Doplneni odkazu na studenta zastreleneho policii. Odstraneni textu, ze jeho smrt radikalizovala jeho pratele. Nikde neni informace o tom, ze by se Ohnesorg s FRA nejak blizce znali.
Druhého června [[1967]] v průběhu studentské [[manifestace]] (které proběhly v těchto letech snad celou Evropou) zastřelila policie při zásahu [[student]]a [[Benno Ohnesorg|Benno Ohnesorga]]. To se pro některé radikální studenty stalo impulsem k rozhodnutí přejít k ozbrojenému boji. Prvními vůdci skupiny se stali [[Andreas Baader]] a [[Gudrun Ensslinová]]. [[Policie]] je však zatkla po bombovém útoku ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. [[14. květen|14. května]] 1970 však na scénu vstoupila nejznámější osobnost skupiny [[Ulrike Meinhofová]], která velice riskantní operací osvobodila Baadera z [[Věznice|vězení]]. Vedle [[Hnutí 2. června]] tak souběžně vznikla ''Skupina Baader-Meinhofová'' (samysami se však nazvali [[Frakce Rudé armády]]). Jejich strategická linie byla na rozdíl od italských teroristů internacionálnější. Proto se také okamžitě spojili s palestinskými teroristickými hnutími, od nichž za poskytnutí základen získali zbraně a odpovídající výcvik. Německý stát se vůči teroristům ukázal daleko neústupnějším než italský. Poměrně rychle se objevil zvláštní zákon, tzv. [[Berufsverbot]], na jehož základě byla možná velice přísná kontrola loajality státních zaměstnanců. Došlo také ke zpřísnění policejní kontroly a rozšíření pravomocí [[policie]]. To vše pomohlo pořádkovým silám dosáhnout brzy významných výsledků: v květnu [[1972]] po sérii atentátů policie zadržela Andrease Baadera. Ensslinová byla zatčena [[8. červen|8. června]] 1972 a do policejní sítě padla i Ulrike Meinhofová. Následujícího roku [[Hnutí 2. června]] uneslo představitele křesťanskodemokratické strany v [[Berlín]]ě [[Peter Lorenz|Petera Lorenze]]. Německá vláda tak poprvé (a také naposled) ustoupila a propustila šest teroristů. [[9. květen|9. května]] [[1976]] byla ve své cele nalezena oběšená Meinhofová, ačkoli její druzi sebevraždu zcela vyloučili. Zahájil se tím nejdramatičtější rok německého terorismu. [[Frakce Rudé armády]] spáchala vraždu generálního prokurátora v [[Karlsruhe]] a následovala vražda prezidenta [[Dresdner Bank]]. [[5. září]] došlo k únosu prezidenta [[Asociace německých průmyslníků]] [[Hanns-Martin Schleyer|Hannse-Martina Schleyera]] a události dostaly rychlý spád. Německá [[policie]] zahájila rozsáhlé [[represe]]. Dne [[13. říjen|13. října]] [[1977]] teroristé zaútočili znovu: unesli [[letadlo]] společnosti [[Lufthansa]]. [[18. říjen|18. října]] byla ve věznici ve [[Stammheim]]u nalezena mrtvá těla Baadera, Ensslinové a Raspeho (v důsledku sebevraždy). Následujícího dne bylo v [[Mylhúzy|Mylhúzách]] ve Francii nalezeno Schleyerovo mrtvé tělo. K poslední vraždě došlo 1. února 1985, kdy byl zavražděn německý průmyslník Zimmermann. Poté stopa RAF mizí.
