Rakouská literatura: Porovnání verzí

Odebrány 3 bajty ,  před 5 lety
m
drobná úprava
m (→‎19. století: + Schnitzler rozšíření)
m (drobná úprava)
 
== Vymezení pojmu rakouská literatura ==
[[Soubor:Peter-handke.jpg|thumb|right|Rakouský spisovatel Peter Handke|alt=Peter Handke]] Jak je naznačeno výše, rozsah pojmu "rakouská literatura" může být pro jednotlivé mluvčí velmi rozdílný. Ve svém nejširším pojetí může rakouská literatura zahrnovat nejen autorky a autory původem rakouské, ale také ty, kteří na území současného Rakouska nežili, příp. žili jen krátce, ale byli ve své tvorbě zcela zjevně ovlivněni kulturním a politickým vývojem v monarchii. K těmto autorům by patřili např. zástupci tzv. [[Pražská německá literatura|pražské německé]] ([[Paul Leppin]], [[Max Brod]], [[Franz Werfel]] a další) nebo [[moravská německá literatura|moravské německé literatury]]. Zatímco někteří z těchto autorů se orientovali spíše na bližší Německo,<ref name=Kriegleder>{{Citace monografie
 
Jak je naznačeno výše, rozsah pojmu "rakouská literatura" může být pro jednotlivé mluvčí velmi rozdílný. Ve svém nejširším pojetí může rakouská literatura zahrnovat nejen autorky a autory původem rakouské, ale také ty, kteří na území současného Rakouska nežili, příp. žili jen krátce, ale byli ve své tvorbě zcela zjevně ovlivněni kulturním a politickým vývojem v monarchii. K těmto autorům by patřili např. zástupci tzv. [[Pražská německá literatura|pražské německé]] ([[Paul Leppin]], [[Max Brod]], [[Franz Werfel]] a další) nebo [[moravská německá literatura|moravské německé literatury]]. Zatímco někteří z těchto autorů se orientovali spíše na bližší Německo,<ref name=Kriegleder>{{Citace monografie
| příjmení = Kriegleder
| jméno = Wynfrid
}}</ref> jiní, mezi nimi již jmenovaný Franz Werfel, měli později výrazněji blíže k Rakousku.
 
[[Soubor:Peter-handke.jpg|thumb|right|Rakouský spisovatel Peter Handke|alt=Peter Handke]]Pojem rakouská literatura dále přirozeně zahrnuje autorky a autory původem z Rakouska, kteří však z nějakého důvodu Rakousko opustili a upřednostnili život v zahraničí. K těmto autorkám a autorům by mj. patřili [[Ingeborg Bachmannová]] (Itálie), [[Peter Handke]] (Francie) či [[Norbert Gstrein]] (Německo).
 
Protipól k nim tvoří nemalá skupina autorek a autorů, kteří se sice nenarodili v Rakousku, ale později se do něj z nejrůznějších důvodů přestěhovali a rakouská kulturní a politická scéna je výrazně formovala. Příkladem by tu mohli být spisovatelé [[Daniel Kehlmann]] (Německo) a [[Doron Rabinovici]] (Izrael) či autorky [[Julya Rabinowich]] (Sovětský svaz) a [[Ann Cotten]] (Spojené státy).
 
== Od počátků do konce 18. století ==
 
Do 18. století rakouská literatura neexistovala a byla součástí [[německá literatura|německé literatury]], vůči které neprojevovala žádná specifika a lze říci, že podléhala stejným kulturním i politickým vlivům. V 18. století se začala projevovat specifičnost rakouského prostředí. Oproti německé literatuře se i v tomto období objevuje spíše minimum rozdílů, které se později prohlubovaly. Rakouská literatura tak získala charakteristický ráz, který byl zapříčiněn především jiným politickým vývojem a vztahem ke katolické církvi.
 
 
== 19. století ==
[[Soubor:Arthur Schnitzler 1912.jpg|thumb|left|Přední dramatik přelomu století Arthur Schnitzler|alt=Arthur Schnitzler]] Na konci 18. století se začala formovat tzv. [[Vídeň|vídeňská]] [[fraška]]. Tu v 19. století rozvinuli především [[Ferdinand Raimund]] a [[Johann Nepomuk Nestroy]].
 
[[Soubor:Arthur Schnitzler 1912.jpg|thumb|left|Přední dramatik přelomu století Arthur Schnitzler|alt=Arthur Schnitzler]]Rakouský [[romantismus]] byl ve srovnání s německým výrazně kritičtější a odbojnější. V tom se spíše přiblížil evropskému romantismu. Tento fakt byl ovlivněn zaměřením na Metternichovu politiku, což zároveň vedlo k exilu některých spisovatelů ([[Hieronymus Lorm]]).
Na konci 18. století se začala formovat tzv. [[Vídeň|vídeňská]] [[fraška]]. Tu v 19. století rozvinuli především [[Ferdinand Raimund]] a [[Johann Nepomuk Nestroy]].
 
[[Soubor:Arthur Schnitzler 1912.jpg|thumb|left|Přední dramatik přelomu století Arthur Schnitzler|alt=Arthur Schnitzler]]Rakouský [[romantismus]] byl ve srovnání s německým výrazně kritičtější a odbojnější. V tom se spíše přiblížil evropskému romantismu. Tento fakt byl ovlivněn zaměřením na Metternichovu politiku, což zároveň vedlo k exilu některých spisovatelů ([[Hieronymus Lorm]]).
 
Výrazným představitelem dramatu této doby byl [[Anastasius Grün]], který patřil k odbojné části rakouského romantismu.
 
== Od rozpadu monarchie po druhou světovou válku ==
 
Po [[první světová válka|první světové válce]] se ústředním tématem rakouské literatury stal rozpad rakouské monarchie, kde se většinově projevilo nostalgické vzpomínání a záporné hodnocení tohoto rozpadu ([[Stefan Zweig]], [[Karl Kraus]], [[Robert Musil]], [[Alexander Lernet-Holenia]]. Mezi nejvýraznější osobnosti rakouské literatury patřil i [[Heimito von Doderer]], který se otázkou rozpadu monarchie příliš nezabýval.
 
 
== Od konce války po pád železné opony ==
 
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se větší část exilových spisovatelů vrátila (např. [[Felix Braun]], [[Franz Theodor Csokor]]), přesto jejich vliv postupně slábl. Do popředí se totiž dostala nová generace, která založila tzv. [[vídeňská skupina|vídeňskou skupinu]], kteří programově odmítli tradice a založili svá díla na provokaci ([[Ernst Jandl]], F. Mayröckerová).