Asistovaný vzlet: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
založení stránky |
základní text |
||
Řádek 1:
'''Asistovaný vzlet''' je opak vzletu letounu s pomocí vlastních sil. Asistovaný vzlet je využíván u letadel z důvodu překročení maximální vzletové hmotnosti, nedostatečného výkonu pohonné jednotky, krátké vzletové dráhy, nebo kombinace některých z uvedených faktorů. Asistovaný vzlet je nutný pro větroně, nebo jiné bezmotorové letouny. Dále je asistovaný vzlet nutný pro letouny experimentální, parazitní, nebo letouny, které
== Katapult (CATO) ==
V současné době patří mezi nejrozšířenější způsoby asistovaného vzletu využití [[Letecký katapult|leteckého katapultu]], označovaný v letecké terminologii jako '''Catapult-assisted takeoff''' (CATO). Používá se pro vzlet námořních palubních letounů z paluby [[Letadlová loď|letadlové lodi]].
Vzlet s pomocí katapultu se používá také u [[Větroň|větroňů]]. Pro vzlet větroňů se využíval v počátcích zejména vahadlový katapult (používali jej [[Bratři Wrightové]]), v současnosti se využívá vzlet s pomocí navijáku.
== Rakety (RATO) ==
Asistovaný vzlet s pomocí přídavných raketových motorů označovaný v letecké terminologii jako '''Rocket-assisted takeoff''' (RATO), nebo '''Jet-assisted takeoff''' (JATO). Přídavné raketové motory se začaly používat ve 2. světové válce, kdy byly využity poprvé u nákladního kluzáku [[Me 323]] pro vzlet plně naloženého letounu. Dalším z letounů využívající raketové motory pro vzlet je [[Avro Shackleton]].
V současné době se využívá asistovaný vzlet s pomocí raketových motorů prakticky jen u nákladních letounů, jedním z nich jsou například některé varianty středního nákladního letounu [[C-130]] (C-130T, LC-130).
== Gravitace ==
Asistovaným vzletem může být například vzlet s letounem s využitím gravitace rozjezdem z kopce, tím letoun získá potřebnou rychlost dostatečnou pro vzlet.
== Letecké nosiče ==
Další možností jak využít gravitace pro vzlet letounu je vynesení letounu do vzduchu s pomocí leteckého nosiče (označován také bývá jako mateřský letoun). Tento princip je využíván zejména z důvodu snížení hmotnosti letounu, kdy letoun může nést méně paliva. Dalším důvodem může být různá omezení konstrukce letounu pro testovací účely, nebo snaha ušetřit palivo pro vzlet a tím získat delší dobu letu experimentálního letadla. Takto bylo koncipováno několik experimentálních letounů ze série
X-1, X-2, X-15
jako nosiče těchto letounů byly používány většinou upravené bombardéry, například B-29 a B-52.
=== Přehled leteckých nosičů ===
{| class="wikitable"
|-
! Letoun !! Nosič !! Poznámky
|-
| [[Bell X-1]] || [[B-29]] || X-1 byl schopen samostatného vzletu.
|-
| [[Bell X-2]] || [[B-50]] ||
|-
| [[Lockheed X-7]] || B-29, B-50 || X-1 byl schopen samostatného vzletu.
|-
| [[North American X-15]] || [[B-52]] ||
|-
| [[Boeing X-37]] || [[Scaled Composites White Knight]] || Pouze pro testy bezmotorového letu v atmosféře v rámci přistávacího manévru.
|-
| [[Boeing X-40]] || [[UH-60]], [[CH-47]] || Pouze pro testy bezmotorového letu v atmosféře v rámci přistávacího manévru.
|-
| [[NASA X-43]] || B-52 ||
|-
| [[Boeing X-51]] || B-52 ||
|-
| [[Space Shuttle]] || [[Boeing 747]] || Pouze stroj [[Enterprise (raketoplán)|Enterprise (OV-101)]] určený pro testy bezmotorového letu v atmosféře v rámci přistávacího manévru.
|-
| [[SpaceShipTwo]] || [[WhiteKnightTwo]] ||
|}
== Odkazy ==
<!-- === Poznámky ===
<references group="Poznamky" />
=== Literatura === -->
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Bell X-1]]
* [[Bell X-2]]
* [[Lockheed X-7]]
* [[North American X-15]]
<!-- === Externí odkazy === -->
| |||