Anarchie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Rozšíření pojmu anarchie. rozdělení na typy anarchie napříč časem. značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Black bloc.jpg|right|thumb|[[Antimilitarismus|Protiválečná]] [[demonstrace (protest)|demonstrace]] anarchistů ([[Black Bloc]]) ve [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]], [[12. duben|12. dubna]] [[2003]]]]
'''Anarchie''' (z [[Řečtina|řec.]] ''an'', ''arché'', příd. jméno ''anarchický'') znamená bez<nowiki></nowiki>[[vláda|vládí]]. Mnohdy dochází k záměně pojmů anarchie a [[anarchismus]]. Je důležité mít na vědomí rozdíl těchto slov. [[Anarchismus]] je politická ideologie, jejímž cílem je dosáhnout anarchie.
Je to forma vládního zřízení, které vzniká po pádu [[Autorita|autority]]. Takové zřízení se snaží být soběstačné a vymanit se tak zásahům politických orgánů, popřípadě je minimalizovat. Avšak netrvá nikdy příliš dlouhou dobu, po čase bývá znovu vystřídána obecnou slučující [[Autorita|autoritou]].
== Typy anarchie ==
Anarchii vnímáme jednak v negativním významu jako bezvládí během mimořádných politických situací jako občanských válek ([[Španělská občanská válka]]), revolucí ([[Velká francouzská revoluce]]) či rozsáhlých přírodních katastrof.
Jednak ve významu pozitivním jako žádoucí stav společnosti dle [[anarchismus|anarchismu]], vyznačující se [[samospráva|samosprávnou]] organizací společnosti bez [[moc]]i, tj. bez donucovacích [[Autorita|autorit]]. V anarchii, na rozdíl od zákonů a donucovací státní moci, by určujícím popudem k jednání byla přirozená [[spontaneita]], [[svobodná vůle]] a [[solidarita]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 16 ⟶ 19:
{{Citát|Nejvyšší dovršení společnosti spočívá ve spojení pořádku a anarchie.|[[Pierre-Joseph Proudhon]]}}
Pojem anarchie bývá nejčastěji popisován slovy chaos nebo zmatek. Ve skutečnosti to ale přesně neplatí, anarchisté jsou organizovanou společností, která se řídí dobrovolně přijímaným zvykovým a přirozeným právem.
Jako anarchické je charakterizováno prostředí [[mezinárodní vztahy|mezinárodních vztahů]], neboť nad všemi [[stát]]y nestojí žádná politická a bezpečnostní autorita, která by mezinárodní systém organizovala.<ref>{{Citace monografie
Řádek 30 ⟶ 35:
| strany = 193
| jazyk = čeština
}}</ref>
== Chápání pojmu anarchie napříč časem ==
=== Antika ===
V antickém Řecku bylo užíváno především přídavné jméno anarchos, které znamená bez vlády/vládce. To znamená označení pro jakoukoliv skupinu bez autority, ať už se jedná o společenství bez vůdce, námořníky bez velitele či armádu bez vojevůdce. Z tohoto slova se vyvinul pojem anarchia, který popisoval stav ztráty zákonnosti a nástup politického chaosu.
Dle [[Platón|Platóna]] a [[Aristotelés|Aristotela]] u demokratického zřízení hrozí, že se lehce přemění v anarchii. Anarchie je doprovázena pojmem ataxia, což znamená nedostatek řádu.
=== Středověk ===
Další rozvržení známe od italského filosofa [[Niccolò Machiavelli|Niccola Machiavelliho]], který se vrátil k pojetí [[Platón|Platóna]] a [[Aristotelés|Aristotela]], kde anarchie je vnímána jako úpadek [[demokracie]]. Dělí [[Forma státu|formy státu]] na dvě skupiny. Zřízení první skupiny, [[monarchie]], [[aristokracie]] a [[demokracie]], jsou brány jako pozitivní, jejich opaky vidí [[Niccolò Machiavelli|Machiavelli]] v [[Mučení|tyranii]], [[Oligarchie|oligarchii]] a právě v anarchii.
[[Erasmus Rotterdamský]] a [[Jan Kalvín]] vnímali anarchii dokonce škodlivější než tyranii, ve které zbyl alespoň částečný řád.
=== Novověk ===
Dle osvícenských francouzských [[Filosof|filosofů]] [[Voltaire|Voltaira]] a [[Denis Diderot|Diderota]] se každá vláda přiklání buď k [[Despotismus|despotismu]] (tj. zneužití [[monarchie]]) nebo k anarchii (tj. zneužití [[Republika|republiky]]). Anarchie však dle [[Denis Diderot|Diderota]] byla z těchto dvou ta méně škodlivá.
[[Friedrich Schlegel]] považoval anarchii za stav absolutní svobody.
Německý [[filosof]] [[Immanuel Kant]] označuje anarchii jako jeden ze čtyř typů vlády vedle [[Despotismus|despotismu]], [[barbarství]] a [[Republika|republiky]].
=== Současnost ===
Dokonce i v dnešní době se můžeme setkat s územím, ve kterém vládne anarchie. Jedná se o část Kodaně, zvanou [[Christiania (Kodaň)|Christiania]]. Občané se zde řídí anarchistickými [[Idea|idejemi]] už od roku 1971. [[Dáni|Dánové]] je berou jako autonomní komunu, anarchisté jsou zavázáni platit některé náklady. Sami sebe považují za [[mikronárod]]. Žije jich tu asi 850, mají vlastní [[Měna|měnu]], [[Vlajka|vlajku]] a státní úředníky.
== Reference ==
Řádek 37 ⟶ 64:
== Literatura ==
[[Errico Malatesta]]: ''Anarchie'', dostupné [http://web.archive.org/web/20071106191952/http://www.csaf.cz/knihy/enrico%20malatesta%20-%20anarchie.zip online].
Jandourek, Jan. ''Slovník Sociologických Pojmů'': 610 Hesel. Praha: Grada, 2012.
Tomek, Václav, Ondřej Slačálek. ''Anarchismus: Svoboda Proti Moci''. Praha: Vyšehrad, 2006.
Kant, Immanuel. ''Anthropology from a Pragmatic Point of View''. The Hague: Nijhoff, 1974.
Keller, Jan. ''Úvod Do Sociologie''. Praha: SLON, Sociologické Nakl., 2005.
== Externí odkazy ==
| |||