Brukvovité: Porovnání verzí

Brukvovité jsou [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] nebo [[trvalka|vytrvalé]] [[bylina|byliny]], řidčeji [[polokeř]]e nebo i [[keř]]e. Výjimečně lze mezi brukvovitými nalézt i [[liána|liány]], např. ''Cremolobus'' v&nbsp;[[Jižní Amerika|Jižní Americe]], ''Heliophila'' v&nbsp;[[Afrika|Africe]] a některé [[Austrálie|australské]] [[řeřišnice]] (''Lepidium''). Listy jsou povětšině jednoduché, s&nbsp;celistvou až silně členěnou [[čepel listová|čepelí]], řidčeji trojčetné, zpeřené nebo dlanitě složené. [[Hygrofyty|Vodní]] druhy, např. z&nbsp;rodů [[řeřišnice]] (''Cardamine'') či [[potočnice (rod)|potočnice]] (''Nasturtium''), mohou mít listy dvoutvárné. [[Palist]]y chybějí. [[Lodyha|Lodyžní]] listy jsou téměř vždy střídavé, u&nbsp;mnohých zástupců je vyvinuta přízemní [[listová růžice|růžice listů]]. [[Květ]]y rostou jednotlivě nebo častěji jsou uspořádané v&nbsp;[[hrozen|hroznech]], [[chocholík|chocholících]] či [[lata|latách]]. Květy bývají většinou oboupohlavné, pravidelné (někdy na okraji [[květenství]] paprskující, např. u&nbsp;rodu [[štěničník]] – ''Iberis'') a čtyřčetné. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je složen ze 4&nbsp;volných kališních lístků a u&nbsp;některých druhů jsou 2&nbsp;vnější lístky vakovitě vyduté. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je tvořena 4&nbsp;volnými lístky, řidčeji je zakrnělá nebo zcela chybí. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 6&nbsp;ve dvou kruzích, dvě vnější tyčinky jsou kratší než vnitřní. Na [[květní lůžko|květním lůžku]] bývají vyvinuty různě utvářené [[nektar]]ové žlázky. [[Semeník]] je svrchní, přisedlý nebo zřetelně stopkatý, srostlý ze 2&nbsp;[[plodolist]]ů. Nejčastěji obsahuje 2&nbsp;komůrky a 2&nbsp;falešné přehrádky propojující 2&nbsp;[[placenta (botanika)|placenty]]. [[Plod (botanika)|Plodem]] je nejčastěji [[tobolka (plod)|tobolka]] pukající 2&nbsp;chlopněmi, zvaná [[šešule]] nebo [[šešulka]], řidčeji jsou plody nepukavé nebo poltivé. [[Semeno|Semena]] mohou být křídlatá nebo bezkřídlá a nemají vyvinutý [[endosperm]].<ref name="flchina">{{Citace elektronické monografie

Plody mají zásadní význam v taxonomii brukvovitých. Jsou důležité pro správné zařazení rostliny do rodu a většinou se bez nich nelze obejít při určování podle určovacího klíče. VZákladním zásadětypem jsouplodu rozlišoványbrukvovitých 2je typy[[šešule]] plodů:(''siliqua''). Jedná se o určitý typ dvouchlopňové [[šešuletobolka (plod)|tobolky]], av níž jsou semena připojena k nepravé přehrádce. Krátká šešule se označuje jako [[šešulka|šešulka]] (''silicula''). JejichSkladba skladbašešule i šešulky je shodná, liší se pouze poměrem délky a šířky. Plody více než 3× delší než široké se označují jako šešule, plody kratší jako šešulky. Šešule i šešulky pukají 2 chlopněmi a odhalují blanitou přepážku, k níž jsou připojena semena. Klasické šešule podlouhlého tvaru má např. [[huseník]] (''Arabis''), [[brukev]] (''Brassica''), [[hořčice]] (''Sinapis''), [[hulevník]] (''Sisymbrium''), [[česnáček]] (''Alliaria'') a jiné. Šešulky má například [[penízek]] (''Thlaspi''), [[osívka]] (''Erophila''), [[měsíčnice]] (''Lunaria'') či [[kokoška]] (''Capsella''). Na rozhraní obou typů stojí rod [[rukev]] (''Rorippa''), který má šešule i šešulky. Někteří zástupci brukvovitých mají nepukavé nebo poltivé plody. [[Dvojštítek]] (''Biscutella'') má poltivý plod charakteristického brýlovitého tvaru, rozpadající se na 2 nepukavé plůdky. Nepukavé plody má např. [[boryt]] (''Isatis''), [[řepinka latnatá|řepinka]] (''Neslia'') nebo [[rukevník]] (''Bunias''). [[Ředkev ohnice]] (''Raphanus raphanistrum'') má poltivý podlouhlý zaškrcovaný plod, nazývaný [[struk]] (''bilomentum'').<ref name="kv3"/><ref name="morfgloss">{{Citace monografie