Henri Becquerel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 36:
Na začátku své práce se Becquerel zabýval optickými vlastnostmi látek. Když došlo k objevu rentgenového záření, hledal Becquerel souvislost mezi tímto zářením a přirozenou fluorescencí.
 
V roce [[1896]] Becquerel studoval [[fluorescence|fluorescenci]] [[uran (prvek)|uranových]] solí. Přitom víceméně náhodou objevil přirozenou [[radioaktivita|radioaktivitu]]. Vložil fluorescenční minerál mezi fotografické desky. Když zkoumal fotografickou desku, která přišla se solemi do styku, zjistil, že na ní došlo k chemickým změnám, ačkoliv nebyla ozářena [[světlo|světlem]]. Z toho usoudil, že soli vyzařují záření jiné než světelné povahy. Výsledky uvedl ve známost [[2. březen|2. března]] 1896, pouze o několik dní dříve než k podobným závěrům dospěl v [[Londýn]]ě [[Silvanus P. Thompson]]. Za tento objev dostal v roce [[1900]] Rumfordovu medaili 9(Rumford Medal).
 
Studium tohoto nově objeveného záření si následně zvolila za téma disertační práce [[Maria Curie-Skłodowska|Marie Curie]], žena jeho kolegy [[Pierre Curie]]. Po několika měsících výzkumu potvrdila, že toto záření je vlastností více chemických prvků a nazvala tuto jejich vlastnost radioaktivitou. Manželé Curieovi později objevili ještě prvky [[polonium]] a [[radium]]. V roce