César Antonovič Kjui: Porovnání verzí

'''César Antonovič Kjui''', známý také pod [[angličtina|anglickým]] jménem '''César Cui''' ([[ruština|rusky]]: '''Цезарь Антонович Кюи''') ([[6. leden|6. ledna]] [[1835]] (podle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]]), [[Vilnius]] -– [[13. březen|13. března]] [[1918]], [[Petrohrad]]) byl [[Rusové|Rus]] s [[Francie|francouzským]] a [[Litva|litevským]] původem, který vynikl především jako přední [[Hudební skladatel|skladatel]] [[romantismus (hudba)|hudebního romantismu]] a významný člen tzv. [[Pětka (umělecká skupina)|Ruské pětky]], skupiny ruských skladatelů pod vedením [[Milij Alexejevič Balakirev|Milija Balakireva]], která se oddala specificky ruské hudbě. Výrazně se zapsal do dějin hudby i svou výraznou činností hudebního [[kritik]]a a je znám i jako armádní [[důstojník]].

Kjui se narodil ve [[Vilnius]]u v římsko-katolické rodině, jako nejmladší z pěti dětí. Jeho otec Antoine byl francouzského původu (v ruštině se jmenoval Anton Leonardovič) a do Ruska se dostal jako člen Napoleonovy armády v roce [[1812]]. Po porážce Napoleona se usadil ve Vilniusu a oženil se zde s Julií Gucewiczovou. V tomto prostředí se naučil několika jazykům včetně francouzštiny, ruštiny a litevštiny. V roce [[1850]] byl Kjui poslán do [[Petrohrad]]u, aby se připravil na studia na stavební škole. V roce [[1855]] absolvoval studia na Akademii a v roce [[1857]] započal svou úspěšnou vojenskou kariéru jako instruktor. Mezi jeho studenty patřilo i několik členů císařské rodiny, jako například [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]]. Nakonec získal v roce [[1880]] titul [[profesor]]a a v roce [[1906]] hodnost [[generál]]a a začal učit ve třech vojenských akademií v Petrohradě. Velký vliv na něj měla i [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko-turecká válka]] v letech [[1877]]-[[1878]] a během níž napsal několik spisů, které dosáhly několika vydání.[[Soubor:Ilya Repin - Cesar Cui.jpg|thumb|[[Portrét]] Césara Kjue od [[Ilja Repin|Repina]] ([[1890]]).]]