== Pojem nevědomí v Jungově analytické psychologii ==
V jádře nevědomých duševních procesů stojí [[libido]] –- psychická energie. Jung odmítá považovat nevědomé obsahy výhradně jako fyziologické. Nevědomí patří k subjektu a má psychologickou povahu s tím rozdílem, že stojí za obzorem vědomé duše. V nevědomí, podobně jako ve vědomí, probíhají psychické procesy, jejichž dynamika ovlivňuje celou osobnost. Naše poznání je z tohoto hlediska neúplné, a to do značné hloubky. Nevědomé psychické procesy, které vystupují v protikladu k vědomému já autonomně, nazývá Jung [[komplex]]y. Jako soubor představ a tendencí mohou komplexy vystupovat jako druhé já disponující [[afekt]]ivní energií.
Jung zavádí koncept integrace nevědomých obsahů s vědomým já člověka. Tento proces může být opět nevědomý a souvisí s [[individuace|individuací]], s životním cyklem zaměřeným na cíl v osobnostní [[celost]]i –- [[Bytostné já|Bytostném Já]] (''Self'', ''Selbst''). Vzhledem ke skutečnosti, že není možné poznat obsahy nevědomí bezprostředně, používá [[analytická psychologie]] řadu metod, jak s nevědomými obsahy udělat zkušenost. Vedle výkladu snů je to [[aktivní imaginace]]. Existuje také metoda [[projekce]] nevědomého obsahu na neživé předměty nebo osoby. Jung také zavedl pro odkrytí nevědomých komplexů tzv. [[asociační test]].
Podle Junga lze nevědomé obsahy pojmově kategorizovat na [[archetyp]]y -– aspekty nevědomí. Jejich projevy nachází v mýtech, náboženství nebo filosofii či literatuře. Projevy korelují s představami duševně nemocných pacientů, ale objevují se i v nepatologické podobě v představách a jednání normálních lidí. Proto Jung zavádí pojem kolektivní nevědomí.
