Ksukolovití: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Náhrada úhlové jednotky (vteřina) za časovou (sekunda) dle ŽOPP z 30.8.2015 |
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Taxobox
| jméno = Ksukolovití
| obrázek = Daubentonia madagascariensis 01.jpg
Řádek 24 ⟶ 23:
== Popis ==
Tyto největší noční poloopice patří k [[fylogeneze|vývojově nejstarší větvi]], která se oddělila od prapředka [[lemur]]ů asi v době [[Paleocén]]u nebo [[Eocén]]u. Měří asi 30 až 37 cm a [[ocas]] 44 až 53 cm. Váží přibližně 2,5 kg, samice bývá cca o 100 gramů lehčí. Jiné znaky [[pohlavní dimorfismus|pohlavního dimorfismu]] nejsou běžně patrné.
Dospělí ksukolové mají [[srst]] barvy černé nebo tmavě hnědé, [[ocas]] huňatý tvarem podobný [[veverka|veverce]], v černé srsti občas prosvítají bílé chlupy. [[Uši|Boltce uší]] mají výrazné, v [[obličej]]i jsou nápadné světélkující [[oči]] přizpůsobeny k nočnímu vidění, ohraničeny tmavšími kruhy. Přední zuby, [[řezák]]y, jim v obou [[čelist]]ech rostou po celý život. Úzká [[ústa]] a [[čenich]] jsou vzhledem typicky [[hlodavec|hlodavčí]]. Samice mají [[mléčná žláza|mléčné žlázy]] a [[bradavka|bradavky]] v oblasti [[tříslo|třísel]]. Oči jim překrývá zvláštní průhledná zvlhčující [[membrána|membránu]], tzv. třetí víčko.
Řádek 31 ⟶ 30:
== Stravování ==
Jsou to [[všežravec|všežravci]], jejich potravou jsou rozličné [[ovoce]], [[ořech]]y, [[semeno|semena]], [[bambus]]ové výhonky i [[pupen]]y [[květ]]ů, [[houby]], [[larva|larvy]] [[hmyz]]u i samotný hmyz. Larvy nebo hmyz vytahují prodlouženým prstem ze skulin, případně se k nim prokousávají ostrými řezáky. Tento prst používají i k pití tak, že ho smočí v tekutině a rychle v [[tlama|tlamě]] olíznou (až 3x za sekundu).
Pokud nemají dostatek vhodné potravy, vydávají se na [[plantáž]]e [[domorodec|domorodců]], kde se krmí jejích výpěstky, tj. [[kokos]]y, [[mango|mangem]], [[cukrová třtina|cukrovou třtinou]] a případně i [[vejce|vejci]] z kurníků. Při hledání potravy se vzdalují od lesa i přes kilometr daleko.
Řádek 38 ⟶ 37:
Ksukolovití žijí [[ostrůvek|ostrůvkovitě]] na východním, severním a severozápadním pobřeží v [[tropický deštný les|deštných pralesích]] a také se vyskytují v [[listnatý les|listnatých lesích]] až do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] 1800 metrů. Den prospí v jednoduchých hnízdech v rozsochách stromů a po západu slunce se vydávají na pastvu a lov. Popolézají pomalu po větvích a hledají jak rostlinou potravu, tak poslouchají zda neuslyší zvuky larev hmyzu pod kůrou nebo ve štěrbinách. Vertikální směrem lezou za pomoci drápů celkem snadno a protože téměř neskáči, přesunují se z jednoho stromu na druhý po zemi. Pohybují se po čtyřech končetinách jak na stromech, tak i po zemi. Převážnou část noci stráví nasloucháním a odpočinkem.
Samci i samice mimo období [[páření]] žijí samostatně, potkávají se jen při pastvě. Každý jednotlivec má svoje území, samec o rozloze asi 320 m² a samice 80 m². Samčí a samičí [[areál]]y se překrývají a samec má na svém několik samičích. Svá území si značkují [[výměšek|výměšky]] [[žláza|pachových žláz]], které mají odpudit [[konkurence|konkurenty]]. V období páření jsou samci vůči sobě [[agresivita|agresivní]], o spáření rozhodují samice.
== Rozmnožování ==
Řádek 46 ⟶ 45:
== Ohrožení ==
Podle [[IUCN]] jsou ksukolové považováni za [[téměř ohrožený]] druh. Je to zapříčiněno [[kácení|likvidaci]] původních [[biotop]]ů pro těžbu kvalitního [[dřevo|dřeva]] nebo pro výsadbu [[monokultura|monokulturních]] [[plantáž]]í, i prostým [[mýcení]]m lesa za účelem rozšiřování [[Pole (zemědělství)|polí]] k uživení zvětšující se domorodé [[populace]]. To vše ksukolovitým zmenšuje nutný životní prostor pro získání vhodné potravy a odděluje od sebe jednotlivé populace.
== Odkazy ==
| |||