Verze z 3. 7. 2015, 18:39 editovat Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 780 editací wikilink ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 12. 2015, 19:17 editovat zrušit editaci M-sche (diskuse \| příspěvky) 6 675 editací m Typografie Přejít na další porovnání →
Řádek 48: }} '''Ilyrské provincie''' ({{Vjazyce\|fr}} {{Cizojazyčně\|fr\|Provinces illyriennes}},{{Vjazyce\|hr}} {{Cizojazyčně\|hr\|Ilirske pokrajine}}, {{Vjazyce\|sl}} {{Cizojazyčně\|sl\|Ilirske province}}, {{Vjazyce\|it}} {{Cizojazyčně\|it\|Province Illiriche}}) byl v letech [[1809]]-–[[1816]] státní útvar na území dnešní [[Dalmácie]], [[Istrie]], [[Kraňsko\|Kraňska]], [[Gorice a Gradiška\|Rakouského přímoří]], [[Terst]]u, [[Dubrovník]]u, [[Korutansko\|Korutanska]] a [[chorvatské přímoří\|chorvatského přímoří]]. Ilyrské provincie byly součástí [[První francouzské císařství\|Prvního francouzského císařství]] pod vládou [[Napoleon Bonaparte\|Napoleon]]a jako autonomní provincie. Název „Ilyrské“ byl uměle odvozen od starověkých [[Ilyrové\|Ilyrů]], kteří v prostoru žili kolem roku 2 tisíce př. n. l. Řádek 56: Za [[Napoleonské války\|napoleonských válek]] obsadila Napoleonská Francie rakouské historické země na jaderském pobřeží. [[Mír v Campo Formio\|Mírem z Campa Formia]] získala celou [[Dalmácie\|Dalmácii]] s výjimkou [[Dubrovník]]u [[Habsburská monarchie]]. Po porážce v [[bitva u Slavkova\|bitvě u Slavkova]] postoupilo [[Rakouské císařství\|Rakousko]] celou Dalmácii [[Napoleon Bonaparte\|Napoleon]]ovi, který ji zprvu začlenil do jím vytvořeného [[Italské království (1805-1814)\|Italského království]], od 14. října [[1809]] pak přímo k Francii. Území Republiky Dubrovník, zrušené [[31. leden\|31. ledna]] [[1808]]. Ilyrské provincie se skládaly z [[Dalmácie]], [[Istrie]], [[Kraňsko\|Kraňska]], [[Gorice a Gradiška\|Gorice]], [[Terst]]u, [[Korutansko\|Korutanska]] a [[chorvatské přímoří\|chorvatského přímoří]] a bývalé [[republika Dubrovník\|republiky Dubrovník]]. Ilyrské provincie se staly přímou součástí [[První francouzské císařství\|Francouzského císařství]] -– jeho [[Francouzské departementy\|departementem]], v jehož čele stál francouzský guvernér. Francouzská správa zde oslabila feudální vztahy a vytvořila příznivé podmínky pro rozvoj [[Ilyrismus\|národního hnutí Jihoslovanů]]. Ilyrské provincie se měly stát nástupištěm francouzské expanze proti [[Osmanská říše\|Osmanské říši]].<ref>http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=38022&title=ilyrsk%C3%A9%20provincie Encyklopedia Cojeto.cz - ilyrské provincie</ref>. Po [[Bitva u Lipska\|bitvě národů]] v roce [[1813\|1815]] se území Ilyrských provincií dostalo zpět pod rakouskou nadvládu. Ač měla francouzská nadvláda krátkého trvání, jde o jeden z mezníků slovinské historie. [[Napoleon Bonaparte]] přináší myšlenky nového společenského uspořádání (heslo: [[volnost, rovnost, bratrství]]) a zavádí je i na obsazeném území Habsburské monarchie. [[Slovinština]] vyrůstá právě na základě zkušenosti z Ilyrských provincií (Slovinsko je jedním z mála států, kde je mimo Francii Napoleon oslavován). Řádek 64: == Guvernérové == * [[Auguste Marmont]] -– ([[1809]]-–[[1811]]) * [[Henri-Gratien Bertrand]] -– ([[1811]]-–[[1812]]) * [[Andoche Junot]] -– ([[1812]]-–[[1813]]) * [[Joseph Fouché]] -– ([[1813]]), pouze jeden měsíc == Odkazy ==

Ilyrské provincie: Porovnání verzí