Operační paměť: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstranění linku na rozcestník Procesor s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Mikroprocesor
Přepsání úvodu
Řádek 1:
{{Upravit}}
'''Operační''', '''vnitřní''' neboli '''hlavní paměť''' [[počítač]]e ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''main memory'', ''internal memory'', ''primary storage''}}) je paměť umožňující [[Read-Write Memory|čtení i zápis]] používaná pro dočasné uložení zpracovávaných [[data|dat]] a spuštěných [[počítačový program|programů]].
'''Operační paměť''' je volatilní (nestálá) [[vnitřní paměť|vnitřní]] [[elektronická paměť]] číslicového [[počítač]]e typu [[RWM]]-[[RAM]], určená pro dočasné uložení zpracovávaných [[data|dat]] a spouštěného [[počítačový program|programového kódu]]. Tato paměť má obvykle rychlejší přístup než [[vnější paměť]] (např. [[pevný disk]]). Tuto paměť může [[Mikroprocesor|procesor]] [[adresa (programování)|adresovat]] přímo, pomocí podpory ve své [[strojový kód|instrukční síti]]. Strojové instrukce jsou adresovány pomocí [[čítač instrukcí|instrukčního ukazatele]] a k datům se obvykle přistupuje pomocí adresace prvku paměti hodnotou uloženou v [[registr procesoru|registru procesoru]] nebo je adresa dat součástí strojové instrukce.
 
Přístup k operační paměti je mnohem rychlejší než k [[vnější paměť|vnější paměti]]; [[Centrální procesorová jednotka|procesor]] pomocí [[adresa (programování)|adresy]] přímo vybírá požadovanou buňku operační paměti. Paměť je s [[Centrální procesorová jednotka|procesorem]] spojena pomocí rychlé [[sběrnice]]; pro další urychlení se mezi procesor a operační paměť vkládá rychlá vyrovnávací paměť typu [[cache]], která mívá 2 až 3 úrovně.
Operační paměť je spojena s procesorem pomocí [[sběrnice]], obvykle se mezi procesor a operační paměť vkládá rychlá vyrovnávací paměť typu [[cache]], neboli paměť, která je přímo přístupná procesoru. Jedná se o nepostradatelný fyzický prostředek, který je spravován jednou z hlavních části operačního systému. Operační paměť je určená pro uchovávání kódu programů respektive procesů spolu s mezivýsledky a výsledky jejich činnosti. Zrovna tak je v operační paměti uchováván stav dalších prostředků a základní datové struktury jádra.
 
V současných počítačích je operační paměť realizována jako [[polovodičová paměť]] typu '''[[RAM]]''', která je volatilní (ztrácí informaci při odpojení napájení) a kvůli nižší ceně obvykle [[DRAM|dynamická]] (obsah paměti je třeba občerstvovat pravidelným čtením všech řádků).
Vezmeme-li v potaz adresování operační paměti, lze zjednodušeně paměť chápat jako souvislý prostor paměťových buněk o nějaké velikosti. Tyto buňky jsou pak lineárně adresovány adresami pevné délky.
 
Operační paměť je spojena s procesorem pomocí [[sběrnice]], obvykle se mezi procesor a operační paměť vkládá rychlá vyrovnávací paměť typu [[cache]], neboli paměť, která je přímo přístupná procesoru. Jedná se o nepostradatelný fyzický prostředek, který je spravován jednou z hlavních části [[Operační systém|operačního systému]]. OperačníUchovává paměťnejen jekód určená pro uchovávání kódu programů[[program]]ů, respektive procesů spolu s mezivýsledky a výsledky jejich činnosti., Zrovnaale tak je v operační paměti uchováváni stav dalších prostředků a základní datové struktury [[Jádro (informatika)|jádra]].
Je-li operační paměť reprezentována [[pamětí s přímým přístupem]], označujeme adresový prostor jako [[fyzický adresový prostor]] (FAP). Velikost tohoto prostoru je omezena buď fyzickou velikostí paměťových modulů a nebo velikostí adresy tj. adresa o velikosti ''n'' bitů umožňuje adresovat 2 na ''n''-tou paměťových míst.
 
[[Fyzický adresový prostor]] (FAP) paměti se jeví jako souvislý prostor paměťových míst (buněk) určité velikosti (typicky 1, 2, 4 nebo 8 [[bajt|bytů]]). Tyto buňky jsou pak lineárně adresovány adresami pevné délky. Velikost tohoto prostoru je omezena buď kapacitou a počtem paměťových modulů nebo velikostí adresy (adresa o velikosti ''n'' bitů umožňuje adresovat 2<sup>''n''</sup> paměťových míst).
Jednodušší procesory podporují adresovat pouze paměť s přímým přístupem, tedy adresovat pouze fyzický adresový prostor. V dnešní době velká část procesorů umožňuje adresovat i logické adresové prostory. Jedná se o tzv. [[Virtuální paměť|virtualizaci paměti]] respektive jde o neomezený počet logických adresových prostorů.
 
Moderní procesory obvykle používají různé metody překladu adres a [[Virtuální paměť|virtualizace paměti]], takže každý [[Proces (program)|proces]] může adresovat vlastní logický adresový prostor nebo několik adresových prostorů.
 
== Úkoly správy FAP ==