Wikipedie

Ozbrojené síly Ukrajiny: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
IGGI88AT (diskuse | příspěvky)
252 editací
mBez shrnutí editace
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Oprava linku po přesunu cíle dle ŽOPP z 25.11.2015; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox armáda
|název = Ukrajinská armáda
|orig.název = Збройні сили України
|image = [[Soubor:Emblem of the Ukrainian Armed Forces.svg|300px|Emblém ukrajinské armády]]
|popisek = Znak ukrajinské armády
|image2 = [[Soubor:Ensign of the Ukrainian Armed Forces.svg|200px|Vlajka ukrajinské armády]]
|popisek2 = Vlajka ukrajinské armády
|založeno = 03. leden [[1917]] <br /> 06. prosinec [[1991]] (obnoveno)
|stát = Ukrajina
|rozpuštěno =
|složky = [[Ukrajinské pozemní síly]]<br />[[Ukrajinské námořnictvo]]<br />[[Ukrajinské letectvo]]
|velitelství = Generální štáb Ukrajinské armády
<!-- Velení -->
|vrchní_velitel = [[Petro Porošenko]]
|titul_vrchního_velitele = Prezident
|ministr = Stěpan Poltorak
|titul_ministra = Ministr obrany
|velitel = Viktor Muženko
|titul_velitele = Náčelník generálního štábu
<!-- Stav -->
|věk = 18
|délka_odvodu =
|stav_rok = 134&nbsp;000 (2014)
|stav_věk =
|k_dispozici =
|k_dispozici_žen =
|vhodných =
|vhodných_žen =
|branci_rok =
|brankyně =
|aktivní = 250 000 (2015)
|pořadí =
|rezervisté = 700 000 (2015)
|zahraničí =
<!-- Výdaje -->
|rozpočet = 4,88 miliard [[USD|$]] (2015)
|procent_HDP = 3 % (2015)
<!-- Průmysl -->
|domácí_dodavatelé = [[Ukroboronprom]] <br /> [[Antonov]] <br /> [[KrAZ]] <br /> [[Mayak]]
|zahraniční_dodavatelé = {{flagicon|Francie}} [[Francie]] <br /> ([[Thales Group]]) <br />{{flagicon|Kanada}} [[Kanada]]<br />{{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] ([[Cummins]]) <br /> {{flagicon|Velká Británie}} [[Velká Británie]]
|import =
|export =
<!-- Související články -->
|historie =
|hodnosti =
}}
 
Řádek 59:
Dne 24. srpna 1991 [[Parlament Ukrajiny|ukrajinský parlament]] schválil rozhodnutí o vzetí pod svou jurisdikci všechny vojenské jednotky [[Sovětská armáda|Sovětské armády]] nacházející se na ukrajinském území a vytvoření klíčového pro chod státu Ministerstva obrany Ukrajiny. Pod [[Jurisdikce|jurisdikci]] Ukrajiny přešly: 14 mechanizovaných pěchot, 4 tankové, 3 dělostřelecké divize a 8 dělostřeleckých brigád (9 293 tanků a 11 346 obrněných vozidel), 1 brigáda zvláštního nasazení, 9 brigád vojska [[Protivzdušná obrana|protivzdušné obrany]], 7 pluků bojových vrtulníků, 3 [[Letectvo|letecké armády]] (cirka 1500 bojových letounů) a samostatná armáda protivzdušné obrany. Strategické jaderné síly nasazené na území Ukrajiny měly 1 272 [[Mezikontinentální balistická raketa|mezikontinentálních balistických raket]] a zhruba 2 500 kusů taktických jaderných zbraní. V době vyhlášení ukrajinské nezávislosti se počet vojáků na Ukrajině pohyboval okolo 980 000 osob.
 
Obnovení Ukrajinské armády v roce 1991 posloužilo k legalizaci vojenských ozbrojených sil, reorganizaci vojenských struktur, vytvoření vhodných systémů řízení, zabezpečení a dalších položek nezbytných pro jejich provoz. Vznik Ukrajinské armády bylo doprovázeno významným snížením vojenských struktur, počtu zaměstnanců, zbraní a vojenského vybavení.
 
Dne 5. prosince 1994 se v maďarském hlavním městě [[Budapešť|Budapešti]] konala konference, na které byla podepsáná smlouva (známa jako [[Budapešťské memorandum]]) Ukrajinou, [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]], [[Spojené království|Velkou Británií]] a [[Rusko|Ruskem]] kde se Ukrajina jako první a jediná země na světě zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garanci respektování ukrajinské nezávislosti, suverenity, územní celistvosti, zdržení se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině výše zmíněnými státy. K 1. červnu 1996 se na ukrajinském území nenacházely žádné jaderné zbraně.
 
=== Válka na východní Ukrajině ===
Po vítězství protestního revolučního hnutí [[Euromajdan]] v [[Kyjev|Kyjevě]]ě v únoru 2014 [[Rusko]] zahájilo vojenskou agresi proti ukrajinskému státu. Jejím prvním krokem bylo [[KrymskáAnexe krizeKrymu Ruskou federací|obsazení Krymu]], při kterém byli zabiti 2 ukrajinští vojáci, Serhij Kokurina a Stanislav Karačevskyj. Zhruba 50 % ukrajinských vojáků sloužících na [[Krym]]u [[Dezerce|dezertovalo]] a přešlo na stranu Ruska. Další fází ruské agrese bylo obsazování vládních a policejních budov proruskými aktivisty ve městech na [[Donbas|Donbasu]]u ([[Slovjansk]], [[Kramatorsk]] a [[Artemivsk (Doněcká oblast)|Artemivsk]]). V reakci na to ukrajinská vláda vyhlásila tzv. protiteroristickou operaci, která přerostla v plnohodnotnou válku.
 
I přes opakované důkazy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny, Rusko oficiálně popírá skutečnost [[Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)|vojenské intervence na východní Ukrajinu]] a přiznává pouze tzv. ruské [[Zelení mužíčci (krymská krize)|zelené mužíčky]] na Krymu. Z ukrajinské strany se [[válka]] považuje za [[Vyhlášení války|nevyhlášenou]]. Světoví vojenští analytici{{kdo}} označili ruskou agresi proti Ukrajině jako [[Hybridní válka|hybridní válku]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozbrojené_síly_Ukrajiny“