Jan V. Portugalský: Porovnání verzí

Přidáno 20 bajtů ,  před 5 lety
m
Typografie
m (Typografie)
| podpis =Assinatura D. João V.svg
}}
'''Jan V. Portugalský''' ([[portugalština|portugalsky]] ''João V de Portugal''), zvaný apodado ''el Magnánimo (Šlechetný'') nebo také ''portugalský král slunce'', [[22. říjen|22. října]] [[1689]], [[Lisabon]] - [[31. červenec|31. července]] [[1750]], Lisabon, byl [[Portugalsko|portugalský]] [[král]] v letech [[1706]] - [[1750]] a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689 - 17501689–1750.
 
== Život ==
Jedním z jeho prvních snah bylo upevnit spojení s ''Velkou aliancí'', k níž se jeho otec připojil v roce [[1703]]. Se svými vojenskými jednotkami vtáhl do [[Kastilie]], ale byl zastaven těžkou porážkou, kterou utrpěl [[25. duben|25. dubna]] [[1707]] v [[bitva|bitvě]] u [[Almansa|Almansy]].
 
[[27. říjen|27. října]] [[1708]] uzavřel manželství s arcivévodkyní [[Marie Anna Josefa Habsburská|Marií Annou Habsburskou]] (1683-17541683–1754), dcerou [[Svatá říše římská|římského císaře]] [[Leopold I.|Leopolda I.]], aby upevnil svazek s Rakouskem; série nezdařených vojenských tažení, která následovala, skončila uzavřením míru s [[Francie|Francií]] v roce [[1713]] a se [[Španělsko|Španělskem]] v roce [[1715]].
 
Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z [[Brazílie|brazilských]] [[důl|dolů]] na [[stříbro]] a [[zlato]]. Polovina každé [[tuna|tuny]], která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat [[parlament]]u a vládnout jako absolutní [[Panovník|monarcha]].
Kvůli své [[centralismus|centralistické]] politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých [[aristokracie|šlechtických]] rodů a vlivných členů [[klér]]u.
 
Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbary]] dal postavit své vlastní "''[[Versailles]]''" - [[palác]] [[Mafra (palác)|Mafra]]. [[Ludvík XIV.]] byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl.
 
Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s [[Vatikán]]em směřující k získání uznání legální moci monarchy.
== Děti ==
Z manželství s Marií Annou vzešli následující potomci:
* [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbara]] ([[4. únor]]a [[1711]] - [[27. srpen|27. srpna]] [[1758]] ∞ [[1729]] španělský král [[Ferdinand VI.]]
* Petr ([[19. říjen|19. října]] [[1712]] - [[29. říjen|29. října]] [[1714]])
* [[Josef I. Portugalský|Josef I.]] ([[6. červen|6. června]] [[1714]] - [[24. únor]]a [[1777]]) - následník trůnu, budoucí portugalský král
* Karel ([[2. květen|2. května]] [[1716]] - [[29. březen|29. března]] [[1736]])
* [[Petr III. Portugalský|Petr III.]] ([[5. červen|5. června]] [[1717]] - [[25. květen|25. května]] [[1786]]) ∞ [[1760]] [[Marie I. Portugalská]]
* Alexandr František ([[24. září]] [[1718]] - [[12. srpen|12. srpna]] [[1728]])
* Josefina ([[1720]] - [[1801]])
 
Kromě těchto legitimních potomků měl i řadu nemanželských dětí, mezi jinými:
6 675

editací