Katova ulička: Porovnání verzí

'''Katova ulička''' je unikátní [[Architektura|architektonicko]]-[[Urbanismus|urbanistický]] prvek městského [[opevnění]] v [[Kadaň|Kadani]] a nejužší ulice v [[Česko|České republice]].<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1113691-kadanska-kuriozita-nejuzsi-ulicka-v-cesku Kadaňská kuriozita - nejužší ulička v Česku], Česká televize, navštíveno 2015-1-12</ref>

Katova ulička, která spojuje centrum [[Staré Město (Kadaň)|Starého Města]] se [[Špitálské předměstí (Kadaň)|Špitálským předměstím]], vznikla společně s Katovou brankou již na počátku [[14. století]] jako součást prvního pásu městských hradeb. Tento fortifikační prvek se nachází mezi měšťanskými domy čp.&nbsp;76 a&nbsp;77. V průběhu obléhání města sloužila Katova ulička jako rychlá spojnice mezi hlavním náměstím a [[Parkán|hradebním parkánem]]. Ve středověku byla v nočním čase jediným vstupem do města, protože ostatní [[Brána|brány]] se úderem desáté hodiny večerní uzavíraly. Zároveň plnila funkci stoky, která odváděla přebytečnou vodu z někdejších tří kašen na hlavním náměstí do dnes zatrubněného [[Bystřický potok|Bystřického potoka]] a také do hradebního [[Příkop (válečnictví)|příkopu]]. Naopak v době sucha vedla Katovou uličkou nejkratší cesta pro transport užitkové vody ze zmíněného potoka do města. Podle tradice chodíval Katovou uličkou kadaňský [[kat]], ale též městský [[Pohodný|ras]], tedy další zástupce nepříliš úctyhodného řemesla. Od roku [[1465]], kdy na levém břehu [[Bystřický potok|Bystřického potoka]] vznikly s podporou krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] městské lázně, chodíval uličkou také hlavní městský [[lazebník]].

Katova ulička a Katova branka představovaly důležité prvky městského [[opevnění]], právě v jejich těsné blízkosti docházelo v dobách válek k nejkrvavějším střetům, a to především během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] (1618–1648[[1618]]–[[1648]]).

Naproti Katově brance se nachází tzv. Katův dům (čp.&nbsp;190). Jde o polygonální [[Bašta|hradební baštu]] z poloviny [[15. století]]. Krátce na to začala pod touto baštou vznikat nová ulice Na Příkopě (v letech [[1948]] až [[2015]] pojmenovaná Sokolovská). Zřejmě již v této době sloužila jako obydlí některého z městských služebníků. Koncem [[18. století]] v ní žil poslední kadaňský [[kat]] Ignác Kayl, proslulý jako [[ranhojič]] a lidový léčitel.

V roce [[1546]] se Katovou uličkou pokusili do centra města proniknout vojáci [[Zemská hotovost|české zemské hotovosti]], kteří zde hodlali rabovat, byli však odraženi kadaňskými měšťany ozbrojenými [[Píka|píkami]]. V lítém boji zahynul městský sluha Erasmus Prescher, který vlastním tělem chránil radního Wolfganga Schönhofera. Roku [[1570]] přelezl v noci jakýsi odvážlivec hradbu poblíž Katovy branky, přičemž se posmíval strážnému. Z rozhodnutí městské rady byl za tento přečin umístěn na [[pranýř]] a následně vypovězen z města na deset let.