Mennofer: Porovnání verzí

Přidáno 37 488 bajtů ,  před 5 lety
Mennofer (též Mennefer), známý i pod řeckým jménem Memfis (Μεμφις) bylo hlavní město starověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského staro
m (opraveno duplicitní volání parametru šablony)
(Mennofer (též Mennefer), známý i pod řeckým jménem Memfis (Μεμφις) bylo hlavní město starověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského staro)
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníků [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]], [[Ramesse II.]] a [[Ptolemaios IV.|Ptolemaia IV.]] (velký [[Ptah]]ův chrám) a [[Vahibre|Vahjebrea]] (palác); k rozvoji města ovšem přispěli [[faraon|panovníci]] ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ [[Chamuaset]], syn Ramesse II.
 
v roce [[1979]] byl Mennofer zařazen na seznam [[světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
v roce [[1979]] byl Mennofer zařazen na seznam [[světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod řeckým jménem '''Memfis''' (''Μεμφις'') bylo hlavní městostarověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalitaodpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.
 
Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině ''Hut ka Ptah'' – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''AIΓYΠTOΣ''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkaliŘímané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''ÆGYPTVS''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
 
Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., ''Men nefer Pepi'' – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.
 
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníkůAmenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.
 
v roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.
 
== Související články ==
Neregistrovaný uživatel