Jan Kašpar: Porovnání verzí

Vystudoval strojní inženýrství na [[České vysoké učení technické v Praze|C. a k. české vysoké škole technické v Praze]]. Po složení státní zkoušky dne [[28. únor]]a [[1907]] absolvoval jeden semestr vyšší automobilové školy v Německu a v roce [[1908]] nastoupil na čas do zaměstnání u firmy [[Basse & [[Gustav Selve|Selve]] v [[Altena|Alteně]] v [[Německo|německém]] [[Severní Porýní-Vestfálsko|Vestfálsku]]. Zde se začal intenzivně zajímat o letectví. Po návratu do [[Čechy|Čech]] nastoupil do zaměstnání v automobilce [[Laurin & Klement]] v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], ale již [[1. červenec|1. července]] [[1909]] [[Laurin & Klement|laurinku]] opustil, vrátil se do rodných [[Pardubice|Pardubic]], kde se spolu se svým bratrancem Ing. [[Evžen Čihák|Evženem Čihákem]] věnoval konstrukci letadel. Po čase se bratranci rozešli a [[Evžen Čihák]] se pustil do stavby letadel spolu se svým bratrem Hugem nezávisle na něm.

Nejprve zkonstruoval jednoplošník po vzoru letadla [[Antoinette]] [[Francie|francouzského]] konstruktéra [[Hubert Latham|Lathama]]. V průběhu stavby ho zastihla zpráva, že dne [[25. červenec|25. července]] [[1909]] přeletěl [[Francie|Francouz]] [[Louis Blériot]] [[Lamanšský průliv]]. Kašpar letadlo dokončil, ale nedokázal s ním vzlétnout. Koupil proto letadlo typu [[Blériot XI]] (stroj výrobního čísla 76) za 18 000 franků {{Doplňte zdroj}}. Letadlo nejprve vybavil vlastním motorem, později motorem typu [[Alessandro Anzani|Anzani]].

První úspěšný let provedl dne [[16. duben|16. dubna]] [[1910]], kdy proletěl dráhu 2 km ve výši 20-25 metrů. Po získání prvních zkušeností s pilotáží složil dne [[16. červen|16. června]] [[1910]] pilotní zkoušku před komisí. V roce [[1911]] vzlétl s nově postaveným letadlem vlastní konstrukce, vybaveným motorem [[Gottlieb Daimler|Daimler]] o výkonu 70 [[Koňská síla|koňských sil]]. S tímto letadlem plánoval uskutečnění prvního dálkového letu v [[Čechy|Čechách]]. Nejprve si vyzkoušel orientaci při letu na trati [[Pardubice]] - [[Chrudim]] a zpět, který uskutečnil [[30. duben|30. dubna]] [[1911]]. Let trval 24 minut a 23 sekund a uskutečnil se ve výši 400 metrů. Téhož dne uskutečnil Kašpar první vzlet s cestujícím, jímž byl jeho bratranec [[Evžen Čihák]].

Slavný let [[Pardubice]] – [[Velká Chuchle]], který jej proslavil, uskutečnil [[13. květen|13. května]] [[1911]]. Vzdálenost 121 km překonal za 92 minut ve výšce asi 800 m. Letoun, kterým tento let uskutečnil, daroval Kašpar v roce [[1913]] tehdejšímu Technickému muzeu Království českého (dnes [[Národní technické muzeum v Praze]]), kde je vystaveno dodnes.

Dalším jeho slavným letem se stal první dálkový přelet s cestujícím v [[Čechy|Čechách]] na trase [[Mělník]] – [[Velká Chuchle|Chuchle]], kterou zdolal za 41 minut a 55 sekund. Jeho pasažérem byl redaktor listu [[Národní politika]] Jaroslav Kalva.

Při jednom z dalších letů se zřítil, ale nezahynulpřežil a provozoval i nadále leteckou školu.

* [http://www.ntm.cz/cs/heslar/jan-kaspar Jan Kašpar na stránkách NTM]

{{Portály|Letectví|Lidé}}