Meritokracie: Porovnání verzí

Přidáno 12 bajtů ,  před 5 lety
Změna formy
(Změna formy)
| projekt = [[Kurz:Univerzita Karlova/Úvod do sociologie (2015-16)]]
}}
'''Meritokracie''' (z [[Latina|lat]]. merit''ō''rius = důležitý a [[Řečtina|řec]]. [[κ]][[ρ]][[Α|ά]][[τ]][[ο]][[ς]] (kratos) = vláda; vláda nadaných)<ref name="petrusek" /> je [[forma vlády]] nebo jiné [[správa|správy]], kde lidé, kteří si to zaslouží, mohou jít do vyšších funkcí. Zásadou tedy je, že odměny a funkce jsou rozdávány dle schopností<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Heywood
| jméno = Andrew
}}</ref>.
 
Meritokracie se vyznačuje tím, že jakoza spravedlivé považuje pouze ty nerovnosti, které jsou způsobeny pouze schopnostmi jedince a jeho úsilím. Meritokracie je tedy postavená na myšlence, že výkonové faktory (úsilí jednotlivce, jeho aktivita, schopnosti, výkonnost, píle a zájem) hrají důležitější roli než faktory dané (pohlaví, věk, národnost, rasová příslušnost a sociální původ)<ref>http://is.muni.cz/th/180100/ff_b/Bakalarska_diplomova_prace.txt</ref>.
 
Mnoho kritiků, jako například [[Michael Young]], který také v roce [[1958]] pojem ''meritokracie'' ve své knize [[The Rise of the Meritocracy|''The Rise of the Meritocracy'']] („Vzestup meritokracie“) zavedl, meritokracii pokládá za [[Elitářství|elitářskou]] a tvrdí, že v meritokracii budou tvořit vládnoucí třídu jen ti, kteří měli ty správné příležitosti.
 
== Definice ==
Meritokracie je [[ideologie]], podle které úspěšnost každého jednotlivce nejvíce závisí na jeho osobním výkonu, který je dán pouze jeho [[Schopnost|schopnostmi]] a úsilím. Předpokladem tohoto směru je skutečnost, že osobní výkon jednotlivce vede k prosperitě celé [[Společnost|společnosti]].<ref name="petrusek">{{Citace monografie
| příjmení = Petrusek
| jméno = Miloslav
| odkaz na autora =
| titul = Velký sociologický slovník
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 1996
| isbn = 80-7184-164-1
| strany = 747
| jazyk = česky
}}</ref> Do vyšších pozic spojených s větší zodpovědností a náročnější prací se
totiž dostávají jednotlivci, kteří prokáží patřičné schopnosti a píli. Tím je ve společnosti náročnější práce svěřována schopnějším jedincům a na ostatní zbývají
méně zodpovědné úkoly. To pak vede k větší efektivitě společenské [[Dělba práce|dělbě práce]], která tak přináší větší [[Užitek|užitek]] pro všechny. Do vládnoucí vrstvy je tedy možné se dostat pouze na základě svých schopností, výkonů a zásluh.<ref name="jandourek">{{Citace monografie
| příjmení = Jandourek
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul = Slovník sociologických pojmů: 610 hesel
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-247-3679-2
| strany = 258
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Meritokracie je úzce spojená s ideologií [[liberalismus|liberalismu]], zejména s [[Klasický liberalismus|klasickým liberalismem]]. Liberálové věří, že lidé se rodí s odlišnými vlastnostmi a neměli by tudíž být odměňováni všichni stejně. Odměňovat schopnosti a zásluhy je podle nich nejen správné, ale i potřebné, neboť to jednotlivce [[Motivace|motivuje]] k úsilí a sebezdokonalování. Myšlenka, že schopní a pracovití jedinci stoupají ve společnosti vzhůru a neschopní a líní klesají dolů, je základem [[Sociální darwinismus|sociálního darwinismu]], popsaného [[Herbert Spencer|Herbertem Spencerem]] v [[Kniha|knize]] ''Člověk versus stát''. Inspirací mu byla teorie [[evoluce]] [[druh|druhů]] [[Charles Darwin|Charlese Darwina]], která se koncem 19. století stala natolik rozšířenou, že začala pronikat i do oblasti [[Humanitní a společenské vědy|společenských věd]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Heywood
| jméno = Andrew
| titul = Politické ideologie
| vydavatel = Aleš Čeněk
| místo = Plzeň
| rok = 2008
| počet_stran = 362
| kapitola = 2. Liberalismus
| isbn = 978-80-7380-137-3
| jazyk = Česky
}}</ref>
 
V meritokracii jsou funkce a úkoly rozdělovány na základě [[inteligence]], schopností a vzdělání jedince. Úroveň těchto vlastností je měřena různými testy nebo jako hlavní měřítko slouží nejvyšší dosažené vzdělání. V dnešní době se jako nejčastější ukazatel používá vysokoškolské vzdělání.
 
V českém systému vzdělávání bývají v tomto směru kritizována [[Gymnázium|osmiletá gymnázia]] za to, že provádějí první selekci potenciálně úspěšnějších jedinců a tím vytvářejí nerovnost v přístupu k dalšímu vzdělání.<ref name="jandourek" /> Podle [[Francie|francouzského]] [[Sociologie|sociologa]] [[Pierre Bourdieu|Pierrea Félixa Bourdieua]] je úspěšnost závislá také na úspěšnosti předků a kvalitě rodinného zázemí.<ref name="petrusek" /> Dalším měřítkem používaným v meritokracii mohou být již dosažené výsledky.
 
Dokonalá meritokracie je [[utopie]], určité její znaky lze však nalézt ve většině společností. <ref>{{Citace monografie
===Meritokracie v socialismu===
V [[Socialismus|socialismu]] má meritokracie [[paradox|paradoxní]] vývoj. [[Kritérium]] zásluh se přenáší úplně mimo [[Ekonomika|ekonomické oblasti]]. Nejdůležitější je schopnost napojit se na sítě vlivných [[Klientelismus|klientel]]. Pomocí těchto sítí je potom možné získat výhodnější postavení při rozdělování jednotlivých služeb a statků.<ref name="petrusek" />
 
 
== Meritokracie jako ideologie ==
Meritokracie je [[ideologie]], podle které úspěšnost každého jednotlivce nejvíce závisí na jeho osobním výkonu, který je dán pouze jeho [[Schopnost|schopnostmi]] a úsilím. Předpokladem tohoto směru je skutečnost, že osobní výkon jednotlivce vede k prosperitě celé [[Společnost|společnosti]].<ref name="petrusek">{{Citace monografie
| příjmení = Petrusek
| jméno = Miloslav
| odkaz na autora =
| titul = Velký sociologický slovník
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 1996
| isbn = 80-7184-164-1
| strany = 747
| jazyk = česky
}}</ref> Do vyšších pozic spojených s větší zodpovědností a náročnější prací se
totiž dostávají jednotlivci, kteří prokáží patřičné schopnosti a píli. Tím je ve společnosti náročnější práce svěřována schopnějším jedincům a na ostatní zbývají
méně zodpovědné úkoly. To pak vede k větší efektivitě společenské [[Dělba práce|dělbě práce]], která tak přináší větší [[Užitek|užitek]] pro všechny. Do vládnoucí vrstvy je tedy možné se dostat pouze na základě svých schopností, výkonů a zásluh.<ref name="jandourek">{{Citace monografie
| příjmení = Jandourek
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul = Slovník sociologických pojmů: 610 hesel
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-247-3679-2
| strany = 258
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Meritokracie je úzce spojená s ideologií [[liberalismus|liberalismu]], zejména s [[Klasický liberalismus|klasickým liberalismem]]. Liberálové věří, že lidé se rodí s odlišnými vlastnostmi a neměli by tudíž být odměňováni všichni stejně. Odměňovat schopnosti a zásluhy je podle nich nejen správné, ale i potřebné, neboť to jednotlivce [[Motivace|motivuje]] k úsilí a sebezdokonalování.
Meritokracie je úzce spojená s ideologií [[liberalismus|liberalismu]], zejména s [[Klasický liberalismus|klasickým liberalismem]]. Liberálové věří, že lidé se rodí s odlišnými vlastnostmi a neměli by tudíž být odměňováni všichni stejně. Odměňovat schopnosti a zásluhy je podle nich nejen správné, ale i potřebné, neboť to jednotlivce [[Motivace|motivuje]] k úsilí a sebezdokonalování. Myšlenka, že schopní a pracovití jedinci stoupají ve společnosti vzhůru a neschopní a líní klesají dolů, je základem [[Sociální darwinismus|sociálního darwinismu]], popsaného [[Herbert Spencer|Herbertem Spencerem]] v [[Kniha|knize]] ''Člověk versus stát''. Inspirací mu byla teorie [[evoluce]] [[druh|druhů]] dle [[Přírodní vědy|přírodovědce]] a zakladatele [[evoluční biologie]] [[Charles Darwin|Charlese Darwina]], která se koncem 19. století stala natolik rozšířenou, že začala pronikat i do oblasti [[Humanitní a společenské vědy|společenských věd]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Heywood
| jméno = Andrew
| titul = Politické ideologie
| vydavatel = Aleš Čeněk
| místo = Plzeň
| rok = 2008
| počet_stran = 362
| kapitola = 2. Liberalismus
| isbn = 978-80-7380-137-3
| jazyk = Česky
}}</ref>
 
V meritokracii jsou funkce a úkoly rozdělovány na základě [[inteligence]], schopností a vzdělání jedince. Úroveň těchto vlastností je měřena různými testy nebo jako hlavní měřítko slouží nejvyšší dosažené vzdělání. V dnešní době se jako nejčastější ukazatel používápoužívají vysokoškolské vzdělánídiplomy.
 
V českém systému vzdělávání bývají v tomto směru kritizována [[Gymnázium|osmiletá gymnázia]] za to, že provádějí první selekci potenciálně úspěšnějších jedinců a tím vytvářejí nerovnost v přístupu k dalšímu vzdělání.<ref name="jandourek" /> Podle [[Francie|francouzského]] [[Sociologie|sociologa]] [[Pierre Bourdieu|Pierrea Félixa Bourdieua]] je úspěšnost závislá také na úspěšnosti předků a kvalitě rodinného zázemí.<ref name="petrusek" /> Dalším měřítkem používaným v meritokracii mohou být již dosažené výsledky.
 
== Odkazy ==
47

editací