Kroměřížský sněm: Porovnání verzí

[[Seznam poslanců Říšského sněmu Rakouského císařství (1848–1849)|Poslanci tohoto sněmu]] byli voleni zemskými sněmy. Sněmu předsedal [[Halič| haličský]] poslanec [[Franciszek Jan Smolka]]. České země zde zastupoval například [[František Palacký]] nebo [[František Ladislav Rieger]]. Kroměřížský volební obvod zastupoval [[Jan Ohéral]], uváděný jako redaktor. Poté, co sněm 7. září 1848 ve Vídni [[Zrušení poddanství| zrušil poddanství]], bylo nyní jeho hlavním programem vytvoření nové [[Kroměřížská ústava| ústavy]], která by specifikovala zejména vztah Říšského sněmu a panovníka. Po potlačení povstání ve Vídni [[Alfred Windischgrätz|Alfredem Windischgrätzem]] už však neměl sněm téměř žádnou skutečnou moc. Nově vzniklá vláda pod vedením [[Felix Schwarzenberg|Felixe Schwarzenberga]] sice předstírala zájem o dění v Kroměříži, ale s nástupem [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] na trůn připravila vlastní ústavu. Protože rakouská armáda potlačila všechny nepokoje a zvítězila i v [[Bitva u Custozy (1848)| severní Itálii]], byla pozice panovníka natolik silná, že nakonec 7. března [[1849]] mohl vydat manifest o rozpuštění říšského sněmu. Kroměříž byla obsazena vojskem a císař vydal [[Březnová ústava|Březnovou ústavu]].

=== Související článekčlánky ===