Verze z 14. 11. 2014, 18:04 editovat Martin Kotačka (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 17 301 editací m + odkaz na Ottův slovník naučný ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 12. 2015, 17:03 editovat zrušit editaci Protestant (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 35 929 editací + 2x média, wikiodkaz, adata. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 8: \| místo úmrtí = [[16. obvod (Paříž)\|Passy]] u Paříže, [[Francie]]}} '''Niccolò Piccinni''', také '''Nicola Vincenzo Piccini''', resp. '''Niccolò Vito Piccini''' – jako další křestní jména jsou uváděna rovněž Marcello, Antonio a Giacomo – ([[16. leden\|16. ledna]] [[1728]], [[Bari]] – [[7. květen\|7. května]] [[1800]], [[16. obvod (Paříž)\|Passy]]) byl [[Itálie\|italský]] [[opera\|operní]] skladatel, představitel [[neapolská operní škola\|neapolské operní školy]]. == Život == [[Soubor:NiccoloPiccinni.jpg\|thumb\|Niccolò Piccinni ]] Narodil se v [[Bari]]. Jeho otec, ačkoliv sám hudebník, byl proti tomu, aby syn nastoupil tutéž dráhu. Díky intervenci biskupa v [[Bari]] byl přijat na Konzervatoř sv. Onofria v [[Neapol]]i jako většina skladatelů [[neapolská operní škola\|neapolské operní školy]]. Studoval u [[Leonardo Leo\|Leonarda Lea]] a [[Francesco Durante\|Francesca Durante]]. Řádek 22 ⟶ 23: Velkým rivalem na poli operní tvorby v Paříži mu byl [[Christoph Willibald Gluck]]. Paříž byla rozdělena na piccinisty a gluckisty. Tuto rivalitu podporoval ředitel [[Opéra Garnier\|pařížské opery]] objednal u obou skladatelů operu na stejné téma: Ifigenii na Tauridě. Gluckova opera měla premiéru [[18. květen\|18. května]] [[1779]], Picciniho následovala [[23. leden\|23. ledna]] [[1781]]. Ačkoliv byla provedena sedmnáctkrát, což byl na tehdejší dobu obrovský úspěch, později upadla v zapomenutí, zatímco Gluckovo dílo je trvalou součástí světového repertoáru. V roce [[1780]] Gluck opustil Paříž a ředitelé opery se pokusili roznítit novou rivalitu mezi Piccinim a [[Antonio Sacchini\|Sacchinim]]. To se však již nepodařilo. Když [[Christoph Willibald Gluck]] zemřel, navrhl Piccini, aby byl na jeho počest v Paříži vybudován pomník. Projekt však sami gluckisté odmítli podpořit. [[Soubor:Statue de Niccolo Piccinni - Bari.jpg\|thumb\|405x405px\|Socha N. Piccinniho v italském Bari]] Roku [[1784]] se Piccini stal profesorem na Královské konzervatoři (L'école royale de chant et de déclamation). Po nástupu [[Velká francouzská revoluce\|francouzské revoluce]] se vrátil do Neapole. Z Paříže odešel ani ne tak z politických důvodů, jako spíše proto, že Republika mu královskou rentu silně zredukovala. Neapolským králem [[Ferdinand IV. Neapolský\|Ferdinandem IV.]] byl nejprve vřele přijat. Když se však Picciniho dcera provdala za francouzského jakobína, jeho přízeň rychle ochladla. Na Picciniho bylo uvaleno domácí vězení a přežíval na příležitostných zakázkách pro divadla v [[Benátky\|Benátkách]], [[Neapol]]i a [[Řím]]ě. Řádek 67 ⟶ 68: * http://dic.academic.ru/dic.nsf/brokgauz/16842 * http://www.hoasm.org/VIIIB/Piccinni.html {{Autoritní data}} {{Portály\|Hudba}}

Niccolò Piccinni: Porovnání verzí