Xenofón: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Élida (historické území)|
Zdá se mi, že je dobré uvádět Agésilaa vedle Hieróna, tak jak je i v českém překladu Xenofontových knížek "Vzpomínky na Sókrata".
Řádek 85:
* ''Hellénika (Ελληνικά)'' neboli ''[[Řecké dějiny (Xenofón)|Řecké dějiny]]''. V tomto díle navázal na [[Thúkýdidés|Thúkýdidovy]] ''[[Dějiny peloponéské války]]''; popsal dějiny let [[411 př. n. l.|411]]–[[362 př. n. l.]]. Svým stylem se jasně odlišuje od ostatních Xenofóntových děl a hlásí se tak k Thúkýdidově odkazu. Dílo bylo patrně psáno s přestávkami asi mezi lety [[403 př. n. l.|403]] a [[362 př. n. l.]]<ref name="grant" />. V prvních dvou knihách ze sedmi, na které je dílo rozděleno, jsou popsány události do skončení [[Peloponéská válka|Peloponéské války]] a Xenofón zde dosahuje vyšší míry objektivity než v dalších částech díla, kde vystupuje do popředí náklonnost ke [[Sparta|Spartě]] a ke králi [[Ágesiláos II.|Ágesiláovi II.]]. Závěr díla prostupují i pokusy o morální a politickou reflexi. V celém díle se projevuje nedostatek autorova odstupu, kdy se do podoby díla promítla místa, kde Xenofón pobýval a nedostatečná chronologická přesnost. V díle jsou opomenuty mnohé důležité události (např. vznik druhého [[Athénský námořní spolek|athénského spolku]]) a nejsou zachyceny ani vnitřní souvislosti událostí. Ačkoli je autorova náklonnost ke Spartě v tomto díle velmi patrná, není jejím [[propaganda|propagandistou]], o čemž svědčí jeho zděšení nad tzv. „královským mírem“.
 
* ''[[O Kýrově vychování]] (Κύρου παιδεία)'' je dílo, které má smíšený historicko-filosofický ráz. Xenofón se na pozadí životopisu slavného [[Perská říše|perského]] krále [[Kýros II.|Kýra II. Velikého]], jehož obdivoval a s jehož potomkem [[Kýros Mladší|Kýrem Mladším]] sloužil, snaží vyjádřit svojei své vlastní názory na morálku, výchovu rodiny, vedení státu a podstatu autority. Není to životopis v pravém smyslu slova, neboť Xenofón zde využívá básnickou licenci a děj oproti skutečnosti přetváří v zájmu vyjádření vlastních názorů. Kniha byla napsána v 70. letech [[4. století př. n. l.|4. století]]<ref name="grant" /> a později byla rozdělena do osmi knih. Je první z řady řeckých literárních děl podobného rázu.
* ''[[Ágesiláos (Xenofón)|Ágesiláos]] (Αγησίλαος)'' je drobný spisek částečně příbuzný s ''Hellénikou'', chvalořeč na spartského krále a vojevůdce [[Ágesiláos II.|Ágesiláa II.]] a zároveň jeho nekrolog (zemřel roku [[361 př. n. l.]]). Dílo má filosofický ráz, Ágésiláos je zde vylíčen jako vzor.
 
* ''[[O Kýrově vychování]] (Κύρου παιδεία)'' je dílo, které má smíšený historicko-filosofický ráz. Xenofón se na pozadí životopisu slavného [[Perská říše|perského]] krále [[Kýros II.|Kýra II. Velikého]], jehož obdivoval a s jehož potomkem [[Kýros Mladší|Kýrem Mladším]] sloužil, snaží vyjádřit svoje vlastní názory na morálku, výchovu rodiny, vedení státu a podstatu autority. Není to životopis v pravém smyslu slova, neboť Xenofón zde využívá básnickou licenci a děj oproti skutečnosti přetváří v zájmu vyjádření vlastních názorů. Kniha byla napsána v 70. letech [[4. století př. n. l.|4. století]]<ref name="grant" /> a později byla rozdělena do osmi knih. Je první z řady řeckých literárních děl podobného rázu.
[[Soubor:Raffael 069.jpg|thumb|vpravo|Xenofón rozmlouvající se [[Sókratés|Sókratem]], detail [[Raffael]]ovy fresky [[Athénská škola]]]]
 
Řádek 97 ⟶ 95:
* ''[[Symposion (Xenofón)|Symposion]] (Συμπόσιον)'' je vyprávění o hostině pořádané Kalliem, bohatým Athéňanem, na oslavu jeho milence Autolyka, který zvítězil v soutěži o [[Panathénajské slavnosti|panathénajských slavnostech]]. I zde vystupuje filosof Sókratés a pojednává o svých názorech na milenecký vztah.
 
* ''[[Ágesiláos (Xenofón)|Ágesiláos]] (Αγησίλαος)'' je drobný spisek částečně příbuzný s ''Hellénikou'', chvalořeč na spartského krále a vojevůdce [[Ágesiláos II.|Ágesiláa II.]] a zároveň jeho nekrolog (zemřel roku [[361 př. n. l.]]). Dílo má filosofický ráz, Ágésiláos je zde vylíčen jako vzor dobré povahy.
* ''[[Hierón]] (Ίέρων)'' je kratší spisek, který svým charakterem stojí na pomezí politických a filosofických spisů, ale svým zaměřením navazuje na knihu ''O Kýrově vychování.'' Obsahem je rozmluva [[syrakusy|syrakúského]] [[tyrannis|tyrana]] [[Hierón I.|Hieróna I.]] s básníkem [[Simónidés z Keu|Simónidem z Keu]]. Předmětem této diskuse jsou výhody a nevýhody tyranie a prostředky, jakými může samovládce učinit občany šťastnými a prostřednictvím toho i sám sebe. Vyústěním je poznatek, že chudí obyvatelé budou povolnější.
 
* ''[[Hierón]] (Ίέρων)'' je kratší spisek, který svým charakterem stojí na pomezí politických a filosofických spisů, ale svým zaměřením navazuje na knihu ''O Kýrově vychování.'' Obsahem je rozmluva [[syrakusy|syrakúského]] [[tyrannis|tyrana]] [[Hierón I.|Hieróna I.]] s básníkem [[Simónidés z Keu|Simónidem z Keu]]. Předmětem této diskuse jsou výhody a nevýhody tyranie a prostředky, jakými může samovládce učinit občany šťastnými a prostřednictvím toho i sám sebe. Vyústěním je poznatek, že chudí obyvatelé budou povolnější.
 
=== Politické spisy ===