Wikipedie

Kulturní kapitál: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Odebírám šablonu Studenti píší Wikipedii
Za použití odborné literatury napsané uznávanými sociology jsme rozšířili stávající heslo o doplňující informace.
Řádek 11:
| příjmení2=Lareau
| jméno2=Annette
}}</ref> Lze říci, že se pojem označuje zvláštní formu získaných předpokladů
}}</ref> Do kulturního kapitálu patří verbální obratnost, obecné [[Kultura|kulturní]] povědomí, či dosažené [[vzdělání]].
jedince či skupiny k získání určitého sociálního statusu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Petrusek a ol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velký sociologický slovník I.|vydání = |vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|počet stran = |strany = 474|isbn = 80-6184-164-1}}</ref> Do kulturního kapitálu patří verbální obratnost, obecné [[Kultura|kulturní]] povědomí, či dosažené [[vzdělání]]. Typy znalostí, dovedností a kvalifikace svým
držitelům poskytují různé výhody. Kulturní kapitál může být ztělesňován
konkrétními verbálními projevy či držením těla, objektifikován v kulturních
produktech, jakými jsou například umělecká díla nebo institucionalizován ve
formě dosaženého vzdělání.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = |strany = 422|isbn = 978-80-257-0807-1}}</ref>
== Vztah k ostatním druhům kapitálu ==
Pojem v 70. a 80. letech 20. století rozšířil [[Pierre Bourdieu]]. V díle The Forms of Capital (1986) rozlišuje Bourdieu tři druhy [[Kapitál_(sociologie)|kapitálu]]:<ref name ="Bourdieu">{{Citace monografie
Řádek 41 ⟶ 46:
== Formy ==
Bourdieu rozlišuje tři formy kulturního kapitálu:<ref name ="Bourdieu" />
* Vtělený - obsahujeje ukryt ve způsobu našeho myšlení.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = |strany = 722|isbn = 978-80-257-0807-1}}</ref> Obsahuje osobnostní schopnosti, znalosti, vkus a [[preference]] člověka, jak se umíme pohybovat v sociálním prostoru. U tohoto druhu kulturního kapitálu záleží více než kde jinde na výchově a vzdělání, úspěšné [[socializace|socializaci]] a přijetí společenských norem.
* Objektivizovaný - vycházíje materiální formou kulturního kapitálu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = |strany = 722|isbn = 978-80-257-0807-1}}</ref> Vychází z odlišného vybavení domácností, jako jsou knihy, hudební nástroje, obrazy, obecně kulturní artefakty, které objektivizují velikost kulturního kapitálu v rodině. Tyto rozvíjejí povědomí o kultuře a tím následně umožňují sdílení nabytých vědomostí s ostatními jedinci.
* Institucionalizovaný - představují jej společensky uznávané doklady o výšce kulturního kapitálu – (formální akademické hodnosti, tituly apod.), které je možné snadno směnit za ekonomický kapitál.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = |strany = 722|isbn = 978-80-257-0807-1}}</ref>
Všechny tři složky kulturního kapitálu se kombinují, jsou propojené a navzájem se posilují. Kulturní kapitál se spojuje s konkrétní osobou. Projevuje se v chováních a názorech člověka, souvisí s jeho jednáním ([[Habitus (sociologie)|habitem]]), k němuž má člověk dispozice.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bourdieu
Řádek 53 ⟶ 58:
}}</ref>
== Rozvoj a užití ==
K rozvoji kulturního kapitálu dochází u většiny lidí v [[Rodina|rodině]] a ve vzdělávacích zařízeních. Začíná se vytvářet již v raném dětství v procesu socializace dítěte a jeho učením se základním dovednostem. Tvorba kulturního kapitálu závisí na schopnostech orientace ve společensky uznávaných kruzích. V moderní populaci je velmi žádaným atributem právě společenské postavení, které svému majiteli následně produkuje finanční zisk a uznání od ostatních jedinců. Odborníci se v nazírání na pojem kulturní kapitál liší. V zásadě se však shodují, že jej nelze zaměňovat s [[Lidský kapitál|kapitálem lidským]], který je chápán jako souhrn schopností a vlastností získaných praxí. Kulturní kapitál, na rozdíl od kapitálu lidského, má potenciální schopnost tvořit [[Sociální_třída|třídu]].<ref>{{Citace monografie
V moderní populaci je velmi žádaným atributem právě společenské postavení, které svému majiteli následně produkuje finanční zisk a uznání od ostatních jedinců. Odborníci se v nazírání na pojem kulturní kapitál liší. V zásadě se však shodují, že jej nelze zaměňovat s [[Lidský kapitál|kapitálem lidským]], který je chápán jako souhrn schopností a vlastností získaných praxí. Kulturní kapitál, na rozdíl od kapitálu lidského, má potenciální schopnost tvořit [[Sociální_třída|třídu]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Petrusek
| jméno = Miroslav
Řádek 63 ⟶ 67:
| rok = 1989
| strany = 207-238
}}</ref>
 
== Předávání kulturního kapitálu v rozdílných sociálních skupinách ==
V nižších společenských vrstvách tzn. dělnických a chudších rodinách
se rodiče nesnaží dětem vysvětlovat věci, ale rovnou jim říkají, co mají dělat. Rodiče tak nevytvářejí vhodné podmínky, ale spoléhají, že se jejich potomci zabaví sami. Etnografka Annette Lareau, která vycházela z Bourdieho
teorie, ve své studii uvádí, že děti z dělnického prostředí přijímaly fakt, že rodinná finanční situace omezuje jejich aspiraci. Podle autorky se tento rodičovský styl neslučuje se současnými normami společenských institucí.
 
Rodiče ve středních vrstvách se zajímají o pocity a názory svých dětí; volnočasové aktivity plánují na rozdíl od dělnické třídy společně. Jejich potomci jsou naučeny společenských pravidlům (oční kontakt nebo podání ruky) a jsou obratné při konverzaci. Autority považují za sobě rovné a v jejich společnosti se cítí přirozeně. Lareau ve své studii v praxi poukázala na předávání kulturního kapitálu z generace na generaci a jeho spjatost se sociálními třídami. V závěru studie zjistila, že děti středních vrstev jsou vystavovány většímu stresu zapříčiněného úsilím o naplnění požadavků svých rodičů.
 
Přestože hlavní roli v získání kulturního kapitálu podle Bourdieho hraje vzdělání, které je otevřené všem vrstvám, Bernsteinm Willis a Mac an Ghail poukázali na fakt, že děti s již získaným kulturním kapitálem z rodinného prostředí jsou ve školách zvýhodňovány. Mnoho dětí z nižších tříd školský systém považuje za intelektuálně nedostatečné. Na základě toho je podporována kulturní reprodukce sociálních nerovností.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = |strany = 772-773|isbn = 978-80-257-0807-1}}</ref>
 
==Odkazy==
=== Reference ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kulturní_kapitál“