Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 26 bajtů ,  před 3 lety
m
Typografie
 
== Nový narcismus ==
Kohut především zcela přeformuloval [[Sigmund Freud|Freudův]] koncept primárního [[narcismus|narcismu]]. Pro Freuda narcismus značil blízkost narcistického [[libido|libida]] u jádra osobnosti, u [[Self]], a toto přimknutí automaticky implikovalo [[psychóza|psychózu]] (tedy z Freudova hlediska psychoanalyticky neléčitelný stav - neboť psychotik není schopen [[přenos (psychologie)|přenos]]u). Kohut se však potýkal s [[pacient]]y, kteří v mnoha ohledech byli jako by "narcističtí" (do sebe zahledění, bez libidinosního obsazení objektů a bez schopnosti klasického přenosu, s grandiózními představami, využívající druhé jako předměty), avšak přitom zjevně nebyli psychotičtí - byly schopni vnímat [[skutečnost|realitu]], měli neporušené [[Verbální komunikace|verbální]] schopnosti apod. Kohut se rozhodl, že koncept narcismu musí být přeformulován, a že jím pozorovaný typ pacientů trpí tzv. narcistickou poruchou osobnosti, která nespadá do psychotického spektra, ačkoli do něj některými aspekty zasahuje.
 
== Narcistická porucha osobnosti ==
Pacienti s narcistickou poruchou osobnosti podle Kohuta nejsou pohrouženi do sebe, ale kupodivu přikládají druhým lidem (a jejich vnímání jich samých) velký [[význam]]. Cítí se však vůči druhým slabí, a to je vede k obranné narcistické reakci. Kohut si také všiml, že grandiózní pocity jsou u narcistů střídány pocity vlastní bezcennosti. Ve chvíli, kdy Kohut objevil vztahovost narcistů, prohlásil, že narcistický přenos ("selfobjektní přenos") je možný - že si narcistický pacient vytváří k [[psychoanalytik|analytikovi]] určitý vztah, byť velmi specifický. Narcista potřebuje dle Kohuta jednak pozorovatele a jednak idealizovaného druhého, na nějž se napojuje, aby se sám cítil skutečně silný. Takového druhého pak nevnímá jako oddělenou osobu, ale jako aspekt sebe sama, rozšíření sebe sama (v tom je jistá psychotičnost, avšak nedoprovázená neschopností testovat realitu).
 
== Selfobjektní přenos ==
Kohut rozlišil tři typy narcistického přenosu:
 
* ''zrcadlící přenos'' - analytik je vnímán jako vyživující [[kontext]], jako zemina dodávající vláhu
 
* ''idealizující přenos'' - analytik je vnímán jako ideální postava a pacient se s ním cítí silný, [[doping|dodopovává]] se jím
 
* ''blíženecký přenos'' - analytik je vnímán jako pacientovi podobný, jako jeho [[alter ego]]
 
== Změna terapeutické techniky ==
== Jazyk objektní i strukturální teorie ==
 
Výše zmíněný [[proces]] Kohut popisoval [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]]em Freudovy teorie narcismu, jeho strukturální teorie ([[Ego, superego a id|Ego, id a superego]]) a teorie objektních vztahů (v tomto smyslu má blízko k [[Britské škole objektních vztahů]], ale jako [[Američané|Američan]] jí byl vzdálen). Podle Kohuta neexistuje vrozené Self. To vzniká teprve tím, že se matka ke kojenci chová tak, jako kdyby toto Self měl, i když ho ještě nemá. Právě toto chování dle Kohuta Self vytvoří - tzv. ''nukleární Self''. To je primárně narcistické ve freudovském smyslu. Avšak protože realita je [[frustrace|frustrující]], kojenec se primárního narcismu zřekne a vytvoří novou konstelaci: Nukleární Self se promění v ''grandiózní Self'' a objekt (rodič) se promění v tzv. ''selfobjekt'', doplňkovou vnější strukturu Self, díky níž se Self může cítit silné. Další konstelací je, že rodič je rozpoznán jako nezávislý objekt a tehdy se z něj stane tzv. "idealizované rodičovské [[Představa|imago]]", které plní ovšem podobnou funkci pro Self jako selfobjekt, to totiž zůstává grandiózní. Protože však idealizované imago zklamává, dojde k tzv. ''transmutující internalizaci'', idealizované imago je zvnitřněno a stává se z něj vnitřní ''ego-ideál''. Ten pak v [[oidipovský komplex|oidipovském]] období buď splyne se Superegem (narcizace Superega), anebo nesplyne a tehdy Superego zůstane prázdné - jedinec má pak sice vědomí řádu, ale podvolování se tomuto řádu pro něj není uspokojující a může ho porušovat, aniž by se cítil špatně.
 
== Typy selfpatologie ==
 
Narcistická [[psychopatologie]] se odvíjí od tohoto vývojového modelu - jedinec mohl ustrnout na některé z popsaných fází, kterou pak odehrává v přenosu. Kohut rozlišil čtyři typy nezdravého Self:
 
* nedostatečně podněcované Self - jedinec [[nuda|znuděný]], [[apatie|apatický]], vyhledává vzrušení [[promiskuita|promiskuitou]], [[závislost (psychologie)|závislostmi]] či [[sexuální perverze|perverzemi]]
 
* fragmentované Self - rozbité vnímání [[čas]]u a [[prostor (filosofie)|prostor]]u
 
* příliš podněcované Self - nedokáže cítit spokojenost z úspěchu, protože stále přežívají nedosažitelné megalomanské infantilní [[Představa|fantazie]]
 
* Self bez internalizace ideálu - nedokáže sám sebe utěšit, objekty vnímá jako fatální, je [[úzkost]]né a [[paranoia|paranoidní]]
 
== Opuštění psychoanalýzy ==
6 672

editací