Temnoplodec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m jeden překlep
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy
Řádek 2:
 
{{Taxobox
| barva = lightgreen
| jméno = Temnoplodec
| obrázek = Aronia prunifolia0.jpg
Řádek 19 ⟶ 18:
 
== Výskyt ==
Původní na východě [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], nejčastěji roste ve vlhkých [[les]]ích. V [[Evropa|Evropě]] se začala pěstovat v roce [[1700]].
 
== Historie ==
Pěstovat aronii začal kolem roku [[1910]] [[Rusko|ruský]] biolog a pěstitel ovoce [[Ivan Vladimirovič Mičurin|Ivan Mičurin]] zároveň s dalšími drobnými druhy ovoce, jako například [[Jeřáb (strom)|jeřáby]].
 
[[Soubor:800px-Aronia melanocarpa.jpg|thumb| ''Aronia melanocarpa'', plody]]
Řádek 32 ⟶ 31:
 
== Použití ==
* Původní obyvatelé Severní Ameriky (Indiáni) aronie používali k výrobě potravin.
 
* Aronie je používána také jako [[ozdobný keř]] v zahradách. Jsou přirozeným [[podrost]]em a [[keř]]em na okrajích lesa.
 
* Nejvíce [[kultivar]]ů bylo vypěstováno pro zahradní výsadby, včetně A.'' arbutifolia'' 'Brilliant', oblíbené pro nápadné podzimní zbarvení listů. ''A. ''melanocarpa 'Viking' a 'Nero', byly [[šlechtění|vyšlechtěny]] pro větší ovoce vhodné na výrobu [[džem]]ů. [[Šťáva]] z bobulí má svíravou chuť, s vysokým obsahem [[vitamín|vitaminu]] C a [[antioxidant]]ů. Bobulí lze použít k výrobě [[víno|vína]] nebo marmelád.
 
* Aronie se používá i na výrobu [[příchuť|příchutí]] nebo [[potravinářské barvivo|potravinářských barviv]] do nápojů nebo jogurtů, například místo ([[košenilová červeň A]]).
 
* Plody aronie temnoplodce černoplodého jsou zpracovávány na výrobu vína, které podle výrobců špatně kvasí.
 
* Plody lze také použít při přípravě pokrmů jako náhradu drobného ovoce, např. borůvek.
Řádek 54 ⟶ 53:
Plody aronie mají ''vysoký obsah vitamínu C a antioxidantů''. Aronie je předmětem zájmu vědců díky svému temně purpurovému, téměř černému [[zbarvení]], který vzniká z vysokého obsahu [[fenol]]ických sloučenin, zejména [[antokyanů]]. Celkový obsah [[antokyan]]ů je 1480 mg na 100 g čerstvých bobulí a [[proanthocyanidin]]ů 664 mg na 100 g. Obě hodnoty patří k nejvyšším měřeným množstvím v rostlinách do jara 2009.
 
Analýza antokyanů v aroniích zjistila tyto jednotlivé chemické látky (u nichž je známo, že se vyskytují v rostlinách): [[cyanidin]]-3-galactoside, [[epicatechin]], [[kofeinová kyselina]], [[quercetin]], [[delfinidin]], [[petunidin]], [[pelargonidin]], [[peonidin]] a [[malvidin]]. Všechny jsou ze skupiny [[flavonoid]]ů, jsou to fenolické antioxidanty.
 
Rostliny vyrábí (podle dostupných informací) pigmenty hlavně ve slupce bobulí na ochranu semen proti [[ultrafialové záření|ultrafialovému záření]] <ref> [http://www.hort.wisc.edu/usdavcru/simon/publications/ 97hort0012.html Simon PW. Rostlinné pigmenty pro barvy a výživu, ministerstvo zemědělství USA, University of Wisconsin, 1996] </ref>. Absorpcí [[Ultrafialové záření|UV]] záření v [[ultrafialovém]]-purpurovém spektru [[pigment]]y [[filtr]]ují intenzivního [[slunečního světlo]], a mají úlohu v ochraně [[zárodek|zárodku]] před poškozením. Zářivě barevné [[pigmentace]] také přitahují ptáky a zvířata ke konzumaci ovoce a rozšiřování semen v jejich [[trus]]u.
Řádek 69 ⟶ 68:
 
== Pěstování ==
Roste i v [[polostín]]u pod [[strom]]y. Aronie jsou odolné vůči suchu, škůdcům, chorobám a snáší průmyslové [[znečištění]].
 
=== Sklizeň ===
Řádek 87 ⟶ 86:
'''Temnoplodec černý''', černý jeřáb, aronie, ''Aronia melanocarpa'', bývá menší, jen zřídka vyšší než 1 m , vzácně 3 m, a snadno se šíří [[kořen]]ovými [[výhonek|výhonky]]. [[List]]y jsou menší, ne více než 6 cm dlouhé, s žláznatými jemně zubatými listy. Listy jsou holé na spodní straně. Květy bývají bílé, o průměru 1,5 cm, s holými kališními lístky. Plody jsou černé, 6-9 mm v průměru. [[Plod (botanika)|Plody]] nezůstávají na stromech v zimě. Temnoplodec černý (Aronia melanocarpa) má odchylky 'elata' s bujnějším růstem a 'grandiflora' s většími [[list]]y.
 
[[kříženec (biologie)|Kříženci]] obou druhů jsou ''Aronia x prunifolia''. [[List]]y jsou středně ochlupené na spodní straně. [[Plod (botanika)|Plody]] jsou vybarvené od červené do černé barvy, 7-10 mm v průměru, nepřetrvávající přes zimní období.
 
== Odkazy ==
Řádek 100 ⟶ 99:
* Bell, D. R., & Gochenaur, K. (2006). Direct vasoactive and vasoprotective properties of anthocyanin-rich extracts. ''J Appl Physiol.'' 100 (4): 1164-70.
* Han, G.-L., Li, C.-M., Mazza, G., & Yang, X.-G. (2005). Effect of anthocyanin rich fruit extract on PGE2 produced by endothelial cells. ''Wei Sheng Yan Jiu.'' 34 (5): 581-4.
* Lala, G., Malik, M., Zhao, C., He, J., Kwon, Y., Giusti, M. M., & Magnuson, B. A. (2006). Anthocyanin-rich extracts inhibit multiple biomarkers of colon cancer in rats. ''Nutr. Cancer'' 54 (1): 84-93.
* Ohgami, K., Ilieva, I., Shiratori, K., Koyama, Y., Jin, X.-H., Yoshida, K., Kase, S., Kitaichi, N., Suzuki, Y., Tanaka, T., & Ohno, S. (2005). Anti-inflammatory effects of aronia extract on rat endotoxin-induced uveitis. ''Invest Ophthalmol Vis Sci.'' 46 (1): 275-81.
* Robertson, K. R., J. B. Phipps, J. R. Rohrer, and P. G. Smith. 1991. A synopsis of genera in Maloideae (Rosaceae). ''Systematic Botany'' 16: 376-394.
* Valcheva-Kuzmanova, S., Marazova, K., Krasnaliev, I., Galunska, B., Borisova, P., & Belcheva, A. (2005). Effect of Aronia melanocarpa fruit juice on indomethacin-induced gastric mucosal damage and oxidative stress in rats. ''Exp Toxicol Pathol.'' 56 (6): 385-92.
* Valcheva-Kuzmanova, S., Borisova, P., Galunska, B., Krasnaliev, I., & Belcheva, A. (2004). Hepatoprotective effect of the natural fruit juice from Aronia melanocarpa on carbon tetrachloride-induced acute liver damage in rats. ''Exp Toxicol Pathol.'' 56 (3): 195-201.
* Wu, X., Gu, L., Prior, R. L., & McKay, S. (2004). Characterization of anthocyanins and proanthocyanidins in some cultivars of Ribes, Aronia and Sambucus and their antioxidant capacity. ''J Agric Food Chem.'' 52 (26): 7846-7856.
* Wu, X., Beecher, G. R., Holden, J. M., Haytowitz, D. B., Gebhardt, S. E., & Prior, R. L. (2006). Concentrations of anthocyanins in common foods in the United States and estimation of normal consumption. ''J Agric Food Chem.'' 54 (1): 4069-4075.
Řádek 120 ⟶ 119:
 
{{Portály|Rostliny}}
 
[[Kategorie:Růžovité]]
[[Kategorie:Keře]]