Kanton (Švýcarsko): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Části států nejvyšší úrovně za použití HotCat
narovnání přesměrování
Řádek 1:
[[Soubor:Karte Kantone der Schweiz farbig 1996.png|thumb|Kantony Švýcarska]]
[[Švýcarsko]], Švýcarský spolkový stát, tvoří jeho 26 [[autonomie|autonomních]] členských států, '''kantonů'''. Poněkud zastaralé, ovšem v rámci vnitrozemské politiky stále užívané označení je také ''stav'' (německy ''der Stand''). Další dřívější označení, ''die Stätte'' – ''místa'', má dnes již jen čistě historický význam a obráží se např. ve jménu velkého vnitrošvýcarského jezera [[Lucernské jezero|Vierwaldstättersee]] – ''Jezero čtyř lesních kantonů'' v dnešním významu pojmů.
 
== Přehled ==
Řádek 31:
! align=center | BE
| align=center | [[Soubor:Wappen Bern matt.svg|25px|znak Bernu]]
| align=left | [[Kanton Bern (kanton)|Bern]]
| align=left | [[Bern]]
| align=center | [[1353]]
Řádek 42:
! align=center | LU
| align=center | [[Soubor:Wappen Luzern matt.svg|25px|znak Lucernu]]
| align=left | [[Kanton Lucern (kanton)|Lucern]]
| align=left | [[Lucern]]
| align=center | [[1332]]
Řádek 64:
! align=center | SZ
| align=center | [[Soubor:Wappen Schwyz matt.svg|25px|znak Schwyzu]]
| align=left | [[Kanton Schwyz (kanton)|Schwyz]]
| align=left | [[Schwyz]]
| align=center | [[1291]]
Řádek 97:
! align=center | GL
| align=center | [[Soubor:Wappen Glarus matt.svg|25px|znak Glarusu]]
| align=left | [[Kanton Glarus (kanton)|Glarus]]
| align=left | [[Glarus]]
| align=center | [[1352]]
Řádek 119:
! align=center | FR
| align=center | [[Soubor:Wappen Freiburg matt.svg|25px|znak Fribourgu]]
| align=left | [[Kanton Fribourg (kanton)|Fribourg / Freiburg]]
| align=left | [[Freiburg im ÜechtlandFribourg|Fribourg / Freiburg]]
| align=center | [[1481]]
| 249 700<br /><font size="-2">(11)</font>
Řádek 130:
! align=center | SO
| align=center | [[Soubor:Wappen Solothurn matt.svg|25px|znak Solothurn]]
| align=left | [[Kanton Solothurn (kanton)|Solothurn]]
| align=left | [[Solothurn]]
| align=center | [[1481]]
Řádek 163:
! align=center | SH
| align=center | [[Soubor:Wappen Schaffhausen matt.svg|25px|znak Schaffhausenu]]
| align=left | [[Kanton Schaffhausen (kanton)|Schaffhausen]]
| align=left | [[Schaffhausen]]
| align=center | [[1501]]
Řádek 196:
! align=center | SG
| align=center | [[Soubor:Coat of arms of canton of St. Gallen.svg|25px|znak St. Gallenu]]
| align=left | [[Kanton St.Sankt Gallen (kanton)|St. Gallen]]
| align=left | [[St. Gallen]]
| align=center | [[1803]]
Řádek 240:
! align=center | TI
| align=center | [[Soubor:Wappen Tessin matt.svg|25px|znak Ticina]]
| align=left | [[Kanton Ticino (kanton)|Ticino]]
| align=left | [[Bellinzona]]
| align=center | [[1803]]
Řádek 284:
! align=center | GE
| align=center | [[Soubor:Wappen Genf matt.svg|25px|znak Ženevy]]
| align=left | [[Kanton Ženeva (kanton)|Ženeva]]
| align=left | [[Ženeva]]
| align=center | [[1815]]
Řádek 295:
! align=center | JU
| align=center | [[Soubor:Wappen Jura matt.svg|25px|znak Jury]]
| align=left | [[Kanton Jura (kanton)|Jura]]
| align=left | [[Delémont]]
| align=center | [[1979]]
Řádek 316:
|}
 
Šest kantonů – [[Obwalden]], [[Nidwalden]], [[Appenzell Innerrhoden]], [[Appenzell Ausserrhoden]], [[Basilej-město|Basel-Stadt]] a [[Basilej-venkov|Basel-Land]] – bylo v minulosti označováno jako "'''polokantony'''" ("polo[[stav (politika)|stavy]]"), což je historicky podmíněno a dnes už nemá vliv na kantonální autonomii (již zaniklé rozdíly formálně odstraněny ze [[Spolková ústava|Spolkové ústavy]] v její revizi [[1999]]).
 
I poté se však polokantony odlišují:
* v počtu reprezentantů kantonů volených jejími občany do [[Rada států|Rady států]] (Rady stavů - [[:de:Ständrat|''Ständerat'']]) [[Spolkový parlament|Spolkového parlamentu]] (malá komora), kde má každý kanton 2&nbsp;křesla (a „polokantony“, „polostavy“ jedno)
* v těch lidových [[hlasování]]ch, která vyžadují [[stavová většina|stavovou většinu]] ''([[:de:Ständemehr|Ständemehr]])'', dodatečně k&nbsp;[[prostá většinaVětšina|prosté většině]] obyvatel spolku.
Zcela přesné by bylo mluvit o 26 kantonech a polokantonech a o 23 historických stavech.