Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Kulturní památky v Praze; přidána Kategorie:Kulturní památky na Žižkově za použití HotCat |
+ dobová fotografie |
||
Řádek 44:
== Historie ==
[[Soubor:Interiér Olšany.JPG|thumb|left|Interiér Uspenského chrámu na Olšanech]]
[[Soubor:Biskup Sergij a Isaakij 7.JPG|náhled|vlevo|Svěcení ikony a pamětní desky v Uspěnském chrámu v den prvního výročí mučednické smrti jugoslávského krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandra I.]] Světitel [[Sergij (Koroljov)|arcibiskup Sergij]] a jeho pomocník [[archimandrita]] [[Isaakij (Vinogradov)|Isaakij]], 13. října 1935]]
[[Soubor:Bohorodice.JPG|thumb|left|Detail mozaiky]]
[[Soubor:Pravoslavný Uspenskij chrám 2.JPG|right|thumb|Uspenskij chrám]]
Řádek 50 ⟶ 51:
Idea výstavby chrámu se vrátila po roce [[1921]], kdy prudce vzrostl počet pravoslavných Rusů žijících v Praze z důvodu emigrace po vypuknutí [[Ruská občanská válka|občanské války]] v [[Rusko|Rusku]]. Emigranti organizovaní v ''Bratrstvu Zesnutí Matky Boží'', získali podporu tehdejšího [[Československo|československého]] předsedy vlády a pravoslavného věřícího, [[Karel Kramář|Karla Kramáře]]. Ten zorganizoval novou sbírku peněz, při níž byly shromážděny čtyři pětiny potřebné sumy na realizaci. Na financování stavby se podílela ruská komunita žijící v tehdejším [[Československo|Československu]], předseda první československé vlády [[Karel Kramář]] a finanční prostředky přišly též ze [[Srbsko|Srbska]]. Nemalý dar poskytl anonymně např. také [[Antonín Švehla]]. Na nákup pětice zvonů pro kostel se společně složili pražský pravoslavný biskup Sergej (Korolov), [[Západoevropský exarchát ruské pravoslavné církve|exarcha pro západní Evropu]] metropolita [[Eulogius (Giorgijevskij)]], ruské společenství v Československu a také jugoslávský král [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandr I.]]
[[11. září]] [[1924]] biskup [[Sergij (Koroljov)]] posvětil základní kámen kostela. Projekt vypracoval prof. [[Vladimír Brandt]] za pomoci studentů architektury N. Paškovského a S. Klodta. Inspiroval se staroruskou architekturou chrámů v [[Nižnij Novgorod|Nižním Novgorodě]] a [[Pskov]]ě. Na stavebních pracích se dobrovolně podíleli Rusové žijící v Praze, pod vedením inženýrů A. Mirkoviče, S. Věličkina a P. Nachodkina. Po dokončení stavebních prací byl chrám [[22. listopad]]u [[1925]] vysvěcen metropolitou Eulogiem (Georgijevským). Události se účastnili také představitelé města a československé vlády. Objekt byl zapsán do parafie chrámu sv. Mikuláše v Praze jako pomocný chrám. Fresky v
V roce [[1945]] byl chrám sv. Mikuláše uzavřen, což způsobilo, že se hřbitovní kaple stala dočasným sídlem parafie. V letech [[1973]]–[[1974]] byl kostel z iniciativy [[Dorotej (Filip)|metropolity Doroteje]] celkově zrekonstruován.
| |||