Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 109 bajtů ,  před 3 lety
m
detail
=== Paříž 1973 ===
[[Soubor:Le Bourget 1973.jpg|thumb|right|Paříž-letový profil Tu-144]]
[[File:Tupolev Tu-144 CCCP-77102 LEB 02.06.73 edited-3.jpg|thumb|right|Tu-144S v roce 1973 v Paříži v den havárie.]]
[[Soubor:RIAN archive 368835 A Tupolev Tu-144 supersonic transport in mid-air.jpg|thumb|left|Dva týdny před zničením]]
K nehodě došlo [[3. červen|3. června]] [[1973]], v 15:29 SEČ, při druhém předváděcím letu na 30. [[pařížský aerosalon|pařížském mezinárodním aerosalónu]] na [[Letiště Paříž – Le Bourget|letišti v Le Bourget]], před zraky více než dvou set tisíc diváků. Letoun Tu-144 č. 77102, pilotovaný M. V. Kozlovem, provedl ke konci letové ukázky několik neplánovaných manévrů. V přistávací konfiguraci předvedl stroj nízký průlet minimální rychlostí nad částí [[Vzletová a přistávací dráha|VPD]] 03, potom přešel se zapnutou forsáží do strmého stoupání na výšku 1200 m, při němž byl zasunut podvozek. Dále pak pokračoval ve vodorovném letu a zahájil sklápění kachních ploch. Krátce na to přešel letoun nečekaně do nekontrolovaného strmého klesání. Ve výšce kolem 500 m získal pilot znovu vládu nad strojem a pokusil se jej vyrovnat. Přibližně 250 m nad zemí došlo vlivem velkého přetížení k destrukci letounu, spojené se vznícením paliva, a trosky stroje dopadly na okraj městečka [[Goussainville]]. Zahynula celá šestičlenná posádka, 8 lidí na zemi, bylo poškozeno 20 domů v místě dopadu {{Souřadnice|49.0255556|2.4741667}} a 5 prakticky zničeno. V kritickou dobu prolétal nad Tu-144 francouzský [[průzkumný letoun]] [[Dassault Mirage III]]R, který tajně fotografoval sovětský letoun s vyklopenými kachními plochami. Závěrečná zpráva francouzsko-sovětské vyšetřovací komise neobjasnila příčiny havárie a kolem nehody postupně vznikla řada dohadů a spekulací.
 
[[Soubor:Tu-144-cockpit1.jpg|thumb|Kokpit Tu-144D (č. 77112) – místo brašny na opěradle levé sedačky byl v č. 77102 zavěšen speciální zaplombovaný panel]]
 
V nejčastěji uváděné teorii souvisela ztráta kontroly letounu s úhybným manévrem Tupoleva před střetem s Mirage.{{doplňte zdroj}} Zveřejněné snímky však ukazují, že tou dobou letěla Mirage souběžně, asi kilometr před Tu-144. Teorie o upadlé filmové kameře, která zablokovala řízení byla vyloučena už vyšetřovateli. Značně exoticky zní dnes dobová hypotéza o selhání součástek letounu, které byly slepě okopírovány podle záměrně chybných výkresů, které západní zpravodajské služby podstrčily sovětským agentům.
 
[[Soubor:RIAN archive 368835 A Tupolev Tu-144 supersonic transport in mid-air.jpg|thumb|left|Dva týdny před zničením]]
Podle postupně zveřejňovaných dokumentů ze sovětského vyšetřování a svědectví některých účastníků nebyl letoun v době konání přehlídky ještě zcela dokončen, a také se na něm zkoušely a odlaďovaly systémy, které měly být později implementovány do sériové produkce. Nové křídlo letounu čekalo ještě zpevnění na základě zatěžovacích zkoušek, v letounu byly nedokončené elektronické systémy pro zlepšení horizontální a vertikální řiditelnosti a [[Stabilita letadla|stabilizaci]] letu. Aby nedopatřením nedošlo k jejich zapnutí, byly příslušné spínače a nastavovací prvky umístěny na speciálním ovládacím panelu pod zaplombovaným zákrytem. Zatímco obvody pro horizontální, směrové řízení byly už víceméně funkční, obvody pro svislé, podélné řízení kompletní nebyly a jejich aktivace vyvolávala extrémní výchylku elevonů (řídící plochy na křídle). Když po první letové ukázce západní média hodnotila manévrovatelnost u Tupoleva jako znatelně horší než u Concordu, rozhodli se Sověti předvést, co jejich stroj dokáže a odstranili zákryt – zřejmě nedopatřením však zapnuli systémy oba. Když se pak přiklopením kachních ploch nekompletní systém aktivoval a vychýlil elevony, nemohl je pilot řízením vyrovnat, neboť se současně vysunul i mechanický omezovač řídící páky. Letadlo začalo prudce klesat, narůstala rychlost a zvyšoval se boční náklon. Posádka téměř okamžitě zahájila zpětné vysunutí kachních ploch, aby se obnovila řiditelnost letounu, ale pilot už nebyl schopen letadlo vyrovnat, aniž by přetížení překročilo hranici 4G. Vzniklé síly způsobily zlomení nosníku levé poloviny křídla a následně destrukci stroje.<ref>http://www.testpilot.ru/review/sst/3/crash.htm {{ru}} Blizňjuk a kol.: „Pravda o dopravních nadzvukových letadlech“ kapitola Katastrofa letadla Tu-144 (palubní číslo 77102) v Paříži</ref>
 
 
=== Další systémy ===
[[Soubor:Tu-144-cockpit1.jpg|thumb|Kokpit Tu-144D (č. 77112) – místo brašny na opěradle levé sedačky byl v č. 77102 zavěšen speciální zaplombovaný panel]]
Zatímco Tu-144 má systém řízení letounu mechanický s hydraulickým posilováním, je u Concordu použit systém [[FBW]] (fly-by-wire)]] s vysokotlakou hydraulikou s tím, že vzletová fáze se prováděla automaticky. Velký rozdíl je i v zadání, na jakých letištích měly oba letouny přistávat. Zatímco Concorde uvažuje jen provoz na velmi kvalitních certifikovaných [[Vzletová a přistávací dráha|VPD]], Tu-144 měl přistávat na běžných sovětských letištích, jejichž stav nebyl vždy ideální. To se projevilo zejména na konstrukci [[Podvozek letadla|podvozků]], ale také tím, že konstruktéři Tu-144 si nedovolili zcela vypustit [[APU]] (pomocnou energetickou jednotku), jako jejich konkurent. Významných rozdílů je mnohem více, Concorde měl zabudovaný pokročilý systém proti blokování brzd, Tu-144 brzdný padák, širší trup, takže umožňoval umístění 3+2 sedadla atd.
 
Není uváděn žádný konkrétní systém, který by byl na obou letounech natolik podobný, aby zdůvodnil pověsti o okopírování Concordu a ospravedlnil hanlivou přezdívku „Konkordski“, kterou západní média Tu-144 označovala.