Okres Louny: Porovnání verzí

Odebráno 40 bajtů ,  před 4 lety
m
drobné úpravy v textu tj. doplnění čárek za slovy, úpravy slovosledu, čas minulý za čas přítomný aj.
m (doplnění textu(kostel) a drobné úpravy v textu (čárky za slovy atp.))
m (drobné úpravy v textu tj. doplnění čárek za slovy, úpravy slovosledu, čas minulý za čas přítomný aj.)
 
=== Průmysl ===
Průmyslová výroba se koncentruje do tří největších měst okresu – Loun, Žatce a Podbořan. Nejvýznamnějším průmyslovým střediskem jsou Louny se [[strojírenství|strojírenským]], [[potravinářství|potravinářským]] a [[keramika|keramickým]] průmyslem. Mezi největší lounské podniky patří tradiční Elektroporcelán, vyrábějící keramické izolátory pro energetické přenosové sítě a Praga, která se zabývá výrobou součástek do dopravních prostředků a obráběním kovů. Další strojírenské závody, zabývající se také výrobou součástek pro automobilový průmysl, vznikly v nové lounské průmyslové zóně – jedná sejsou oto japonské firmy Ishimitsu a Nachi. Závod MTI navazuje na tradici výroby naftových motorů. Velký význam mají pro Louny také zdejší železniční opravny. Z potravinářských provozů jmenujme pivovar, založený roku 1861, jehož vlastníkem je v současné době koncern Drinks Union se sídlem v Ústí nad Labem.
 
Starobylým pivovarem, založeným již roku 1261, se může pochlubit také Žatec, který je jinak zejm. střediskem [[stavebnictví]] (betonárka, Inženýrské stavby). Po roce 2000 byla zahájena výstavba nové [[průmyslová zóna Triangle|průmyslové zóny TRIANGLE]] na území bývalého vojenského letiště severně od města v katastru obce [[Velemyšleves]] při silnici č. 7. Největší závod sídlící v zóně (IPS Alpha Technology) se zabývá moderní výrobou [[Displej z tekutých krystalů|LCD]] obrazovek. Výstavba žatecké průmyslové zóny výrazně dopomohla ke snížení nezaměstnanosti nejen na Žatecku, ale pozitivně ovlivnila také zaměstnanost sousedních okresů Most a Chomutov.
Na těžbu keramických jílů v okolí Podbořan navazuje výroba zdejší porcelánky. Nejvýznamnějším podbořanským závodem je firma CONTA, součást nadnárodního koncernu CANDY, která v novém výrobním areálu vyrábí od roku 2002 [[lednička|ledničky]].
 
Značný význam v našem [[energetika|energetickém]] systému má tepelná elektrárna v Počeradech, jejíž areál se nachází těsně za hranicí okresu Louny, v okrese Most. (Samotná vesnice [[Počerady]] je však součástí obce Výškov, okr. Louny). Elektrárna o úhrnném výkonu 1 000 MW je v provozu od roku 1970 a také její „zásluhou“ bylo životní prostředí Lounska dlouhou dobu v dost mizerném stavu (vysoká koncentrace oxidů síry a dusíku v ovzduší). Po zřízení odsiřovacího zařízení v roce 1996 se množství emisí vypouštěných elektrárnou snížilo.
=== Služby ===
Úroveň '''služeb''' se stejně jako ve všech ostatních oblastech republiky i na Lounsku po roce 1989 podstatně zlepšila. Došlo k rozšíření sítě obchodů a drobných živností, poněkud se zvýšila i ubytovací kapacita, došlo i ke zkvalitnění služeb.
[[Soubor:Citoliby sloup.jpg|thumb|Klenotnicí barokní architektury by se daly nazvat Cítoliby - městečko jižně od Loun, které bylo dokonce v letech 1981–1990 jejich součástí. V obci najdeme barokní zámek, kostel se sochami Matyáše Bernarda Brauna a i tento pěkný sloup Sv. trojice.]]
 
V okrese je v provozu na 41 [[Česká pošta|poštovních]] úřadoven, nacházejících se ve všech městech, městečkách a obcích „střediskového charakteru“. Jen v Lounech jsou pošty 4, v Žatci 2. Na bezpečnost v okrese dohlíží Územní odbor [[Policie ČR]] Louny, pod který spadá 9 obvodních oddělení rovnoměrně rozmístěných po celém území okresu. Obchodní síť je logicky nejhustější v Žatci a v Lounech. V obou těchto městech byly v nedávné minulosti zřízeny pobočky několika [[Obchodní řetězec|obchodních řetězců]] [[BILLA]] (Žatec, Louny), [[Kaufland]] (Žatec, Louny), [[Lidl]] (Louny), [[Albert (obchodní řetězec)|albert]] (Louny), [[Norma (obchodní řetězec)|Norma]] (Žatec), [[Penny Market]] (Louny) a [[Plus (obchodní řetězec)|Plus]] (Louny, Žatec). Tradiční síť prodejen Spotřebního družstva [[Jednota]] má pro lounský okres sídlo v Podbořanech. Na území okresu zřizuje 15 provozoven (v roce 2010).
 
'''Ubytovací kapacity''' okresu jsou soustředěny zejm.zejména do Žatce a Loun. V Lounech najdeme největší hotel okresu „Oharka“ s 216 lůžky. V Žatci i v Lounech je možné se v centru města ubytovat v hotelích až čtyřhvězdičkové kategorie.
 
=== Statistické údaje o hospodářství okresu ===
Průměrná [[mzda|hrubá měsíční mzda]] pracovníků činila na Lounsku v roce 2008 asi 18 tisíc korun, což bylo pod krajským i republikovým průměrem. Pro srovnání, průměrná hrubá mzda v Ústeckém kraji byla v tom roce 21 tisíc, v sousedním Plzeňském kraji 22 tisíc a ve Středočeském 23 tisíc korun. Republiková průměrná mzda se pak pohybovala okolo 24 tisíc korun (zejména vlivem vysokých průměrných mezd v Praze).
 
Lounsko mělo dlouhá léta značné problémy s [[nezaměstnanost]]í. V posledních několika letech došlo k částečnému zlepšení situace, zejména pod vlivem přílivu [[investice|zahraničních investic]] do okresu a výstavby nových průmyslových komplexů. A tak zatímco v roce 2001 byla na Lounsku sedmnáctiprocentní nezaměstnanost, na počátku roku 2010 činila nezaměstnanost i přes veškeré celosvětové hospodářské problémy 12,4 % (před hospodářskou krizí se pohybovala dokonce jen kolem osmi procent).
 
Z územního hlediska je nejhorší situace ohledně nezaměstnanosti dlouhodobě v severních obcích okresu na hranici s Mosteckem. V lednu 2010 měla nejvyšší nezaměstnanost obec [[Velemyšleves]] - 38 %. Více než třicetiprocentní nezaměstnanost měly také blízké obce [[Bitozeves]] a [[Blažim (okres Louny)|Blažim]]. Z hlediska správních obvodů obcí s rozšířenou působností byla nezaměstnanost na Žatecku a Podbořansku přibližně na stejné úrovni 14,5 %, na Lounsku byla poněkud nižší – 13 %. Nejnižší nezaměstnanost v okrese mají obce v blízkém sousedství Loun – [[Chlumčany (okres Louny)|Chlumčany]], [[Blšany u Loun]] a [[Černčice (okres Louny)|Černčice]] a [[Ročov]], kterýkteré využívávyužívají své výhodné polohy na rozhraní tří okresů. V těchto obcích dosahovalabyla nezaměstnanost méněmenší než desetideset procent.
 
== Školství a zdravotnictví ==
 
== Doprava ==
Okresem Louny procházejí dva celorepublikově významné dopravní tahy, které mají podobný směr jak v silniční, tak i v železniční dopravě. Prvním z nich je dopravní tah [[Praha]] – [[Chomutov]] reprezentovaný silnicí [[silnice I/7|I/7]] a [[Železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov|železniční tratí 124]]. Druhá významná dopravní trasa směřuje z Plzně přes Žatec do Mostu a představujeje jednujednou ze dvou nejvýznamnějších spojnic západních a severních Čech. Tato trasa je v silniční dopravě tvořena [[silnice I/27|silnicí I/27]] z Plzně přes Jesenici na Rakovnicku a Žatec do Mostu, v železniční dopravě potom [[Železniční trať Plzeň–Žatec|tratí č. 160]] z Plzně přes Podbořany do Žatce (s návaznou [[Železniční trať Žatec–Obrnice|tratí č. 123]] do Postoloprt a Mostu).
 
=== Silniční doprava ===
Od poloviny 16. století význam měst i celého regionu upadal, a to také v souvislosti s povstáním obyvatel proti vládě císaře [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] V roce [[1575]] byly na město povýšeny Podbořany (do té doby byly pouze poddanským městečkem). [[Třicetiletá válka]] přinesla celému regionu obrovské škody. Lounskem prošlo několik armád, mnoho vesnic i města byla zpustošena. Válka měla za následek také značný úbytek obyvatelstva, který byl kompenzován opět německým dosídlováním. A tak v oblasti Žatce a Podbořan opět převládla německá národnost. Po roce 1680 vypukly na mnoha místech českého království selské bouře. Povstání sedláků vypuklo také na Podbořansku v roce [[1682]]. Bylo však krvavě potlačeno.
 
V 18. století vznikábylo postaveno na území okresu velké množství dnes cenných [[baroko|barokních]] památek – např. zámky v Petrohradě, v Krásném Dvoře, klášter v Ročově, aj. Za průmyslové revoluce v 19. století v oblasti dochází zejm. k rozvoji keramické výroby a dopravy. Na významných zemských stezkách vznikají přepřahací stanice, rozvíjí se pošta, ve druhé polovině století pak i železnice. V únoru 1871 se začalo jezdit z Prahy přes Lužnou a Žatec do Chomutova, v září 1872 byla dokončena trať zze Žatce do Mostu, v lednu 1873 byla zahájena železniční doprava z Loun do Zlonic, a konečně v srpnu téhož roku se rozjely poprvé vlaky z Plzně do Žatce.
 
[[Soubor:PanenskyTynec.jpg|thumb|Na Lounsku a Žatecku propukla husitská revoluce naplno a ve vší síle, a tak není divu, že jí padlo za oběť několik cenných církevních staveb. Mezi největší z nich patřil postoloprtský klášter a také klášter pannen klarisek v Panenském Týnci. Na snímku zdejší nedostavěné torzo gotického klášterního kostela.]]
 
V první polovině 20. století se vlivem vzrůstající průmyslové výroby zvyšujezvýšil počet obyvatel okresu na historické maximum – až na cca 127 tisíc v roce 1930. V té době však také vrcholí národnostní problémy v oblasti. Zatímco oblast kolem Loun s obcemi Cítoliby, Peruc, Lenešice nebo Panenský Týnec je tradičně česká a Češi tam tvoří naprostou převahu, obce v okolí Žatce a Podbořan (Nové Sedlo, Měcholupy, Nepomyšl, Kryry, Lubenec) jsou až z 80 % obydleny osobami německé národnosti. Přechodnou „zónou“ téměř předurčenou k dalším problémům bylo okolí Postoloprt, kde sice byla převaha Němců, ale zdaleka ne tak zřejmá jako v okolí Žatce. Po Mnichovské dohodě v září 1938 bylo Lounsko rozděleno hranicí – německé oblasti, vč. Postoloprt připadly do „Reichu“, zatímco Louny a okolí zůstaly součástí okleštěného Československa, po roce 1939 se staly součástí Protektorátu. České obyvatelstvo, žijící na území odstoupeném Německé říši, bylo vysídleno.
 
Za druhé světové války byl v bažantnici v Postoloprtech zřízen [[koncentrační tábor]], od roku 1943 využívaný pro židovské míšence z celého území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]]. Právě toto místo se po osvobození v roce [[1945]] stalo dějištěm jednoho z největších masakrů [[Sudetští Němci|Sudetských Němců]], kteří sem byli před odsunem internováni. Masakr měli na svědomí členové tehdejších revolučních gard v čele s hodnostáři Československé armády. V bažantnici bylo postříleno nejméně 800 Němců, v další „vlně“ divokého odsunu bylo zavražděno i několik dětí. Také územím Lounska prošlo několik nacistických „pochodů smrti“, 60 obětí jednoho z nich je pochováno na hřbitově v Lubenci.
[[Soubor:Pravda, vstup.jpg|thumb|V období národního obrození v 19. století se stal hrad Pravda v lesích nedaleko od Domoušic cílem táborů českého lidu.]]
 
Po roce 1945 bylo nutné vybydlené oblasti Žatecka a Podbořanska dosídlit. V rámci Československa se do těchto oblastí přestěhovalo největší množství [[Volyňští Češi|Volyňských Čechů]], nicméně stěhovali se sem i Češi z vnitrozemí (vč. občanů odsunutých v roce 1938), Slováci nebo Ukrajinci. Již po únorovém převratu z roku 1948 byla provedena reforma územní správy, jejíž součástí bylo vytvoření okresů Louny, Žatec a Podbořany. Tento stav však vydržel pouze 11 let do roku 1960, kdy byl ustanoven okres Louny v dodnes známé podobě. V období tzv. socialistické výstavby došlo ke značnému rozvoji průmyslu, zejm. v Lounech a okolí. Na venkově vznikala v průběhu 50. let často násilnou kolektivizací JZD, která byla později slučována do větších, ekonomicky výhodnějších celků. Okres Louny vstoupil v období vlády jedné strany do širokého povědomí zejména díky známým povinným chmelovým brigádám, kdy celé třídy středních škol z celé republiky vyjížděly pomáhat do JZD se sklizní chmelu. Právě tematika chmelové brigády se objevuje i v prvním českém muzikálu [[Starci na chmelu]] z roku 1965. Ve všech městech okresu, zejm. v Lounech rostourostla velkokapacitní sídliště. V Lounech jim padápadlo za oběť původní a, velmi hodnotné Žatecké předměstí<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/20756226805-pribeh-jedne-asanace/</ref>, naopak historické jádro Žatce zůstávázůstalo díky svému „perifernímu“ postavení od demolic uchráněno. Od 70. let patřil okres Louny kvůli blízkosti Mostecké hnědouhelné pánve a všech jejích elektráren k oblastem s velmi znečištěným ovzduším.
 
Po roce 1989 nastávají převratné změny – velké průmyslové závody jsou privatizovány a mnohé z nich končí,. cožTo vede ke strmému nárůstu nezaměstnanosti (v nejkrizovějším období až téměř k hranici 20 %). Omezena je také zemědělská výroba, vč. pěstování chmelu. Na druhou stranu se podstatně zlepšuje životní prostředí okresu, zvyšuje se úroveň poskytovaných služeb, zejm.zejména v oblasti obchodu. Historická centra měst i vesnice dostávají postupem času novou, přívětivější tvář. Po roce 2000 se také na Lounsku objevují zahraniční investoři, díky nimž vznikají nové průmyslové závody, a tak klesá nezaměstnanost. V rámci reformy veřejné správy zaniká postupně v roce 1990 Severočeský krajský národní výbor, v roce 2000 vzniká nový Ústecký kraj a konečně v roce 2002 je zrušen Okresní úřad v Lounech a nahrazen Městskými úřady obcí s rozšířenou působností Louny, Žatec a Podbořany. Lounský okres však i nadále zůstává územní jednotkou i obvodem mnohých jiných státních úřadů i institucí.
 
=== Osobnosti lounského okresu ===
 
Z hlediska množství a kvality kulturních zařízení je lounský okres na velmi vysoké úrovni. Vždyť například různá divadla působí na okrese v Lounech, v Žatci a v Postoloprtech. V Lounech sídlí v pěkné funkcionalistické budově v centru města [[Vrchlického divadlo]], budova žateckého městského divadla v klasicistním slohu se nachází ve Dvořákově ulici. V Postoloprtech provozuje divadlo městské kulturní středisko.
Kina se nacházíjsou ve většině velkých obcí okresu. V centru Loun můžeme navštívit kino Svět, v Žatci je kromě standardního kina v provozu také kino letní. Další kina sídlíjsou v Podbořanech, v Peruci, ve Vroutku a v Lubenci.
Síť knihoven okresu je velmi hustá, téměř každá větší vesnice má svoji knihovnu. Vlastní městské knihovny mají Louny, Žatec, Podbořany a Postoloprty. Největším zařízením tohoto druhu je Okresní knihovna v Lounech.
Z dalších kulturních institucí jmenujme Okresní muzeum v Lounech, Muzeum K. A. Poláka a Chmelařské muzeum v Žatci, Muzeum České vesnice v Peruci a Galerii Benedikta Rejta v Lounech, jejíž součástí je pamětní síň [[Emil Filla|Emila Filly]] na zámku v Peruci.
Nejtradičnější kulturní akcí na Lounsku je každoroční žatecký festival [[Dočesná]].
10 917

editací