Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 876 bajtů ,  před 3 lety
doplnění
 
Mezi četnými silami bojujícími proti fašistům a ustašovcům nakonec triumfovali komunističtí partyzáni pod vedením [[Josip Broz Tito|Josipa Tita]]. Těm se podařilo získat kontrolu na většině území a navíc si získat podporu spojenců, a to jak západních zemí, tak i [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].
 
V Jugoslávii si druhá světová válka vyžádala [[Počet obětí druhé světové války|přes 1 milion obětí]]. V Chorvatsku ustašovský režim zahájil v roce 1941 násilnou asimilační kampaň a [[genocida|genocidu]] srbského obyvatelstva, při které zahynulo [[Nechorvatské obyvatelstvo v NDH|několik set tisíc Srbů]].<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/porady/10350835414-kolaborovali-s-nacisty/212382551210011/ Kolaborovali s nacisty]". Česká televize.</ref>
 
=== Socialistická Jugoslávie ===
Jakmile se ovšem začala situace ve střední Evropě měnit ve prospěch fašistických států, bylo království nuceno se situaci přizpůsobit. Aliance s ostatními nefašistickými zeměmi se stávaly stále více formálnější. Lákavou se stala možnost spolupráce s Německem a také Maďarskem, se kterým země uzavřela smlouvu o "věčném přátelství". Po převratě na jaře [[1941]] se situace ovšem obrátila; nová vláda se přidala k Spojencům, což znamenalo konec království, obklopeného samými fašistickými státy.
 
Komunistická Jugoslávie po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] získala mezi evropskými zeměmi zcela unikátní postavení. Během 50. let [[20. století]] došlo k několika roztržkám mezi komunistickým vedením a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], což vzbudilo na západě podezření, že Jugoslávii lze počítat mezi země "svobodného světa". V roce [[1961]] bylo v [[Bělehrad]]ě založeno Hnutí nezúčastněných zemí, které mělo ideje komunistického státu šířit za jeho hranice. K tomu si tehdejší režim dopomáhal jednak [[propaganda|propagandou]] (idylizací vlastních poměrů), jednak hospodářskou pomocí jednotlivým (většinou rozvojovým zemím). Hlavním cílem bloku bylo ostře se vyhranit proti bipolárnímu světu. Titova Jugoslávie podpořila v roce 1968 [[Pražské jaro]] a ostře odsoudila invazi vojsk Varšavského paktu do Československa.<ref>"[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/623104 Jít na pomoc Československu v srpnu 68 chtěly tisíce Jugoslávců]". Český rozhlas. 21. srpna 2009.</ref>
 
== Ekonomika ==
 
=== Jazyky ===
[[Soubor:Yugoslav ethnic map 2.jpg|thumb|200px|Národnostní mapa Jugoslávie v roce 1981]]
 
Na území Jugoslávie se hovořilo početným množstvím jazyků. Nejrozšířenějším byla [[srbochorvatština]], následovaly [[makedonština]] a [[slovinština]] jako jazyky konstitutivních národů dalších republik. Díky četným národním menšinám se ovšem mluvilo v Jugoslávii také [[němčina|německy]], [[maďarština|maďarsky]], [[albánština|albánsky]], [[slovenština|slovensky]], [[čeština|česky]], [[rusínština|rusínsky]] a celou řadou různých dialektů.