Vrbovité: Porovnání verzí

'''Vrbovité''' (''Salicaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu

Stálezelené nebo opadavé stromy a keře se střídavými jednoduchými listy s palisty. Často obsahují [[fenolické heterosidy]]

([[salicin]], [[populin]]), naopak chybějí [[kyanogenní]] [[glykosidy]] charakteristické pro čeleď ''[[Achariaceae]]''. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Na okraji čepele listů jsou

charakteristické, tzv. salikoidní zuby (chybějí však u rodu ''Casearia'' a u druhů s celokrajnými listy), s drobnou žilkou pronikající až ke špici zubu zakončeného kulovitou žlázkou. Žilnatina je zpeřená nebo dlanitá. Některé rody (např. ''Abatia'', ''Casearia'', ''Homalium'' a ''Zuelania'') mají na čepelích listů prosvítavé tečky.

Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, pravidelné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích různých typů. Květy mohou

být velké a nápadné nebo zcela nenápadné. Obvykle obsahují nektáriový terč či kruh nektarových žlázek anebo je nektar

vylučován z přívěsků korunních lístků.

Kalich i koruna jsou složeny ze 3 až 8 lístků nebo jsou silně redukované, koruna někdy zcela chybí. Kališní lístky jsou volné nebo

Tyčinek je různý počet (1 až mnoho), jsou volné nebo srostlé.

Semeník je svrchní nebo polospodní, srostlý ze 2 až 5 (nebo až 13) plodolistů.

Čnělky jsou volné nebo srostlé. V každém plodolistu jsou 2 až mnoho vajíček.

Plodem je [[tobolka (plod)|tobolka]], [[bobule]] nebo [[peckovice]]. Semena mají často [[míšek]] nebo jsou na bázi opatřena svazečkem chlupů.

Čeleď podle dnešního pojetí zahrnuje přes 1000 druhů v asi 55 rodech. Největším rodem je [[vrba]] (''Salix'', asi 450 druhů), ''Casearia''

a ''Homalium'' (oba rody asi 180 druhů) a ''Xylosma'' (85 druhů).

Vrbovité se vyskytují po celém světě, od tropického pásu po arktické oblasti. Málo jsou zastoupeny v Austrálii a chybějí na Novém Zélandu. V české květeně jsou zastoupeny dvěma rody, [[vrba]] (''Salix'') a [[topol]] (''Populus'').

Dužnaté plody a semena s [[míšek|míškem]] jsou šířena ptáky nebo savci. Některé druhy

Ve většině taxonomických systémů ([[Cronquistův systém|Cronquist]], [[Dahlgrenův systém|Dahlgren]], [[Tachtadžjanův systém|Tachtadžjan]]) byla čeleď vrbovité řazena do samostatného řádu vrbotvaré (''Salicales'').

Topoly a vrby poskytují dřevo a celulosu. Vrbová kůra obsahuje [[kyselina salicylová|kyselinu salicylovou]] a je využívána jako prostředek snižující horečku a zmenšující otoky.

''[[Abacie|Abatia]]'', ''[[Aphaerema]]'', ''[[Azara]]'', ''[[Banara]]'', ''[[Bartholomaea]]'', ''[[Bembicia]]'',

''[[Bennettiodendron]]'', ''[[Bivinia]]'', ''[[Byrsanthus]]'', ''[[Calantica]]'', ''[[Carrierea]]'', ''[[polouš|Casearia]]'',

''[[Dissomeria]]'', ''[[Dovyalis]]'', ''[[Euceraea]]'', ''[[slivouch|Flacourtia]]'', ''[[Hasseltia]] '',

''[[Hasseltiopsis]] '', ''[[Hecatostemon]]'', ''[[Hemiscolopia]]'', ''[[stejnok|Homalium]]'', ''[[idézie mnohoplodá|Idesia]]'', ''[[Itoa]]'',

''[[Laetia]]'', ''[[Lasiochlamys]]'', ''[[Ludia]]'', ''[[Lunania]]'', ''[[Macrohasseltia]]'', ''[[Mocquerysia]]'',

''[[Neopringlea]]'', ''[[Neoptychocarpus]]'', ''[[Olmediella]]'', ''[[onkoba|Oncoba]]'', ''[[Ophiobotrys]]'', ''[[Osmelia]]'',

''[[Phyllobotryon]]'', ''[[Phylloclinium]]'', ''[[Pineda]]'', ''[[Pleuranthodendron]]'', ''[[šedolatník|Poliothyrsis]]'',

''[[topol|Populus]]'', ''[[Priamosia]]'', ''[[Prockia]]'', ''[[Pseudoscolopia]]'', ''[[Pseudosmelia]]'', ''[[ryanie|Ryania]]'',

''[[vrba|Salix]]'' (+ ''[[korejanka|Chosenia]]''), ''[[Samyda]]'', ''[[Scolopia]]'', ''[[Scyphostegia]]'', ''[[Tetrathylacium]]'', ''[[Tisonia]]'',

* Berry P.E. et al. ''Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V)''. Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1