Administrativní dělení Švýcarska: Porovnání verzí

m
ještě jedno narovnání přesměrování
(narovnání přesměrování)
m (ještě jedno narovnání přesměrování)
Před napoleonskými válkami bylo švýcarské [[spříseženectví]] (''Eidgenossenschaft'') volným spolkem 13 států, jež byly označovány termínem ''Orte'' nebo ''Stätten'' – místa. K tomu přistupovala řada spojeneckých území (''Zugewandte Orte'') a podřízených teritorií. Tento systém byl po obsazení Švýcarska napoleonskými vojsky rozbit, v roce 1798 byla z jejich moci vytvořena [[Helvétská republika]] jako unitární stát. Její administrativní celky se podle francouzského vzoru nazývaly kantony. Ještě v období Helvétské republiky však převážily federalistické tendence, přičemž jednotlivé kantony přijaly republikánské ústavy a emancipovala se některá bývalá závislá teritoria, termín kanton se však vžil. Některé takto ustanovené kantony však nepřežily dlouho a byly začleněny do jiných.
 
Po pádu napoleonského režimu [[Bern (kanton)|kanton Bern]] požadoval obnovu svých práv a odmítal uznat nové kantony [[Aargau]] a [[Vaud]] vzniklé na územích, jež mu dříve podléhaly, avšak pod mezinárodním tlakem byl donucen zříct se svých nároků výměnou za území bazilejského biskupství. Podle Spolkové smlouvy z roku 1815 bylo Švýcarsko pouze volným spolkem států. Kantony byly nositeli stání suverenity, měly právo vystoupit ze spolku, měly vlastní vojska, vybíraly cla, razily mince, mohly uzavírat mezinárodní smlouvy. Teprve spolková ústava z roku 1848 vytvořila ze Švýcarska federální stát, kde kantony ztratily výše zmíněné pravomoci.
 
Teritoriální vymezení kantonů dodnes zůstává v podobě, jakou získalo po napoleonských válkách. Výjimkou je rozdělení kantonu Basilej na dva polokantony v roce 1833, krátkodobé rozdělení kantonu Schwyz ve stejné době, zánik polokantonů v Glarusu v roce 1836. Jedinými změnami v průběhu 20. století je vytvoření kantonu Jura v roce 1979 odtržením od kantonu Bern a poté přechod bernského okresu Laufen do kantonu Basel-Landschaft v roce 1994.