Dějiny Ruska: Porovnání verzí

Hlavní příčinou další války bylo to, že Osmanská říše nechtěla splnit požadavky na přiznání práv řeckokatolické církvi na svatá místa v Palestině a také privilegia pravoslavným křesťanům. Boje začaly v roce [[1853]]. Rusko vedlo válku proti [[Turecko|Turecku]], [[Anglie|Anglii]], [[Francie|Francii]] a [[Sardinie|Sardinii]]. [[Rakousko-Uhersko]] v této válce bylo v pozici neutrálního státu. Západní státy ve válce podporovaly [[Turecko]], protože měly zájem o ekonomické a politické obchody na Kavkaze a Balkáně. [[18. prosinec|18. prosince]] [[1853]] na [[Černé moře|Černém moři]] viceadmirál [[Pavel Nachimov]] porazil tureckou eskadru [[Osman paša|Osmana paši]]. Na Kavkaze pokračovaly boje mezi tureckými paši a ruskou armádou ([[17. červenec]] [[1854]] a [[24. červenec]] [[1854]]). V listopadu [[1855]] bylo osvobozeno turecké město [[Kars]], jehož obyvateli byli [[Arméni]] a [[Gruzínci]]. [[8. duben|8. dubna]] [[1854]] začala Anglo-francouzská flotila bombardovat opevmneníopevnění [[Oděsa|Oděsy]]. Následně [[1. září]] [[1854]] se anglická, francouzská a turecká vojska vylodila na Krymu. Po 11 měsíců dlouhé [[Bitva o Sevastopol|obraně Sevastopolu]] se v srpnu [[1855]] ruská vojska musela města vzdát. Na kongresu v Paříži byla [[18. březen|18. března]] [[1856]] podepsána mírová smlouva, podle níž [[Ruské impérium]] ztratilo právo podporovat křesťany v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] a muselo se vzdát všech pevností na pobřeží Černého moře a vojenské flotily v této oblasti. Krymská válka ukázala velkou technickou zaostalost Ruského impéria oproti západním zemím. Car následně v roce [[1861]] zrušil [[nevolnictví]], vývoj kapitalismu v zemi se začal zrychlovat.