Mimar Sinan: Porovnání verzí

Jeho rodiče byli [[Řecká ortodoxní církev|řečtí ortodoxní křesťané]], jeho křesťanské jméno znělo původně '''Josef'''. Ovšem roku [[1512]] se nechal naverbovat do [[Janičáři|janičárského vojska]] a přestoupil na [[islám]]. Jako muslimské jméno zvolil Sinan (přízvisko Mimar značí v [[Turečtina|turečtině]] „stavitel“, tedy označovalo původně povolání, nicméně časem začalo být užíváno jako součást jména). Někdy je též nazýván Mimar Koca Sinan („Velký stavitel Sinan“). Jeho první stavby vznikaly ještě za služby v armádě a pro armádu - šlo o mosty a vojenské pevnosti. Díky tomu si jeho talentu povšiml dvůr Sulejmana I. Roku 1539 pro něj Sinan navrhl první nevojenskou stavbu a poté se na čtyřicet let stal hlavním dvorním architektem. Za tu dobu navrhl a nechal vystavět, dle [[Encyklopedie Britannica]], 79 mešit, 34 paláců, 33 veřejných lázní, 19 hrobek, 55 veřejných škol, 16 chudobinců a 7 madrás (církevních škol). Různé zdroje se v počtu jeho staveb rozcházejí, ale shodují se na tom, že navrhl přes 300 budov. Třemi jeho nejznámějšími a nejoceňovanějšími stavbami jsou [[Princova mešita]] v Istanbulu (''Şehzade Camii'') dokončená roku 1548, [[Sulejmanova mešita]] v Istanbulu (''Süleymaniye Camii'') vystavěná v letech 1550–57 a [[Mešita Selimiye (Edirne)|Selimova mešita]] v [[Edirne]] (''Selimiye Camii'') z let 1569–75. Sinan nezapíral inspiraci v [[Byzantská říše|byzantské]] architektuře, zejména chrám [[Hagia Sofia]] byl zjevně předlohou Sulejmanovy mešity. Pro jeho styl bylo typické užití menších doplňkových kopulí a polokopulí, jež zvětšovaly centrální prostor a zvyšovaly dojem monumentálnosti. V tom byla jeho práce průkopnická. Podobně je jeho původním stylovým znakem užití čtyř [[Minaret|minaretů]], které prostor mešity ohraničují. K jeho dalším dílům patří [[Karađozbegova mešita]], [[Mešita Banja Baši]] v bulharské [[Sofie|Sofii]], [[Most Mehmeda Sokoloviće]] (památka UNESCO) v bosenském [[Višegrad]]u aj.