Laténská kultura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikiodkazy, commonscat
Pavel Fric (diskuse | příspěvky)
Správný název
Řádek 1:
[[Soubor:Hallstatt LaTene.png|thumb|upright=1.1| Rozšíření halštatské (žl.) a laténské kultury (zel.) ]]
'''Laténská kultura''' odvozuje svůj název od archeologického naleziště [[La Tène]] na severním břehu [[Neuchâtelské jezero|Neuchâtelského jezera]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], kde bylo roku [[1857]] objeveno množství artefaktů.
Tato [[Kultura (archeologie)|kultura]], jejímiž nositeli byli historičtí [[Keltové]], se rozvíjela během mladší [[doba železná|doby železné]], tj. asi od poloviny [[5. století př. n. l.|5. století před n. l.]] až do přelomu letopočtu, kdy podlehla tlaku římské expanze a útokům [[germánské kmeny|germánských kmenů]] ze severu. Vznikla plynulým přechodem z [[Doba halštatská|halštatské kultury]] starší [[doba železná|doby železné]]; v tomto procesu dominuje vliv středomořských oblastí, zejména [[Starověké Řecko|Řecka]] a [[Etruskové|etruské civilizace]]. Laténská kulturní centra vzkvétala zejména ve východní [[Francie|Francii]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Rakousko|Rakousku]], jihozápadním [[Německo|Německu]], [[Česko|ČeskuČeské republice]], [[Maďarsko|Maďarsku]] a na [[Slovensko|Slovensku.]]
 
Poznatky o této kulturní oblasti čerpáme ze tří zdrojů: z archeologických nálezů, klasických literárních památek a – poněkud sporně – i z evidence etnografické, která naznačuje, že se stopy keltského umění a [[Kultura|kultury]] dochovaly až dodnes na území západní [[Evropa|Evropy]]. Některé [[kmen (sociologie)|kmeny]], které [[archeologie]] spojuje s laténskou hmotnou kulturou, byly od pátého století označovány [[Starověké Řecko|řeckými]] a [[Starověký Řím|římskými]] autory jako Keltoi ([[Keltové]]) a Galli ([[Keltové|Galové]]). [[Hérodotos]] umístil vlast Keltoi k pramenům [[Dunaj]]e, tedy do srdce laténské oblasti. Není však jasné, zda tato kultura příslušela etnicky jednotnému obyvatelstvu; archeologové poukazují na to, že se jazyk, hmotná kultura a politické zřízení nutně nemusí překrývat. V pátém století před n. l. nebyly pohřební zvyky keltského světa jednotné; jednotlivé skupiny měly své vlastní náboženské obřady, což se odrazilo i ve vzniku specifických uměleckých forem. V místech, kde se keltská archeologická naleziště kryjí se slovanskými, může být identifikace laténské kultury s keltským obyvatelstvem sporná.