Velká hospodářská krize: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Krize: drobnosti značka: editace z Vizuálního editoru |
→Německo: jazykové úpravy neměnící věcnou podstatu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 39:
Krize pro Němce začala už v roce 1928. Těch několik roků předchozí prosperity (silně dotované velkými americkými půjčkami) uběhlo velmi rychle. Po [[Krach na newyorské burze|krachu na newyorské burze]] USA skončily s půjčkami a Německo se stalo první zemí Evropy, kam dorazila krize. V roce 1932 bylo téměř 45% Němců bez práce.<ref name="Nem"/>
[[Adolf Hitler]] dal lidem příležitost k nabytí sebedůvěry - polovojenskou uniformou členů svého hnutí a deklarovanou spoluúčastí na osudu Německa. Občané i díky nacistické [[propaganda|propagandě]] nenáviděli Židy, protože podle nacistů platila rovnice „bankéř = Žid“. Nacionalismus a bunkrová mentalita nabývaly na síle. Hitler zavedl půlroční pracovní povinnost pro mládež i povinnou vojenskou službu. Práce žen byla zdaněna natolik, že se již nevyplatila. Ženy zůstávaly doma. Židé ztratili německé občanství. Němci
Obdobou programu [[New Deal]] bylo v Německu zejména stavění [[dálnice|dálnic]]. S tímto nápadem ale nepřišel Hitler, ten jen využil již existujících plánů na silniční propojení severní části země s jižní. Projekt existoval od r. 1926, kdy podnikatel Willy Hof založil organizaci HaFraBa (zkratka - první slabika značí [[hanza|hanzovní města]] na severu Německa, druhá [[Frankfurt nad Mohanem]] a poslední švýcarské město [[Basilej]]). Němečtí průmyslníci (ve dvacátých letech projekt ještě neměl nic společného s vládou) se inspirovali v severní [[Itálie|Itálii]], kde již několik let existovaly dálnice (italsky autostrada). Němci přišli s několika vylepšeními - např. oddělené protijedoucí pruhy. Italské dálnice byly financovány z [[mýtné]]ho, v Německu to zakazoval zákon. Program na vybudování dálniční sítě měl v Německu odpůrce, zejména železnici (Deutsche Bahn), která se obávala [[konkurence]] a armádu, ta tvrdila, že z výšky dobře viditelná dálnice bude sloužit nepřátelským pilotům k orientaci.<ref name="dalnice">VODIČKA, kapitola Hitler postavil dálnice, str. 211-214</ref>
Řádek 57:
[[Švédsko]] uniklo krizi jako první země světa. Životní standard zde byl vysoký a příliš neutrpěl. Reálné příjmy za krize dokonce stouply a země vyráběla v roce 1936 o polovinu více než v roce 1929 za plné konjunktury. Švédsku pomohly mj. německé objednávky na [[Železná ruda|železnou rudu]] v době, když se [[Adolf Hitler]] začal připravovat na válku.<ref name="swe">VODIČKA, kapitola Jedeme švédským vlakem, str. 166-167</ref>
Během krize se vlády ujala levicová sociální demokracie, která snížila daně, aby lidé mohli utrácet (a ze stejného důvodu zvýšila minimální mzdu). Stát dotoval veřejné práce, lékařskou péči, pojištění, penzi. Zrušením daně ze zisku podnikatelů je podnítil investovat. Vytvořil se sice velký státní deficit, který se však po brzkém zotavení srovnal
V ulicích hlavního města [[Stockholm]]u nebylo žebráků, v zemi se nekradlo - ve venkovských obchodech nebylo neobvyklé, že se zákazník za nepřítomnosti prodavače obsloužil sám a nechal peníze na pultu. Co ve Švédsku představovalo standardní cestování železnicí bylo na poměry ostatních zemí luxusem. Takovou „krizí“ by si tehdy ostatní Evropané toužili procházet celý život.<ref name="swe"/>
| |||