Braník: Porovnání verzí

V roce [[1559]] se část majetku opět dostala do majetku staroměstských a ti tuto část Braníka připojili v roce [[1662]] ke svému nově zakoupenému libeňskému panství. Část Braníka věnoval [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] v roce [[1620]] [[Řád bratří kazatelů|dominikánům]] od sv. Jiljí, což připomíná korouhev se psem (Canes domini) s pochodní v tlamě na věži původního dominikánského pivovaru v Branické ulici. Pozoruhodný je též pískovcový relief ukřižovaného Ježíše v průčelí věže. V roce [[1900]] byl Braník (Bráník) s 3178 obyvateli, s novým [[pivovar]]em, [[Vápenka (továrna)|vápenkou]], kostelem Sv. Prokopa a zelinářskými zahradami vsí okresu [[Královské Vinohrady]]. Při připojení Braníka (jako součásti [[Praha XV|Prahy XV]]) k Praze v roce [[1922]] zde žilo přes 3600 obyvatel ve 274 domech. V roce [[1949]] bylo [[Katastrální území|k.ú.]] Braník přičleněno k tehdejší [[Praha 15 (1949)|Praze 15]] (s [[Podolí (Praha)|Podolím]], [[Hodkovičky|Hodkovičkami]] a částí [[Krč]]e). Braník, přesněji dům č.p. 777 na dnešním Branickém náměstí (pozdější Vojenská správa a nyní Archiv bezpečnostních složek), byl sídlem ONV Praha 15. V r. [[1960]] se Braník stal součástí nového obvodu [[Praha 4]] a v roce [[1990]] součástí městské části Praha 4.

 

 

=== Původ názvu čtvrti ===