Lokomotiva 141: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání odkazu - Benešov u Prahy -> Benešov
m Doplnění, opravy
Řádek 9:
{{Lokomotiva nadpis|Základní údaje}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Výrobce ||[[Škoda Plzeň]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Rok výroby ||[[1957]], [[1959]]-[[1960]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Počet vyrobených kusů||61}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Provozovatel ||([[Československé státní dráhy|ČSD]],), [[České dráhy|ČD]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Období provozu ||[[1957]]–dosud}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Trvalý výkon ||2 032 kW}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální tažná síla || 225 kN}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální rychlost ||120 km/h}}
{{Lokomotiva nadpis|Hmotnost a rozměry}}
Řádek 23:
{{Lokomotiva parametr|[[Uspořádání pojezdu]] |Bo´ Bo´}}
{{Lokomotiva parametr|[[Napájecí soustava]] |3 kV}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Regulace pohonu||[[Odporová regulace výkonu|odporová]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Přenos kroutivého momentu||Kloubová spojka Škoda}}
 
{{Lokomotiva patička|[[Seznam českých a slovenských lokomotiv]]}}
 
Řádek 29 ⟶ 32:
== Vývoj ==
[[Soubor:ČD Class 141.webm|thumb|left|Elektrická lokomotiva řady 141 mimořádně z důvodů výluk v čele expresu 130 „Odra“]]
Vývoj [[prototyp]]u byl zahájen již v roce [[1955]] a o rok později byla zahájena výroba samotné lokomotivy, která vyvrcholila v roce [[1957]] vznikem prototypové E 499.101. Ta se pak zkoušela na [[Československo|československých]] tratích elektrizovaných soustavou 3 kV DC, ale také na napětí 1,5 kV DC v pražském železničním uzlu. [[Ministerstvo dopravy České republiky|Ministerstvo dopravy]] ještě před dokončením zkoušek objednalo 60 nových lokomotiv, určených podobně jako řada 140 pro trasu [[Praha]] - [[Košice]]. Stejně tak se předpokládalo, že stroje budou [[Univerzální lokomotiva|univerzální]], tedy pro osobní i nákladní dopravu. I v tomto případě se však ukázalo, že v nákladní dopravě s nimi není možné výkonným parním lokomotivám konkurovat. Proto byl jeden stroj - E 499.057 - vybaven jiným převodovým poměrem, který umožňoval zvýšení tažné síly za cenu nižší dosahované rychlosti. Tento stroj byl přeznačen na E 469.01001 a stal se tak vlastně prototypem pro pozdější řadu [[Lokomotiva 121|121]]. Po nehodě v roce [[1976]] byla tato lokomotiva přestavěna zpět na původní provedení a přeznačena na E 499.157.
 
Nutno dodat, že prototypový stroj se od sériových značně odlišoval. Kromě lokomotivní skříně s kulatými okny pocházející ještě od řady 140 měl i řadu technických odlišností, kvůli kterým byl často dlouhodobě odstavován z provozu. Naposledy v letech [[1999]]-[[2006]], kdy byl odstaven pro chybějící dokumentaci po předcházející rekonstrukci, po které proběhla změna [[zákon|legislativy]]. V roce 2006 však byl kvůli nedostatku elektrických lokomotiv opět opraven a zprovozněn. Do budoucna by měl najít využití jako muzejní stroj.
 
== Konstrukce ==
Řádek 37 ⟶ 40:
 
== Provoz ==
Lokomotivy byly z výroby dodávány do [[Praha|Prahy]], různými přesuny se pak dostaly do [[Ústí nad Labem]] a [[Česká Třebová|České Třebové]]. Krátce byla jedna lokomotiva deponována v [[Žilina|Žilině]]. Sloužily jako elitní lokomotivy vozící rychlíky na trati z Prahy do [[Košice|Košic]] a mezinárodní vlaky z Prahy do [[Kutná Hora|Kutné Hory]], kde je předávaly lokomotivám na střídavý proud, jež je odvážely dále směrem na [[Bratislava|Bratislavu]] a [[Budapešť]]. Vozily i osobní vlaky v okolí Prahy a Ústí nad Labem. Ke ztrátě elitních výkonů došlo po roce [[1978]], kdy byly dodány nové stroje řady [[Lokomotiva 150|150]], které je na trati do [[Ostrava|Ostravy]] a Košic z větší části nahradily. Skutečné omezení jejich provozu však přinesly dodávky lokomotiv řady [[Lokomotiva 162|162]] a [[Lokomotiva 163|163]] v letech [[1984]]-[[1991]]. LokomotivyPro pakvíce bylynež přesunuty25 nalet staré lokomotivy tak zbyly pouze méně významné výkony a do provozní zálohyzáloha za jiné řady. V obvodu pražského železničního uzlu vozily nákladní vlaky mezi nádražími. Celá 90. léta zajišťovaly staniční zálohy v [[Praha hlavní nádraží|Praze hlavním nádraží]], odkud odvážely prázdné soupravy vlaků do [[Odstavné nádraží jih|Odstavného nádraží jih]]. Posledními pravidelnými výkony na rychlících byly vlaky na trati Praha - [[Hradec Králové]] v rámci svého působení v hradeckém depu v 90. letech. Později se ještě vyskytovaly na osobních vlacích z Prahy do [[Benešov|Benešova u Prahy]]. V posledních letech byla většina provozních strojů přesunuta do [[Olomouc]]e, kde vozily osobní vlaky na trati [[Železniční trať Nezamyslice–Olomouc|Olomouc - [[Nezamyslice]].
 
V roce [[2009]] bylo pět neprovozních lokomotiv této řady pocházejících od [[České dráhy|Českých drah]] přepraveno do Polska, kde čekají na další využití.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Štefek | jméno = Petr | titul = Přeprava lokomotiv řad 121 a 141 ČD do Polska | periodikum = Stránky přátel železnic | měsíc vydání = březen | rok vydání = 2009 | datum přístupu = 2009-12-07 | url = http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1143}}</ref> Koncem roku [[2015]] zbývaly u ČD v provozním stavu poslední dvě lokomotivy čísel 004 (depo Praha-Vršovice) a 012 (depo [[Děčín]]), které už ale sloužily pouze jako záložní (při nedostatku řad 162/163) či pro dopravu posilových vlaků.
 
== Galerie ==
Řádek 46 ⟶ 49:
Soubor:141003a150003tgm.jpg|141.003 a 150.003 v depu Praha Masarykovo nádraží
Soubor:141 012 Vrsovice 01.JPG|141.012 v depu Praha - Vršovice
Soubor:141001vrsovice2008.jpg|141.001 s patrypatrovými vozy ve Vršovicích
Soubor:Lokomotiva 141 v České Třebové (6).jpg|Lokomotiva 141.059 v České Třebové
</gallery>