Vladislavské zřízení zemské: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Oprava parametrů infoboxu
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 23:
Vladislavské zřízení zemské vzniklo za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava II. Jagelonského]] ([[1456]]–[[1516]]) a tradičně bývá uváděno jako důkaz slabosti panovníka, neboť důsledkem tohoto zřízení je významné omezení královské moci.
 
Autorem a tvůrcem ducha zákona byl odpůrce politického vzestupu městského stavu královský prokurátor [[Albrecht Rendl z Oušavy]]. V zákoníku byla rozvinuta koncepce, že královská města jsou poddanými krále a nejsou tudíž rovnocenným partnerem [[šlechta|šlechty]]. Zřízení mělo 554 článků, bylo v něm obsaženo mnoho ustanovenímustanovení starobylého rázu, aby šlechta vyvolala dojem, že jen kodifikuje dávno nabytá práva. Rozhodující pro výběr právních předpisů, které byly do Vladislavského zřízení zařazeny, byly především potřeby politické, tedy právní zakotvení ústavních vztahů mezi králem a stavy a mezi stavy navzájem.
 
Vydání zákoníku umožnilo šlechtě, aby v dalším politickém boji s městským stavem vystupovala jako obhájce zákonnosti a starých práv, za jejichž shrnutí nový zákoník prohlašovala. Nově vzniklá situace po roce [[1500]] dává převahu šlechtě a města musí těžce bojovat o dosažení ztracených pozic. Nejde jim však o výsadní postavení, jejich politika je defenzivní a pasivní, snaží se zejména udržet svá hospodářská práva, právo třetího hlasu na sněmech a výlučnou soudní pravomoc městských soudů nad měšťany.