Carl Gustav Jung: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
upr. ib |
wikiodkazy, formátování, minulý čas, ext. odkazy |
||
Řádek 7:
}}
[[File:Tumba Jung II.jpg|thumb|Rodinný hrob v Küsnachtu]]
'''Carl Gustav Jung''' ([[26. červenec|26. července]] [[1875]] [[Kesswil]], [[Švýcarsko]] – [[6. červen|6. června]] [[1961]] [[Küsnacht]], [[Švýcarsko]]) byl švýcarský lékař a [[Psychoterapie|psychoterapeut]], zakladatel [[analytická psychologie|analytické psychologie]]. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa [[sen|snů]], umění, [[mytologie]], [[náboženství]] a [[filosofie]].
== Biografie ==
=== Dětství a mládí ===
Jako syn [[Protestantismus|protestantského]] faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s [[Bůh|Bohem]]. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po [[Absolutorium|absolutoriu]] se specializoval v oboru [[psychiatrie]].
Dne [[14. únor]]a [[1903]] si vzal za manželku Emmu Rauschenbachovou (30. března 1882 – 27. listopadu 1955), která pocházela z průmyslnické rodiny v [[Schaffhausen]]u.▼
Měli spolu pět dětí:▼
* Agathe Jungová-Niehusová (1904),▼
* Gret Jungová-Baumanová (1906),▼
* Franz Jung (28. listopadu 1908 – 30. června 1996),▼
* Marianne Jungová-Niehusová (1910), ▼
* Helene Jungová-Hoerniová (1914).▼
Carl Gustav Jung je pochován v rodinném hrobě v Küsnachtu.▼
=== Působení v Burghölzli ===
V letech [[1895]]–[[1900]] studoval na univerzitě v [[Basilej]]i a později [[Curych]]u. [[Curyšská univerzita]] měla svoji klinickou bázi v [[Burghölzli]] a Jung se stal jejím lékařem v roce
=== Spolupráce a přátelství s Freudem ===
V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s [[Sigmund Freud|Freudem]] charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce [[1907]], jejich spolupráce trvala do roku [[1912]]. Pro Freuda znamenal Jung nejinspirativnější prvek svého psychoanalytického hnutí, především se shodovali ve výzkumech v oblasti [[hysterie]]. Freudovská [[psychoanalýza]], která se zaměřovala na sexuální původ [[neuróza|neurózy]], však připadala Jungovi příliš omezená, přál si pracovat s „trajektorií“ neurózy a jejími implikacemi pro budoucí vývoj pacienta. Stejně tak pojetí
Objev fantazií americké spisovatelky Frank Millerové jej
Vztah Freuda a Junga neměl jen vědecké, ale i osobní pozadí. Freud se rozhodl Junga adoptovat a „po vzoru patriarchů jej pomazat ''in partibus infidelium'' – v zemi nevěřících“. To později založilo problém, jak se vymanit z otcovské autority, a to zejména ve chvíli, kdy se objevil vztah konkurence. Jung v roce [[1911]] stanul v čele Mezinárodní psychoanalytické společnosti, kde setrval do roku [[1914]].
== Charakteristika Jungovy hlubinné psychologie ==
Rok [[1913]] byl pro Junga zlomový. Po sérii apokalyptických snů a vizí rezignoval na přednášky na univerzitě a v roce [[1914]] se
=== Vědomí a nevědomí ===
Jung se snažil zachytit a popsat nějakou praktickou metodiku, jak se člověk může vypořádat se svým nevědomím. Byl si vědom toho, že náboženské filosofie, [[Metafyzika|metafyzické]] systémy nebo symbolická imaginace pracují s tímto faktem. Psychologické výpovědi mají stejnou váhu jako výpovědi vědeckého rázu, jakými disponuje například [[fyzika]]. Jung v této souvislosti
V těchto úvahách dospěl Jung k podstatnému zjištění, že vědomí a nevědomí se k sobě chovají [[Komplementarita|komplementárně]] a kompenzačně. Po vzoru matematické vědy vytvořil pojem [[transcendentní funkce (psychologie)|transcendentní funkce]], faktor vědomí a faktor nevědomí tvoří jednu psychickou funkci, podobně jako [[komplexní číslo]] určuje poměr jednotlivých komponent. Různé varianty vztahu vědomých a nevědomých faktorů jsou charakteristické pro různé typy [[Duševní porucha|duševního onemocnění]].
Jung pracoval na koncepci [[psychologické typy|psychologických typů]]. Zavedl dvojí kategorii povahy podle zaměření libida, [[Extraverze a introverze|introvertní]] (orientovaná do svého nitra) a [[Extraverze a introverze|extrovertní]] (orientovaná na vnější svět). Později klasifikaci doplnil o čtyři základní funkce lidské psychiky ([[myšlení]], [[Emoce|cit]], [[vnímání]], [[intuice]]). V této souvislosti
=== Symbolismus nevědomých projekcí ===
[[Soubor:Tour bollingen CGJung.jpg|thumb|upright=1.2|"Bollingenská věž", vila C. G. Junga]]
V roce [[1923]]
Koncem 20. let
Veškerou získanou látku a znalosti trvale konfrontoval se svojí praxí psychiatra, jejíž spektrum klientely se pohybovalo od obyčejných pacientů psychiatrického ústavu v [[Küsnacht]]u až po známé i zámožné osobnosti (dcera [[James Joyce|Jamese Joyce]], spisovatel [[Hermann Hesse]], dcera [[John D. Rockefeller|Johna D. Rockefellera]]). Pořádal přednášky, psal články do odborných časopisů, studoval myšlení primitivních afrických kmenů.
=== Bytostné Já ===
Na Basilejské univerzitě se v roce [[1943]]
Jung své myšlenky na vývoj lidské [[duše]]
== Kritika ==
Jungova práce nebyla přijímána bez výhrad. Před moderní vědou musel trvale dokazovat empirickou povahu svých zjištění a byl často obviňován z [[esoterismus|esoterismu]]. Z opačné strany jej například židovský filosof [[Martin Buber]] kritizoval za přílišné zatemňování [[Bůh|Boha]] gnostickou spekulací. Častá výtka [[teologie|teologů]] směřuje k psychologizujícímu pojetí Boha, který jako autonomní psychický obsah nemá žádnou realitu mimo lidskou psýché. K této výtce se Jung vyjadřoval mnohoznačně, vždy se zřetelem na své psychologické zaměření. V korespondenci s anglickým dominikánem [[Victor White|Victorem Whitem]] došlo navzdory veškerým sympatiím k neshodě okolo otázky ''[[privatio boni]]''. [[Zlo]] podle Junga patří do celku skutečnosti a nelze je redukovat na pouhý nedostatek [[Dobro|dobra]], a i zde
Za svého působení v [[Burghölz]]li navázal Jung mimomanželský poměr se [[Sabina Spielrein|Sabinou Spielreinovou]]. Tato inteligentní ruská židovka studovala v Curychu medicínu a k Jungovi si během psychoanalýzy ([[Přenos (Psychologie)|přenosu]]), vytvořila silný citový, v některých ohledech až bizarní vztah.<ref>http://www.blisty.cz/art/31497.html</ref> Když na tento [[Etika|neetický]] poměr přišel švýcarský [[psychiatr]] [[Eugen Bleuer]], byl Jung z léčebny v [[Burghölz]]li propuštěn.▼
== Pokračování Jungových myšlenek ==
Jungova [[analytická psychologie]] je obecně použitelná a neomezuje se pouze na určité psychologické typy, nýbrž respektuje jakoukoliv povahu člověka. Získala si celou řadu ctitelů a žáků, kteří pokračovali v Jungově díle. V roce [[1948]] byl založen [[Institut C. G. Junga]]
==
▲Dne [[14. únor]]a [[1903]] si vzal za manželku Emmu Rauschenbachovou (30. března 1882 – 27. listopadu 1955), která pocházela z průmyslnické rodiny v [[Schaffhausen]]u.
; Životopisné filmy▼
* V roce [[2002]] natočil italský režisér [[Roberto Faenza]] film ''[[Strážce duše]]'' (org. ''Prendimi L'anima''). V roli Junga [[Iain Glen]].▼
▲Měli spolu pět dětí:
▲* Agathe Jungová-Niehusová (1904),
▲* Gret Jungová-Baumanová (1906),
▲* Franz Jung (28. listopadu 1908 – 30. června 1996),
▲* Marianne Jungová-Niehusová (1910),
▲* Helene Jungová-Hoerniová (1914).
▲Za svého působení v
| příjmení = Stern
| jméno = Jan
| titul = Nietszcheho Lilith, Jungova židovka a Freudova přímluvkyně u Hitlera
| periodikum = Britské listy
| datum_vydání = 29. 11. 2006
| datum_přístupu = 2015-12-18
| url = http://www.blisty.cz/art/31497.html
}}</ref> Když na tento [[Etika|neetický]] poměr přišel [[Eugen Bleuler]], byl Jung z léčebny v Burghölzli propuštěn.
▲Carl Gustav Jung zemřel 6. června 1961 v [[Küsnacht]]u a je zde pochován v rodinném hrobě
* V roce [[2011]] byl natočen koprodukční film ''[[Nebezpečná metoda]]'', který pojednává o životě [[psychiatr]]a Carla Gustava Junga v letech [[1904]]–[[1913]]. V roli Junga [[Michael Fassbender]].▼
==
<gallery>
Soubor: Jung piccolo.jpg|Carl Gustav Jung jako dítě
Soubor: Jung 1910-rotated.jpg|Carl Gustav Jung v Curychu (1910)
Soubor: CGJung.jpg|Carl Gustav Jung v dospělosti
Soubor: Emma Jung 1911 sitting.jpg|Jeho manželka Emma Jung (roz. Emma Rauschenbach
Soubor: Hall Freud Jung in front of Clark 1909.jpg|První řada zleva: C. G. Jung (3) v přítomnosti Sigmunda Freuda (1)
Soubor: Letters from Carl Jung Wellcome L0051741.jpg|
Soubor:Psychoanalysts including Freud. Photograph. Wellcome V0027600.jpg|S. Freud a C.G.Jung
</gallery>
== Odraz v kultuře ==
▲; Životopisné filmy
▲* V roce [[2002]] natočil italský režisér [[Roberto Faenza]] film ''[[Strážce duše]]'' (org. ''Prendimi L'anima''). V roli Junga [[Iain Glen]].
▲* V roce [[2011]] byl natočen koprodukční film ''[[Nebezpečná metoda]]'', který pojednává o životě
== Odkazy ==
Řádek 103 ⟶ 112:
* KAST, Verena, RIEDEL, Ingrid: ''Vybrané spisy C. G. Junga''. Praha: [[Portál (nakladatelství)]], 2014. ISBN 978-80-262-0719-1
* JAFFÉ, Aniela: ''Vzpomínky / Sny / Myšlenky C. G. Junga''. Praha: [[Portál (nakladatelství)]], 2015. ISBN 978-80-262-0803-7
* [[Pavel Říčan|ŘÍČAN, Pavel]],
=== Externí odkazy ===
Řádek 108 ⟶ 118:
* {{Wikicitáty|osoba=Carl Gustav Jung}}
* {{NK ČR|jn19990004107}}
* {{de}} [http://www.junginstitut.ch/ Institut C. G. Junga]
* http://jung.sneznik.cz/▼
* {{en}} [http://www.iaap.org/ The International Association for Analytical Psychology ]
▲* Říčan, Pavel, Brichcín, Petr (2001): ''Dobro, zlo a lidský vztah v Jungovské perpektivě''. http://rican.sweb.cz/clanky/15Jung%20Zlo.htm
▲* [http://jung.sneznik.cz/ České stránky o C. G. Jungovi]
{{Psychoanalýza}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Psychologie|Medicína|Švýcarsko}}
{{DEFAULTSORT:Jung, Carl Gustav}}
|