Bitva u Marathónu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opravil jsem to.
Řádek 33:
'''Bitva u Marathonu''' ([[12. září]] [[490 př. n. l.]]) mezi [[Achaimenovská říše|Peršany]] a [[Athény|Athéňany]] byla výsledkem [[Dareios I.|Dareiova]] pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské [[Starověké Řecko|Řecko]]. Skončila porážkou Peršanů a završila první fázi [[řecko-perské války|řecko-perských válek]].
 
[[Bitva]] se odehrála při [[pobřeží]] na úzké planině u [[Marathón|Marathonu]]. Střetly se v ní invazní síly Peršanů (20 000 – 30 000 mužů) s armádou Athén posílenou asi o 1000 [[Plataje|Platajských]] (celkem 10 000 – 11 000 mužů). Velitelem řeckých vojsk byl [[Kallimachos (Athény)|Kallimachos]], který během bitvy padl a plán bitvy vypracoval [[Miltiadés]]. V čele Peršanů stáli [[Dátis]] a [[Artafernés]].
 
[[Řek]]ové, lépe vyzbrojení – měli kvalitnější [[zbraň|zbraně]] i [[brnění]], zahájili bitvu prudkým útokem. Vzdálenost mezi oběma vojsky překonali během, aby dali co nejméně času perským [[lučištník]]ům a zároveň zvýšili svou údernou sílu. V souladu s plánem přitom posílili svůj útvar na stranách [[šik]]u. Výsledek byl pro Peršany tragický. Jejich lučištníci a [[elitní jednotka|elitní jednotky]] sice zastavili a posléze zatlačili střed řecké formace, avšak [[Křídlo (vojenství)|křídla]] se pod řeckým náporem zhroutila. Když si Peršané uvědomili, že jsou obkličováni, dali se na útěk, ovšem ty nejlepší jednotky, úspěšně bojující ve středu bojiště, už uniknout nemohly a byly zmasakrovány. Peršané uprchli na lodě a pokusili se obsadit Athény, avšak athénská armáda se stihla domů vrátit včas.