Povstání Bar Kochby: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) - interwiki clanek neni FA
Jarka D (diskuse | příspěvky)
drobnosti; neřešena správnost zápisu jmen
Řádek 19:
|}}
[[Soubor:Barkokhba-silver-tetradrachm.jpg|thumb|right|Mince ražená židovskými povstalci]]
'''Povstání Bar Kochby''' (též '''druhá židovská válka''') bylo druhé celožidovské povstání proti [[Starověký Řím|římské]] nadvládě, které se odehrálo v letech [[132]]-[[135]] pod vedením [[Šimon bar Kochba|Šimona bar Kochby]]. Stejně jako [[první židovská válka|první židovské povstání]] bylo i toto povstání Římany po nemalém úsilí potlačeno.
 
== Prameny ==
Na rozdíl od první židovské války, o které máme díky svědectví [[Flavius Iosephus|Iosepha Flavia]] dostatek informací, existuje k &nbsp;druhému židovskému povstání podstatně méně pramenů, takže mnohé okolnosti povstání nejsou známy.<ref>[[Peter Schäfer|SCHÄFER, Peter]]. ''Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu. ''1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-633-6. [dále jen Schäffer]. str.&nbsp;140.</ref> Důležitým pramenem jsou zejména zápisy [[Cassius Dio|Cassia Diona]] o římských dějinách (kniha 69) a archeologické nálezy v jeskyních v okolí [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], obzvláště ve [[Vádí Murabba'at]], kde se židovští povstalci v poslední zoufalé fázi ukryli a zanechali po&nbsp; sobě kromě běžných nástrojů také své mince a množství hebrejských, aramejských a řeckých rukopisů (vzácné jsou zejména [[Šimon bar Kochba|Bar Kochbovy]] vlastnoruční dopisy).<ref>[[Carsten Peter Thiede|THIEDE, Carsten Peter]]. ''Svitky od Mrtvého moře a židovský původ křesťanství''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Volvo Globator, 2004. ISBN 80-7207-549-7. str.&nbsp;70-74.</ref>
 
== Vývoj povstání ==
Příčiny povstání nejsou zcela jasné, jednou z nich byl zřejmě plán císaře [[Publius Aelius Hadrianus|Hadriána]] na znovuvybudování zničeného [[Jeruzalém]]a v pohanské město [[Aelia Capitolina]], ve kterém měl na místě zničeného [[Jeruzalémský chrám|Chrámuchrámu]] stát [[Jupiter (mytologie)|Jovův]] chrám. Hadrián navíc zakázal Židům obřízku.<ref>Schäffer. str. 141.</ref>
 
Do čela povstání se postavil Šimon bar Kozeba, který díky podpoře [[Rabi Akiva|rabiho Akivy]] získal podporu židovských předáků. Se Šimonem byly spojovány [[mesiáš]]ské představy a bylo mu dáno nové přízvisko ''bar Kochba'', což znamená „Syn hvězdy“. Když však byla rebelie Římany potlačena a mesiášské naděje zklamány, byl přejmenován na ''bar Koziba'', tj. „Syn lži“. Mesiášské představy na jednu stranu přinesly velké sepětí povstalců a jejich houževnatý odpor, na druhou stranu však zapříčinily, že [[křesťanství|křesťané]] se od tohoto povstání distancovali.<ref>Schäffer. str. 145.</ref>
Řádek 31:
Zprvu byli Židé velmi úspěšní – podařilo se jim dobýt Jeruzalém a velkou část území Judska. O závažnosti povstání hovoří i to, že k jeho potlačení vyslal Hadrián svého nejlepšího vojevůdce [[Sextus Iulius Severus|Sexta Julia Severa]], který v bojích ztratil celou jednu [[Římská legie|legii]]. Římanům se však nakonec podařilo oblast zpacifikovat, vytlačili povstalce do [[Judská poušť|Judské pouště]], kde je nakonec pobili.<ref>[[Stanislav Segert|SEGERT, Stanislav]]. ''Starověké dějiny židů. ''1.&nbsp;vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0304-8. [dále jen Segert]. str.&nbsp;220.</ref>
 
Výsledky války byly pro Židy hrozivé. Hadrián zakázal Židům jejich náboženství, popravoval jejich učence a zakázal používánívlastnit a vlastněníužívat [[Tóra|TóryTóru]]. Mnozí Židé byli odvedeni do&nbsp;otroctví.<ref>Schäffer. str. 153n.</ref> Na místě Jeruzaléma nechal postavit římské město [[Aelia Capitolina]], do kterého byl Židům vstup zakázán a ve kterém byl vybudován chrám se dvěma sochami, jednou Jovovou, druhou svouvlastní, Hadriánovou. [[Judea|Judeu]] přejmenoval podle dávných [[Pelištejci|Pelištejců]] na [[Palestina|Palestinu]], aby zahladil i sebemenší památku na židovské osídlení.<ref>Segert. str. 223.</ref> Veškeré naděje, že Židé obnoví svůj stát, tak na dlouhá staletí vzalavzaly za své.
 
== Odkazy ==