* '''teplota''' -– s přibývající nadmořskou výškou klesá průměrná [[teplota]] vzduchu (na 100 m přibližně o 0,54 °C) Teplota dále ovlivňuje délku námrazy a počet mrazových dní, který s výškou stoupá, a to ve vyšších polohách rychleji než v nižších. To způsobuje mj. vyšší podíl sněhových srážek. Také se zvětšuje rozdíl mezi teplotou vzduchu a půdy. fytoceno
* '''srážky a vlhkost''' -– významným faktorem je také množství srážek, jeho rozložení, [[vlhkost]] vzduchu a [[výpar]]. Když teplý a vlhký vzduch stoupá nahoru po návětrné straně hory, vzduch postupně chladne, ztrácí schopnost držet vlhkost, a proto pouští vodu ve formě srážek. Se zvyšující se nadmořskou výškou tedy stoupá celkové množství srážek (ale pouze do určité výšky nad hranicí výskytu vegetace) a zároveň klesá absolutní vzdušná vlhkost. S tím je také spojen stoupající výpar a počet dní s mlhou.
* '''sluneční záření''' -– zemská [[atmosféra]] díky [[Vodní pára|vodní páře]] a dalším pevným a plynným příměsím přirozeně filtruje a absorbuje světlo ze [[Slunce]]. Díky tomu dostávají vyšší pohoří vyšší intenzitu slunečního záření než níže položené polohy. Horské keře a trávy tedy více prospívají ze světelné energie a mají často malé listy a naopak rozsáhlý kořenový systém. Nicméně v je to kompenzováno zvýšenou oblačností.
* '''složení půdy''' -– obsah živin v půdě v různých nadmořských výškách dále komplikuje vymezení vegetačních stupňů. Půdy s vyšším obsahem živin díky větší míře rozkladu nebo [[zvětrávání]] hornin podporují růst vyšší vegetace, a to zejména [[Dřevina|dřevin]]. Avšak nelze jednoduše korelovat výnos [[Biomasa|biomasy]] s nadmořskou výškou. V našich zeměpisných šířkách jsou ve vyšších polohách půdy chudší a kyselejší díky vymývání půdy srážkami.
* '''jiné příčiny''' -– mezi ně mohou patřit četnost anomálií (požárů, [[Monzun|monzunů]]), rychlost větrů, konkurence mezi organismy, vzdálenost od potoků a řek
