Verze z 16. 6. 2015, 15:32 editovat Marv1N (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 18 173 editací m přidána Kategorie:Rukopisy Knihovny Národního muzea za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 12. 2015, 04:43 editovat zrušit editaci Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací →‎top: zkrácení údajů z odkazovaného čl. o Katzovi; různé drobnosti Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:hymn_book_of_jistebnice.jpg\|thumb\|300px\|Jistebnický kancionál ve vitríně]] '''Jistebnický [[kancionál]]''' je sbírka duchovních písní v [[latina\|latině]] i [[čeština\|češtině]] z [[15. století]]. Tento kancionál je památkou, která umožňuje nahlédnout do husitského liturgického zpěvu;. Knihu ve špatném stavu ~~jej~~ našel roku [[1872]] na půdě fary v [[Jistebnice\|Jistebnici]] u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře [[Leopold Katz]] ~~(nar. 1854 v Jistebnici – zemř. 1927 v Praze)~~, ~~který se později jako JUDr.-~~pozdější právník, ~~stal~~mecenášů ~~jedním~~výtvarníků za ~~největších~~podporovatel ~~mecenášů~~[[Česká ~~výtvarníků~~akademie věd a ~~podporovatelem~~ umění\|České akademie věd a umění]]. Tehdy Katz upozornil na ~~svůj~~ nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika [[František Palacký\|Františka Palackého]], ~~(ten~~který ihned rozpoznal její hodnotu). Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval [[Národní muzeum\|Národnímu muzeu v Praze]], ~~kde~~v [[Knihovna Národního muzea\|jehož knihovně]] se nachází (pod sign. II C 7) dodnes.▼ ▲Tento kancionál je památkou, která umožňuje nahlédnout do husitského liturgického zpěvu; ve špatném stavu jej našel roku [[1872]] na půdě fary v [[Jistebnice\|Jistebnici]] u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře [[Leopold Katz]] (nar. 1854 v Jistebnici – zemř. 1927 v Praze), který se později jako JUDr.- právník stal jedním z největších mecenášů výtvarníků a podporovatelem České akademie věd a umění. Tehdy Katz upozornil na svůj nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika [[František Palacký\|Františka Palackého]] (ten ihned rozpoznal její hodnotu). Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval [[Národní muzeum\|Národnímu muzeu v Praze]], kde se nachází (pod sign. II C 7) dodnes. Kancionál obsahuje známé písně [[Ktož jsú boží bojovníci]] a [[Povstaň, povstaň veliké město pražské]].

Jistebnický kancionál: Porovnání verzí