|
[[Soubor:Black bloc.jpg|right|thumb|[[Antimilitarismus|Protiválečná]] [[demonstrace (protest)|demonstrace]] anarchistů ([[Black Bloc]]) ve [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]], [[12. duben|12. dubna]] [[2003]]]]
'''Anarchie''' (z [[Řečtina|řec.]] ''an'', ''-arché'', příd. jméno ''anarchický'') znamená stav bez<nowiki></nowiki>[[vláda|vládí]]. MnohdyNaproti dochází k záměně pojmů anarchie atomu [[anarchismus]]. Je důležité mít na vědomí rozdíl těchto slov. [[Anarchismus]] je politická ideologie, jejímž cílem je dosáhnoutnastolit anarchieanarchii.
JeAnarchie toje formastav vládního zřízeníspolečnosti, kterékterý obvykle vzniká po pádupádem [[Autorita|autority]]. TakovéHistorická zřízenízkušenost, senapříklad snaží[[Velká býtfrancouzská soběstačnérevoluce|Velké afrancouzské vymanitrevoluce]], ukazuje, že nastalá anarchie může vyvolat teror. Proto se taklidské zásahůmspolečnosti politickýchanarchii orgánů,většinou popřípaděvyhýbají jea minimalizovatbrání. AvšakAnarchie netrvávšak nikdynetrvá příliš dlouhou dobu, a po čase bývá znovu vystřídána obecnou slučující [[Autorita|autoritou]]. Naopak anarchismus vychází ze skutečnosti, že vládní autority často společnost utiskují a omezují lidské svobody. Proto chtějí autoritu nahradit samosprávou na čistě dobrovolném základě.
== Typy anarchie ==
Anarchii vnímámetedy jednakobvykle vnímáme v negativním významu jako bezvládí během mimořádných politických situací jako jsou občanské války ([[Španělská občanská válka]]), revoluce ([[Velká francouzská revoluce]]) či rozsáhlé přírodní katastrofy. [[Anarchismus]] ji však vnímá jako žádoucí stav svobodné společnosti se [[samospráva|samosprávnou]] organizací bez [[politická moc|politické moci]] či [[Vláda|vlády]], tj. bez donucovacích [[Autorita|autorit]]. V anarchii, na rozdíl od zákonů a donucovací státní moci, by určujícím popudem k jednání byla přirozená [[spontaneita]], [[svobodná vůle]] a [[solidarita]].<ref>{{Citace monografie
Za druhé ji vnímáme ve významu pozitivním jako žádoucí stav společnosti dle [[anarchismus|anarchismu]], vyznačující se [[samospráva|samosprávnou]] organizací společnosti bez [[moc]]i, tj. bez donucovacích [[Autorita|autorit]]. V anarchii, na rozdíl od zákonů a donucovací státní moci, by určujícím popudem k jednání byla přirozená [[spontaneita]], [[svobodná vůle]] a [[solidarita]].<ref>{{Citace monografie
| titul = Velká všeobecná encyklopedie Diderot
| vydavatel = Diderot
{{Citát|Nejvyšší dovršení společnosti spočívá ve spojení pořádku a anarchie.|[[Pierre-Joseph Proudhon]]}}
Pojem anarchie býváse nejčastěji popisovánspojuje slovys chaospředstavou nebochaosu zmateka zmatku. VeAnarchisté skutečnostisi tovšak ale přesně neplatí, anarchisté jsoupředstavují organizovanou společnostíspolečnost, která se řídí zásadou [[Solidarita|solidarity]] a dobrovolně přijímaným zvykovým a [[Přirozené právo|přirozeným právem]].
Jako anarchické je charakterizováno prostředí [[mezinárodní vztahy|mezinárodních vztahů]], neboť nad všemi [[stát]]y nestojí žádná politická a bezpečnostní autorita, která by mezinárodní systém organizovala.<ref>{{Citace monografie
}}</ref>
== Anarchie v historii ==
== Chápání pojmu anarchie napříč časem ==
=== Antika ===
V antickém Řecku bylo užíváno především přídavné jméno ''anarchos'', které znamená bez vlády/vládce. To znamená označení pro jakoukoliv skupinu bez autority, ať už se jedná o společenství bez vůdce, námořníky bez velitele či armádu bez vojevůdce. Z tohoto slova se vyvinul pojem ''anarchia'', který popisoval stav ztráty zákonnosti a nástup politického chaosu.
Dle [[Platón|Platóna]] a [[Aristotelés|Aristotela]] u demokratického zřízení hrozí, že se lehce přemění v anarchii. Anarchie je doprovázena pojmem ataxia, což znamená nedostatek řádu.
=== Středověk ===
Další rozvržení známe od italského filosofa [[Niccolò Machiavelli|Niccola Machiavelliho]], který se vrátil k pojetí [[Platón|Platóna]] a [[Aristotelés|Aristotela]], kde anarchiea jeanarchii vnímánachápal jako úpadek [[demokracie]]. Dělí [[Forma státu|formy státu]] na dvě skupiny. Zřízení první skupiny, [[monarchie]], [[aristokracie]] a [[demokracie]], jsou bránybrána jako pozitivní, jejich opaky vidí [[Niccolò Machiavelli|Machiavelli]] v [[MučeníTyrannis|tyranii]], [[Oligarchie|oligarchii]] a právě v anarchii.
[[Erasmus Rotterdamský]] a [[Jan Kalvín]] vnímali anarchii dokonce jako škodlivější než tyranii, ve které zbyl alespoň částečný řád.
=== Novověk ===
Dle osvícenských francouzských [[Filosof|filosofů]] [[Voltaire|Voltaira]] a [[Denis Diderot|Diderota]] se každá vláda přiklání buď k [[Despotismus|despotismu]] (tj. zneužití [[monarchie]]) nebo k anarchii (tj. zneužití [[Republika|republiky]]). Anarchie však dle [[Denis Diderot|Diderota]] byla z těchto dvou ta méně škodlivá. Básník a filosof [[Friedrich Schlegel]] považoval anarchii v mládí za stav absolutní svobody, později ji však odmítal.
Mezi výslovné zastánce různých forem anarchismu patřili [[Pierre-Joseph Proudhon]] (anarchismus vzájemnosti), [[Max Stirner]] (individualistický anarchismus), [[Michail Alexandrovič Bakunin]] (kolektivistický anarchismus) nebo [[Lev Nikolajevič Tolstoj]] (pacifismus).<ref>P. Hügli - P. Lübcke, ''Philosophielexikon'', str. 36. </ref>
[[Friedrich Schlegel]] považoval anarchii za stav absolutní svobody.
Německý [[filosof]] [[Immanuel Kant]] označuje anarchii jako jeden ze čtyř typů vlády vedle [[Despotismus|despotismu]], [[barbarství]] a [[Republika|republiky]].
=== Současnost ===
Dokonce i v dnešní době se můžeme setkat s územím, ve kterém vládneIdeálu anarchie. Jedná se ohodně přiblížila část [[Kodaň|Kodaně]], zvanouzvaná [[Christiania (Kodaň)|Christiania]]. Občané se zde řídí anarchistickými [[Idea|idejemi]] už od roku 1971, kdy okupovali opuštěná kasárna, roku 2011 však území řádně koupili. [[Dáni|Dánové]] je berou jako autonomní komunu, anarchisté jsou zavázáni platit některé náklady. Sami sebe považují za [[mikronárod]]. Žije jich tu asi 850, mají vlastní [[Měna|měnu]], [[Vlajka|vlajku]] a státní úředníky. Platí zde zákaz tvrdých drog a automobilů, přestřelky mezi dealery měkkých drog však musela řešit dánská policie.<ref>[http://www.schwarzaufweiss.de/kopenhagen/christiania.htm Průvodce Christianií (německy)]</ref>
== Reference ==
== Literatura ==
* P. Hügli - P. Lübcke, ''Philosophielexikon''. Reinebeck: Rowohlt 1991. Heslo Anarchismus..
[[Errico Malatesta]]: ''Anarchie'', dostupné [http://web.archive.org/web/20071106191952/http://www.csaf.cz/knihy/enrico%20malatesta%20-%20anarchie.zip online]. ▼* Jandourek, Jan. ''Slovník sociologických pojmů'': 610 Hesel. Praha: Grada, 2012.
Jandourek* Keller, Jan. ''SlovníkÚvod Sociologickýchdo Pojmůsociologie'': 610 Hesel. Praha: GradaSLON, Sociologické Nakl., 20122005.
* Petrusek, M. (red.), ''Velký sociologický slovník''. Praha: Karolinum 1998. Hesla Anarchismus, Anarchokomunismus
* Tomek, Václav, Ondřej Slačálek. ''Anarchismus: Svobodasvoboda Protiproti Mocimoci''. Praha: Vyšehrad, 2006.
Kant, Immanuel. ''Anthropology from a Pragmatic Point of View''. The Hague: Nijhoff, 1974.
Keller, Jan. ''Úvod Do Sociologie''. Praha: SLON, Sociologické Nakl., 2005.
== Externí odkazy ==
* {{Wikislovník|heslo=anarchie}}
* [http://aka.anarchokomunismus.org/?page=clanky&tema=3&clanek=114 Anarchie a anarchisté] – [[Emma Goldman]], Matice svobody (časopis pro vědy socialistické), číslo 4, v Brně, 8. ledna 1902
▲* [[Errico Malatesta]]: ''Anarchie'', dostupné [http://web.archive.org/web/20071106191952/http://www.csaf.cz/knihy/enrico%20malatesta%20-%20anarchie.zip online].
* [http://www.schwarzaufweiss.de/kopenhagen/christiania.htm Průvodce Christianií (německy)]
{{Pahýl}}
| 