Sociální hnutí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
šablona studenti píší wikipedii |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 4:
}}
'''Sociální hnutí''' je sítí neformálních interakcí mezi větším počtem individuí, skupin nebo organizací angažovaných v politických nebo kulturních konfliktech na
základě sdílené kolektivní identity s cílem rozšířit občanské svobody. Obecným cílem teorie sociálních hnutí je snaha o vysvětlení důvodů, proč dochází ke kolektivní akci, tedy k mobilizaci a protestu
občanů. Teoretici zabývající se sociálními hnutími se snaží přijít na to, proč v některých zemích k mobilizaci občanů dochází a v jiných ne, zda je příčinou např. nastavení politických
systémů nebo schopnost vůdců mobilizovat občany.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kozubík
| jméno = Jan
| instituce = Katedra politologie Masarykovy univerzity
| titul = Slovenské referendum o „ochraně rodiny“ – příčiny, průběh a výsledek v kontextu proti-LGBT vlny ve východní Evropě
| typ_práce = diplomová práce
| vedoucí = doc. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D.
| místo = Brno
| počet_stran = 97
| strany = 10
}}</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Nebřenský
| jméno = Zdeněk
Řádek 13 ⟶ 26:
| url = http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=301&lst=107
}}</ref>
== Historie ==
Řádek 65 ⟶ 79:
| isbn = 80-85850-31-1
}}</ref>
==Typy sociálních hnutí==
Rozlišujeme tři typy:
# '''Stará sociální hnutí''', kam patří odbory a agrární organizace; mezi jejich znaky patří hierarchická a formalizovaná organizační struktura, převládající orientace na vyjednávací strategie, úzký a instrumentální vztah k politickým institucím a elitám, materialistické požadavky a relativně široká individuální participace.
# '''Nová sociální hnutí''', kde nalézáme enviromentální a lidsko-právní organizace; zabývají se kvalitou života, životního prostředí, postavení menšin, žen a jiných znevýhodněných skupin populace; nejde jim o prosazování ekonomických zájmů, ale o obranu skupinových identit.
# '''Radikální sociální hnutí''' se dělí levicově a pravicově a staví se do opozice jak předchozích typů sociálních hnutí, tak politického systému obecně a otevřeně vyjadřují svou kritiku současného stavu a představy žádoucího uspořádání společnosti budoucnosti; protože překračují hranice přijatelnosti společnosti, nejsou tak schopni oslovit širokou veřejnost a sociální základnu a organizační zdroje mu poskytují specifické subkultury.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Císař, Navrátil, Vráblíková
| jméno = Ondřej, Jiří, Kateřina
| titul = Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí
| periodikum = Sociologický časopis
| datum_přístupu = 2015-11-26
| ročník = 2011
| číslo = 1
| strany = 140-142
| url = http://sreview.soc.cas.cz/uploads/4cd36bfb874e0b1d09cb08912c7224b2c3e7b687_CisarNavratilVrablikovaSC%201-2011.pdf
}}</ref>
==Smelserův model přidané hodnoty==
Tento model přináší hierarchii podmínek, za nichž dochází ke kolektivnímu chování. Od podmínek méně specifikujících projevy kolektivního chování tak lze dojít až k podmínkám určujícím konkrétní formy chování kolektivit. Úrovně podmínek následují v tomto pořadí:
| |||