Wikipedie

Bruggy: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Náhrada BruggeVlag.gif -> BruggeVlag.png (GifTagger: Replacing GIF by exact PNG duplicate.)
výměna infoboxu, úpravy v textu, celková úprava hesla
Řádek 1:
{{Infobox Belgie- obecsídlo světa
| názevjméno = BruggyAntverpy
| originální jméno =
| název2 = Brugge
| obrázek = Rozenhoedkaai Brugge.jpg
| jazyk.zkratka = nl
| popisek =
| obrázek = 00 Bruges JPG3.jpg
| znak = BEL COA Bruges.svg
| popis obrázku = Jeden z bruggských kanálů
| vlajka = Flag of Bruges.svg
| znak = Brugge-wapen.jpg
| zeměpisná šířka =
| vlajka =BruggeVlag.png
| zeměpisná délka =
| mapa obce v provincii = BruggeLocatie.png
| stát = Belgie
| mapa provincie v Belgii = BelgiumWestFlanders.png
| pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Belgie|Jazyk. společenství]]
| popis mapy 1 = Poloha města v provincii Západní Flandry
| název vyššího celku = [[Vlámské společenství]]
| popis mapy 2 = Poloha provincie Západní Flandry v Belgii
| pojem celku 3 = [[Administrativní dělení Belgie|Region]]
| region= [[Vlámsko]]
| název celku 3 = [[Vlámsko]]
| společenství = [[Vlámské společenství|Vlámské]]
| pojem celku 4 = Provincie
| provincie = [[Západní Flandry]]
| název celku 4 = [[Západní Flandry]]
| vlajka regionu = Flag of Flanders.svg
| pojem celku 5 = Arrondissement
| vlajka komunity = Flag of Flanders.svg
| název celku 5 = [[Arrondissement Bruggy|Bruggy]]
| vlajka provincie = Flag of West Flanders.svg
| administrativní dělení =
| arrondissement = Bruggy
| loc-map = {{LocMap |Belgie |label=Bruggy |position=bottom |width=250 |lat=51.216667 |long=3.233333 |float=center |caption= }}
| nis = 31005
| rozloha = 138,404
| počet obyvatel = 117 170
| datum-věková pyramida = 1. 1. 2006
| 0-19rok = 20,572013
| hustota zalidnění = 847
| 20-64 = 59,34
| 65+vznik = 20,09
| zakladatel =
| zeměpisná šířka = 51.2
| web = https://www.brugge.be/
| zeměpisná délka = 3.2166667
| obecní úřad =
| starosta = Renaat Van Landuyt (SP.A)
| telefonní předvolba = 050
| vládnoucí strany = [[Christen-Democratisch en Vlaams|CD&V]]/[[Nieuw-Vlaamse Alliantie|N-VA]], [[Socialistische Partij Anders|sp.a]]-[[Spirit (Belgie)|Spirit]], [[Vlaamse Liberalen en Democraten|VLD]]
| psč =
| počet zastupitelů = 47
| typ statistického celku = Počet zastupitelů
| psč = 8000, 8200, 8310, 8380
| název statistického celku = 47
| telefon = 050
| světové dědictví = ano
| web = [http://www.brugge.be www.brugge.be]
| název dle unesco = historické centrum města Bruggy
| typ = kulturní dědictví
| kritérium = ii, iv, vi
| id = 996
| rok zařazení = 2000
}}
'''Bruggy''' ([[nizozemština|nizozemsky]] ''Brugge'', [[francouzština|francouzsky]] ''Bruges'') se nacházejí na severozápadě [[Belgie]] přibližně 90 km od [[Brusel]]u. Jsou správním a historickým centrem [[Administrativní dělení Belgie|provincie]] [[Západní Flandry]]. Město má rozlohu 138,4 km² a počet obyvatel se pohybuje kolem 117 tisíc; hustota zalidnění tedy činí 847 obyvatel na km².
Jsou správním a historickým centrem provincie [[Západní Flandry]].
Bruggy mají rozlohu 138,4 km² a počet obyvatel se pohybuje kolem 117 tisíc; hustota zalidnění tedy činí 847 obyvatel na km².
 
Bruggy bývají často označovány jako „[[Benátky]] severu“, jelikož jsou protkány sítí kanálů, tvořených řekou [[Reie]]. Plavba čluny po městských kanálech je oblíbenou turistickou atrakcí. Kanály rovněž spojují Bruggy s jinými městy, jako např. [[Gent]], [[Ostende]] a [[Zeebrugge]].
Plavba čluny po městských kanálech je oblíbenou turistickou atrakcí.
Kanály rovněž spojují Bruggy s jinými městy, jako např. [[Gent]], [[Ostende]] a [[Zeebrugge]].
 
Historické centrum Brugg bylo roku [[2000]] zapsáno do [[Seznam světovéhoSvětové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].Jeho podoba se za poslední staletí příliš nezměnila, a proto si uchovalo svůj [[středověk]]ý ráz a [[architektura|architekturu]]. Nachází se v něm velké množství [[gotická architektura|gotických staveb]]. Roku [[2002]] byly Bruggy spolu se [[Seznam měst ve Španělsku|španělským městem]] [[Salamanca]] vybrány jako [[Evropské hlavní město kultury]].
Jeho podoba se za poslední staletí příliš nezměnila, a proto si uchovalo svůj [[středověk]]ý ráz a [[architektura|architekturu]].
Nachází se v něm velké množství [[gotická architektura|gotických staveb]].
 
Roku [[2002]] byly Bruggy spolu se [[Španělsko|španělským]] městem [[Salamanca]] vybrány jako Evropské hlavní město kultury.
 
== Historie ==
[[Soubor:BelfryBruges.jpg|náhled|vlevo|Věž Belfried na náměstí Markt]]
Již před 2000 lety byla v místě dnešních Brugg galorománská osada. Název Bruggy se však začal objevovat až v [[9. století]] v listinách a na [[mince|mincích]] a vznikl pravděpodobně ze [[stará severština|staroseverského]] slova ''„bryggja“'', které znamená ''„přístavní molo“''. Bruggy totiž již od raného středověku sloužily jako námořní [[přístav]] a jejich obyvatelé se věnovali obchodu s [[Anglie|Anglií]] a se [[Skandinávie|Skandinávií]]. Město mělo svoji [[pevnost (stavba)|pevnost]] na místě dnešního Burgu.
Již před 2000 lety byla v místě dnešních Brugg galorománská osada.
Název Bruggy se však začal objevovat až v [[9. století]] v listinách a na [[mince|mincích]] a vznikl pravděpodobně ze [[stará severština|staroseverského]] slova ''„bryggja“'', které znamená ''„přístavní molo“''.
Bruggy totiž již od raného středověku sloužily jako námořní [[přístav]] a jejich obyvatelé se věnovali obchodu s [[Anglie|Anglií]] a se [[Skandinávie|Skandinávií]].
Město mělo svoji [[pevnost (stavba)|pevnost]] na místě dnešního Burgu.
 
V [[11. století]] došlo k prudkému rozvoji Brugg, které se staly obchodním centrem celoevropského významu. Kolem roku [[1050]] však došlo k zanesení vodních cest, které spojovaly Bruggy s [[moře]]m. Situace se opět změnila roku [[1134]], kdy obrovská záplavová vlna zasáhla [[Vlámsko|vlámské]] pobřeží a vznikl hluboký kanál [[Zwin]], který se táhl od moře až k dnešnímu [[Damme|Dammu]].
Bruggy byly průplavem spojeny s kanálem Zwin, a měly tak přístup k moři. Přesto však bylo třeba využívat předpřístavy Damme (založený roku [[1180]]) a [[Sluis]] ([[1290]]).
Kolem roku [[1050]] však došlo k zanesení vodních cest, které spojovaly Bruggy s [[moře]]m.
Situace se opět změnila roku [[1134]], kdy obrovská záplavová vlna zasáhla [[Vlámsko|vlámské]] pobřeží a vznikl hluboký kanál [[Zwin]], který se táhl od moře až k dnešnímu [[Damme|Dammu]].
Bruggy byly průplavem spojeny s kanálem Zwin, a měly tak přístup k moři.
Přesto však bylo třeba využívat předpřístavy Damme (založený roku [[1180]]) a [[Sluis]] ([[1290]]).
 
Roku [[1127]] byly vybudovány [[Hradba|hradby]] a příkopy, které ohraničovaly plochu o rozloze 86 hektarů. O rok později Bruggy získaly městská práva. Ve [[13. století|13.]] a [[14. století]] pokračoval rychlý ekonomický růst Brugg coby obchodního a posléze i finančního centra. Do Brugg se sjížděli obchodníci z celého kontinentu, aby prodávali své zboží. Významným obchodním artiklem bylo vyhlášené vlámské [[sukno]], které se vyrábělo v různých městech ve Flandrech (mj. v [[Gent]]u).
O rok později Bruggy získaly městská práva.
 
Sukno se vyrábělo z [[Textilní živočišná vlákna|vlny]], a proto byly velice důležité obchodní kontakty s Anglií a [[Skotsko|Skotskem]], které byly známé kvalitní produkcí této suroviny.
Ve [[13. století|13.]] a [[14. století]] pokračoval rychlý ekonomický růst Brugg coby obchodního a posléze i finančního centra.
V roce [[1253]] se Bruggy staly jedním ze tří hlavních center [[hanza|hanzovního]] spolku v oblasti [[Severní moře|Severního moře]] (společně s [[Londýn]]em a [[Bergen]]em).
Do Brugg se sjížděli obchodníci z celého kontinentu, aby prodávali své zboží.
Roku [[1277]] do Brugg připluli kupci z [[Janov (Itálie)|Janova]], a tak byly poprvé navázány obchodní kontakty se [[Středomoří]]m. Příchod janovských kupců do Brugg znamenal počátek obchodu s [[koření]]m z Východu a jsou s ním spojeny nové techniky v oblasti bankovnictví a finančnictví. Roku [[1314]] připluli rovněž obchodníci z Benátek. V průběhu [[14. století]] do Brugg přicházeli obchodníci z mnoha dalších zemí, jako např. [[Portugalsko]], [[Kastilie]] nebo [[Florencie]]. Roku [[1309]] byla založena [[burza]] a město se postupně zaplňovalo bankéři z širokého okolí, zejména však z [[Itálie]] a přímo z Brugg.
Významným obchodním artiklem bylo vyhlášené vlámské [[sukno]], které se vyrábělo v různých městech ve Flandrech (mj. v [[Gent]]u).
Sukno se vyrábělo z [[Vlna (příze)|vlny]], a proto byly velice důležité obchodní kontakty s Anglií a [[Skotsko|Skotskem]], které byly známé kvalitní produkcí této suroviny.
V roce [[1253]] se Bruggy staly jedním ze tří hlavních center [[hanza|hanzovního]] spolku v oblasti [[Severní moře|Severního moře]] (společně s [[Londýn]]em a [[Bergen (Norsko)|Bergenem]]).
Roku [[1277]] do Brugg připluli kupci z [[Janov (Itálie)|Janova]], a tak byly poprvé navázány obchodní kontakty se [[Středomoří]]m.
Příchod janovských kupců do Brugg znamenal počátek obchodu s [[koření]]m z Východu a jsou s ním spojeny nové techniky v oblasti bankovnictví a finančnictví.
Roku [[1314]] připluli rovněž obchodníci z Benátek.
V průběhu [[14. století]] do Brugg přicházeli obchodníci z mnoha dalších zemí, jako např. [[Portugalsko]], [[Kastilie]] nebo [[Florencie]].
Roku [[1309]] byla založena [[burza]] a město se postupně zaplňovalo bankéři z širokého okolí, zejména však z [[Itálie]] a přímo z Brugg.
 
Počet obyvatel města ve 13. až [[15. století|15. stol.]] rostl; podle některých pramenů v Bruggách roku [[1500]] žilo 50 tisíc obyvatel, podle jiných až 100 tisíc. Roku [[1297]] byly zbudovány nové hradby, které měly chránit plochu o výměře 430 hektarů.
Roku [[1297]] byly zbudovány nové hradby, které měly chránit plochu o výměře 430 hektarů.
 
Navzdory mohutnému ekonomickému vzestupu se nedá říct, že by život v Bruggách byl poklidný a bezproblémový. Největším problémem byly propastné majetkové rozdíly mezi různými skupinami obyvatel.
Na jedné straně byli obyčejní občané (chudí řemeslníci a obchodníci), na druhé pak bohatí podnikatelé (patricijové). Tato nerovnost vedla k četným nepokojům a konfliktům. Významnější povstání proběhla v letech [[1280]] a [[1436]]-[[1438]], byla však tvrdě potlačena. V květnu [[1302]] došlo k události známé jako „[[bruggská jitřní mše]]“. Obyčejní občané tehdy povstali proti nadvládě [[Francie|francouzského]] krále [[Filip IV. Francouzský|Filipa IV. Sličného]] nad flanderským hrabstvím a proti majetným vrstvám.
Největším problémem byly propastné majetkové rozdíly mezi různými skupinami obyvatel.
Na jedné straně byli obyčejní občané (chudí řemeslníci a obchodníci), na druhé pak bohatí podnikatelé (patricijové).
Tato nerovnost vedla k četným nepokojům a konfliktům.
Významnější povstání proběhla v letech [[1280]] a [[1436]]-[[1438]], byla však tvrdě potlačena.
V květnu [[1302]] došlo k události známé jako „[[bruggská jitřní mše]]“.
Obyčejní občané tehdy povstali proti nadvládě [[Francie|francouzského]] krále [[Filip IV. Sličný|Filipa IV. Sličného]] nad flanderským hrabstvím a proti majetným vrstvám.
Vůdci povstání byli [[Peter de Coninck]] a [[Jan Breydel]], jejichž pomník dnes stojí na náměstí ''Markt''.
Dne [[18. květen|18. května]] 1302 povstalci povraždili francouzskou posádku a patricije, kteří sympatizovali s Francií.
Francouzi byli odhaleni tím, že nedokázali správně vyslovit slova ''„Schild en Vriend“'' (česky ''„štít a přítel“'').
Francouzský král poté vyslal do Flander své [[jezdectvo]] a dne [[11. červenec|11. července]] došlo k bitvě známé jako „[[bitva zlatých ostruh]]“ u města [[Kortrijk]]u.
Francouzští jezdci v ní utrpěli těžkou porážku.
To mírně zlepšilo situaci řemeslníků v Bruggách a posílilo vládu flanderského hraběte.
 
Vůdci povstání byli [[Peter de Coninck]] a [[Jan Breydel]], jejichž pomník dnes stojí na náměstí ''Markt''. Dne [[18. květen|18. května]] 1302 povstalci povraždili francouzskou posádku a patricije, kteří sympatizovali s Francií. Francouzi byli odhaleni tím, že nedokázali správně vyslovit slova ''„Schild en Vriend“'' (česky ''„štít a přítel“''). Francouzský král poté vyslal do Flander své [[jezdectvo]] a dne [[11. červenec|11. července]] došlo k bitvě známé jako „[[Bitva u Courtrai|bitva zlatých ostruh]]“ u města [[Kortrijk]]u. Francouzští jezdci v ní utrpěli těžkou porážku. To mírně zlepšilo situaci řemeslníků v Bruggách a posílilo vládu flanderského hraběte.
Ve 14. stol. postihlo Bruggy kromě nepokojů a politické nestability i několik [[epidemie|epidemií]].
 
Ve 14. stol. postihlo Bruggy kromě nepokojů a politické nestability i několik [[epidemie|epidemií]]. Roku [[1369]] se dcera posledního hraběte flanderského provdala za [[Burgundsko|burgundského]] vévodu [[Filip Smělý|Filipa Smělého]], a Flandry se tak sloučily s Burgundskem. Roku [[1384]] se Bruggy staly sídlem burgundských vévodů a začalo další období rozkvětu. V té době začala ustupovat produkce látek a do popředí se dostal obchod s luxusním zbožím a bankovní služby.
Roku [[1384]] se Bruggy staly sídlem burgundských vévodů a začalo další období rozkvětu.
V té době začala ustupovat produkce látek a do popředí se dostal obchod s luxusním zbožím a bankovní služby.
 
Koncem 15. stol. došlo k postupnému zanesení kanálu Zwin, a Bruggy tak ztratily přístup k moři, a tím i možnost provozovat námořní obchod. Vůdčí pozici v oblasti obchodu ve Flandrech po Bruggách převzaly [[Antverpy]] a začalo období postupného úpadku Brugg. Mezinárodní obchod v Bruggách sice fungoval i nadále, ale nikdy ne v takové míře jako v dobách největšího rozkvětu. Roku [[1600]] byly Bruggy pouze provinčním městem a v roce [[1850]] dokonce nejchudším městem Belgie.
Vůdčí pozici v oblasti obchodu ve Flandrech po Bruggách převzaly [[Antverpy]] a začalo období postupného úpadku Brugg.
Mezinárodní obchod v Bruggách sice fungoval i nadále, ale nikdy ne v takové míře jako v dobách největšího rozkvětu.
Roku [[1600]] byly Bruggy pouze provinčním městem a v roce [[1850]] dokonce nejchudším městem Belgie.
 
Ekonomický úpadek Brugg trval až do konce [[19. století]]. Během tohoto nepříznivého období se město příliš neměnilo a to je důvod, proč si jeho centrum dodnes uchovalo středověký ráz.
Během tohoto nepříznivého období se město příliš neměnilo a to je důvod, proč si jeho centrum dodnes uchovalo středověký ráz.
Na konci 19. stol. město začali objevovat turisté, a to částečně díky románu [[Georges Rodenbach|Georgese Rodenbacha]] „Bruges la morte“ („Mrtvé Bruggy“) z roku [[1892]].
 
V průběhu [[20. století]] se Bruggy staly významným turistickým centrem, které navštíví více než milión turistů ročně. Kromě toho došlo k rozvoji [[průmysl]]u a roku [[1907]] byl zahájen provoz přístavu v [[Zeebrugge]] a vybudován kanál spojující tento přístav s Bruggami.
Kromě toho došlo k rozvoji [[průmysl]]u a roku [[1907]] byl zahájen provoz přístavu v [[Zeebrugge]] a vybudován kanál spojující tento přístav s Bruggami.
 
== Zajímavá místa ==
 
=== Náměstí ===
[[Soubor:TzandmetconcertgebouwBeginenhof (2541438498).jpg|náhled|vpravovlevo|''Concertgebouw''vnitřní náměstí zdejší [[bekináž]]e]]
Takřka ve středu historické části města se nachází náměstí ''Markt''. Bylo založeno údajně roku [[958]] hrabětem [[Balduin II. Flanderský|Baudouinem II.]]. Uprostřed tohoto náměstí se nachází pomník Petera de Conincka a Jana Breydela, vůdců bruggské jitřní mše roku 1302 (viz výše). V jihovýchodní části Marktu se nachází tržnice Halle, založená roku [[1240]], jakož i 83 metrů vysoká věž Belfried (Beffroi, společně s dalšími 56 [[Zvonice v Belgii a Francii|francouzskými a belgickými zvonicemi]] figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO), která je dominantou náměstí. Východní část náměstí zaujímají Provinciaal Hof (sídlo správních orgánů provincie Západní Flandry) a poštovní úřad. Obě budovy byly postaveny v [[novogotika|novogotickém slohu]] na místě bývalého tržiště se suknem.
Takřka ve středu historické části města se nachází náměstí ''Markt''.
Bylo založeno údajně roku [[958]] hrabětem [[Balduin II. Flanderský|Baudouinem II.]]
Uprostřed tohoto náměstí se nachází pomník Petera de Conincka a Jana Breydela, vůdců bruggské jitřní mše roku 1302 (viz výše).
V jihovýchodní části Marktu se nachází tržnice Halle, založená roku [[1240]], jakož i 83 metrů vysoká věž Belfried (Beffroi), která je dominantou náměstí.
Východní část náměstí zaujímají Provinciaal Hof (sídlo správních orgánů provincie Západní Flandry) a poštovní úřad.
Obě budovy byly postaveny v [[novogotika|novogotickém slohu]] na místě bývalého tržiště se suknem.
 
Druhým důležitým náměstím v Bruggách je ''Burg''. Na tomto náměstí kdysi stála pevnost, která měla chránit město před útoky [[Normané|Normanů]]. Na východní straně Burgu se nachází Justiční palác (Gerechtshof), vybudovaný v [[18. století|18. stol.]] v novogotickém slohu. Dalšími významnými stavbami na náměstí Burg jsou gotická radnice (Stadhuis) ze 14. stol. a bazilika sv. Krve (Basiliek van het Heilig Bloed).
Druhým důležitým náměstím v Bruggách je ''Burg''.
 
Na tomto náměstí kdysi stála pevnost, která měla chránit město před útoky [[Normané|Normanů]].
Mezi další náměstí patří dvůr bekiní - tzv. [[bekináž]]. Nachází se v jižní části historického centra a společně s dalšími 12 bekinážemi ve Vlámsku figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o uzavřený, zdí obehnaný blok budov, které obývaly [[Beghardi a bekyně|bekyně]] - ženské náboženské sdružení uvnitř římsko-katolické církve, založené ve 13. století pro ženy, které chtěly sloužit Bohu, aniž by se však odloučily od světa.
Na východní straně Burgu se nachází Justiční palác (Gerechtshof), vybudovaný v [[18. století|18. stol.]] v novogotickém slohu.
Dalšími významnými stavbami na náměstí Burg jsou gotická radnice (Stadhuis) ze 14. stol. a bazilika sv. Krve (Basiliek van het Heilig Bloed).
<gallery>
Image:Bruges view from the belfry.JPG|Pohled z věži Belfried
Soubor:Bruges_De_Burg.JPG|Pohled na náměstí Burg
Soubor:StadhuisBrugge.jpg|Radnice na náměstí Burg
Image:Windmill Brugge.jpg|Jeden ze 4 větrných mlýnů
</gallery>
 
[[Soubor:Brugge our lady.JPG|náhled|vpravo|Kostel Panny Marie (Onze-Lieve-Vrouwekerk)]]
[[Soubor:00 Bruges JPG5.jpg|náhled|vpravo|Begijnhof (Dvůr bekyní)]]
=== Kostely ===
 
Turisticky nejatraktivnější je [[kostel]] [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] (Onze-Lieve-Vrouwekerk), postavený z&nbsp;větší části ve 13. stol. Je známý svou cihlovou věží, vysokou 122&nbsp;m, která je druhou nejvyšší kostelní věží v&nbsp;Belgii (nejvyšší věž má katedrála v&nbsp;Antverpách, která je o metr vyšší) a zároveň možná nejvyšší cihlovou stavbou v&nbsp;[[Evropa|Evropě]]. V&nbsp;tomto kostele je umístěna velice cenná [[Michelangelo Buonarroti|Michelangelova]] socha Marie s&nbsp;dítětem.
 
Řádek 148 ⟶ 96:
 
=== Muzea ===
Za jedno z&nbsp;nejznámějších [[muzeum|muzeí]] v&nbsp;Bruggách je považováno [[Groeningse Museum]]. Jsou zde vystavena díla vlámských umělců od 15. století po současnost včetně [[malíř]]ů bruggské školy.
 
Za jedno z&nbsp;nejznámějších [[muzeum|muzeí]] v&nbsp;Bruggách je považováno [[Groeningse Museum]].
Jsou zde vystavena díla vlámských umělců od 15. století po současnost včetně [[malíř]]ů bruggské školy.
Mezi autory vystavovaných děl patří např. [[Jan van Eyck]], [[Hans Memling|Hans van Memling]], [[Gerard David]], [[Rogier van der Weyden]] a [[Hieronymus Bosch]].
 
V&nbsp;Bruggách najdeme rovněž muzeum Hanse Memlinga, které bylo zřízeno ve špitálu sv. Jana (Sint-Janshospitaal).
 
Další muzeum bylo vytvořeno v&nbsp;[[BegijnhofBekináž|Begijnhofu]]u (Dvoře bekyní), který pochází z roku [[1245]]. V&nbsp;Begijnhofu se nachází kostel a domky ze [[17. století]], z&nbsp;nichž jeden je přístupný veřejnosti. Najdeme v&nbsp;něm mimo jiné starý nábytek a sbírku starých [[krajka|krajek]]. Kromě toho dnes Begijnhof slouží jako ženský [[klášter]].
 
V&nbsp;Begijnhofu se nachází kostel a domky ze [[17. století]], z&nbsp;nichž jeden je přístupný veřejnosti.
<gallery>
Najdeme v&nbsp;něm mimo jiné starý nábytek a sbírku starých [[krajka|krajek]].
Image:Bruges view from the belfry.JPG|Pohled z věže Belfried
Kromě toho dnes Begijnhof slouží jako ženský [[klášter]].
Soubor:Bruges_De_Burg.JPG|Pohled na náměstí Burg
Soubor:StadhuisBrugge.jpg|Radnice na náměstí Burg
Image:Windmill Brugge.jpg|Jeden ze 4 větrných mlýnů
</gallery>
 
== Sport ==
Ve městě se nacházejí [[fotbal]]ové kluby [[Cercle Brugge KSV]]<ref name=cercle>[http://www.transfermarkt.co.uk/en/cercle-brugge-/fakten/verein_520.html Cercle Brugge KSV] na transfermarkt.com {{en}}</ref> a [[Club Brugge KV]].
 
== Osobnosti města ==
Řádek 172 ⟶ 122:
 
== Partnerská města ==
* {{flagicon|SpainŠpanělsko}} [[Burgos]], [[Španělsko]], [[2007]]
* {{flagicon|Španělsko}} [[Salamanca]], [[Španělsko]]
* {{flagicon|Belgie}} [[Bastogne]], [[Belgie]]
* {{flagicon|Německo}} [[Bad Arolsen]], [[Německo]]
* {{flagicon|Belgie}} [[Mons]], [[Belgie]]
 
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commons|Brugge}}
Řádek 184 ⟶ 136:
* [http://www.formatage.org/branches/realisations/bruges2002/index.html#dossier Prezentace Bruggy 2002 od Université du 3ème âge de Liège] (ve francouzštině)
* [http://www.visit-bruges.com/ Navštivte Bruggy] (stránka o Bruggách v angličtině)
 
{{Západní Flandry}}
{{Belgie}}
{{Světové dědictví - Belgie}}
 
{{Portály|Belgie}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Bruggy“