Verze z 19. 9. 2015, 07:16 editovat Dingoa (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 654 editací →‎Výskyt: linky ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 11. 2015, 23:15 editovat zrušit editaci Vlasta.treti (diskuse \| příspěvky) 99 editací m Linky značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Hrazany_okoli.jpg\|thumb\|Pohled na kamenné pole v okolí obce [[Hrazany]] na Písecku na území přírodní památky [[Kněz u Hrazan]].]] [[Soubor:Přírodní památka Mařský vrch , okres Prachatice, Česko (6.).jpg\|thumb\|Žulové kamenné moře na [[Mařský vrch\|Mařském vrchu]] v okrese Prachatice.]] [[Soubor:ZtraceneKameny.jpg\|thumb\|Křemencové kamenné moře na [[Ztracené kameny\|Ztracených kamenech]]]] [[Soubor:Plešivec.JPG\|thumb\|Droliny na [[Plešivec (České středohoří, 509 m)\|Plešivci]].]] '''Kamenné moře''' je rozsáhlý plošný balvanový pokryv ([[chaos\|chaotická]] [[kumulace]]) na temenech [[Horský hřbet\|horských hřbetů]] a na svazích. Většinou je výsledkem rozpadu skalních výchozů, řícení, postupného hromadění a gravitačního přemísťování úlomků hornin na svazích. Kamenná moře mohou mít podobu souvislých ploch pokrytých kameny či většími balvany až bloky, protáhlých kamenných proudů a řek, tzv. drolin z nevelkých kostkovitých kamenů sopečného původu či kamenných stád (řidší skupiny balvanů).<ref>[http://www.vesmir.cz/clanek/kamenna-more Kamenná moře, Jan Vítek, Publikováno: Vesmír 76, 458, 1997/8]</ref> Dělí se na ''autochtonní'' (původní) a na ''alochtonní (zavlečené z jiného místa)''. Řádek 9: === Kamenná moře autochtonní === Vyskytují se víceméně na místě svého vzniku nebo v bezprostřední blízkosti a dosahují mocnosti až desítek metrů. Za [[Autochtonní druh\|autochtonní]] se považuje např. [[Andezitové kamenné moře]] (CHPV) u Malé Lehotky v [[Pohronský Inovec\|Pohronském Inovci]], vzniklé rozpadem [[~~láva~~Lávový proud\|lávového]] proudu]]. === Kamenné moře alochtonní === Řádek 27: * [[Jizerské hory]] - na [[Stržový vrch\|Stržovém vrchu]], pod [[Frýdlantské cimbuří\|Frýdlantským cimbuřím]], na [[Muchov]]ě * [[Hrubý Jeseník]] a [[Nízký Jeseník]] – z krystalických břidlic a velice pevných křemenců na východní rozsoše [[Vysoká hole\|Vysoké hole]] zvané Suť, na [[Břidličná (Hrubý Jeseník)\|Břidličné]], [[Ztracené kameny\|Ztracených kamenech]], [[Obří skály]], [[Suchý vrch (přírodní rezervace)\|Suchý vrch]], v drobách a břidlicích moravskoslezského kulmu [[Kamenné proudy u Domašova]] [[Soubor:Giant Castle06.JPG\|náhled\|Kamenné moře na území PP [[Obří zámek]]]] * [[Šumava]] a [[Šumavské podhůří]] – v oblasti [[Plechý\|Plechého]] a [[Trojmezná hora\|Trojmezné]], Kamenné moře v sousedství [[Plešné jezero\|Plešného jezera]] (souvislé blokové pole, v němž dosahují žulové bloky až desetimetrových rozměrů), [[Stožec (Šumava)\|Stožec]], [[Stožecká skála]], [[Pod Popelní horou]], [[Jedlová hora]], [[Jezerní hora]] - Kamenné moře, [[Černé a Čertovo jezero]], Hrádky - skalní defilé nad Vydrou, [[Obří zámek]], [[Zahrádky (Borová Lada)\|Zahrádky]], [[Svatý Tomáš (přírodní památka)\|Svatý Tomáš]], [[Čertova stěna-Luč]], na [[Mařský vrch\|Mařském vrchu]], [[Jaronínská bučina]], [[Mrazové srázy u Lazen]] * [[Novohradské hory]] – [[Kraví hora (Novohradské hory)\|Kraví hora]], [[Kuní hora]], [[Vysoká (Novohradské hory)\|Vysoká]], [[Kamenec (Novohradské hory)\|Kamenec]], [[Myslivna (Novohradské hory)\|Myslivna]] Řádek 54: == Význam == Balvanová moře představují zejména problémy pro turisty při překonávání horských hřebenů. ~~Ale také~~Také jde o nevhodná místa k zástavbě nebo obhospodařování. Kamenná moře o větší mocnosti však mají [[mikroklima]]tický význam, protože se v nich udržuje po celý rok podobná teplota, a tak prostory mezi balvany slouží jako úkryt mnoha druhům horské zvěře, např. [[svišť]]ům. Kamenná moře o větší mocnosti však mají [[mikroklima]]tický význam, protože se v nich udržuje po celý rok podobná teplota, a tak prostory mezi balvany slouží jako úkryt mnoha druhům horské zvěře, např. [[svišť]]ům. == Reference ==

Kamenné moře: Porovnání verzí