Rudolf Wels: Porovnání verzí

Přidány 3 bajty ,  před 6 lety
m
bez shrnutí editace
m (→‎Život: typo)
mBez shrnutí editace
 
== Život ==
Narodil se manželům Šimonovi a Anežce Wedelesovým v Oseku u Rokycan. Matka zemřela v roce 1883 a v roce 1887 se otec oženil podruhé s Johannou Müllerovou z Kutné Hory. První dvě třídy obecné školy Rudolf vychodil v Oseku, do třetí třídy jej otec zapsal do Rokycan. V roce 1893 pokračoval ve studiu na premonstrátském gymnáziu v Plzni. Zde se mu nelíbilo a dále byl často nemocný. Po čtyřech letech přestoupil do prvního ročníku stavební průmyslové školy. Po absolutpriuabsolutoriu získal místo v Praze u stavitele Richtera. V Praze bydlil se svou sestrou Annou a bratrem Ottou. V roce 1901 absolvoval vojenskou službu. Dosáhl hodnosti poručíka. V roce 1907 složil stavtelskoustavitelskou zkoušku a zapsal se ke studiu na [[České vysoké učení technické v Praze|Císařskou a královskou českou vysokou školu technickou v Praze]]. Záhy ale odešel na [[Akademie výtvarných umění (Vídeň)|Akademii výtvarných umění do Vídně]], kde studoval u Friedricha Ohmanna. Během studia obdržel Hansenovu a Schmidtovu cenu. Dále dostal v roce 1910 Římskou cenu (Romepreis) – stipendium ke studijní cestě do Říma. Potom navštívil i Anglii a Skotsko. V Londýně pracoval tři týdny v Kensingtonském muzeu. Z této cesty do Anglie napsal brožuru ''Zahradová města – The garden city motion''. Ve stejném roce si změnil příjmení na Wels.
 
Za studia se mimo jiné podílel na průzkumech, které byly shrnuty ve druhém dílu publikace ''Architektur und Kunstgewerbe der Barockzeit, des Rokoko und Empire aus Böhmen und aus österreichischen Ländern''<ref>{{Citace monografie
V roce 1923 vypracoval projekt pro Hornický dům v Sokolově, kde o rok později postavil i dvě školní budovy a další stavby. Z řady jeho karlovarských staveb patří mezi jeho nejzdařilejší práce vůbec budova nemocenské pojišťovny (dnes Poliklinika) na náměstí Milady Horákové, lázeňský dům Bellevue a také budova Lázní VI.
 
V roce 1933 se Rudolf Wels přestěhoval do Prahy, kde založil ateliér spolu s Ing. [[Quido Lagus]]em. Ten sídlil v pasáži Stýblo na Václavském námestínáměstí 28. S Q. Lagusem také v roce 1934 působil jako filmový architekt celkem čtyř filmů a následně spolu navrhovali luxusní nájemné domy. V jednom znichz nich, v Dobrovského ulici 15, pak Wels s rodinou žili až do roku 1939.
 
V roce 1939 je Rudolf Wels bez práce. Přepisuje a doplňuje doslovem paměti svého otce [[Šimon Wels|Šimona Welse]], později vydané pod názvem „U Bernátů“, věnuje se kreslení pražské architektury. Rodina se musela přestěhovat do Mánesovy ulice na Vinohradech.
[[Soubor:Prague Alfa palace extension 1930 1.JPG|thumb|Přístavba paláce Alfa, Praha, 1930]]
* 1917 Interiér domu Pekarek, Vídeň
* 1917-1918 Návrh zahradního města, Lainz u Vídně - rozsáhlý projekt v duchu ''Garten City Motion'' pro celkem 4 000 sirotků, obsahoval obytné domy, kde měly děti žít se svými pšstounypěstouny, školy, tělocvičny, dílny, nemocnici, katolický a evangelický kostel a synagogu, amfiteátr a plavecký bazén. Nerealizováno.
* 1919 Domy pro sklářské dělníky č. p. 886 a 888, [[Chodov (okres Sokolov)|Chodov]], Hrnčířská ulice
* 1921 Chebská bratrská pokladna (Egerländer Bruderlade), Sokolov, Jednoty 654 - budova zdravotní pojišťovny, ve které se nalézaly vedle kanceláří i ordinace, byty, garáže záchranné služby a veřejné lázně. V letech 1972-1975 zcela přestavěno.
* 1923 Kolonie dělnických domků [[Karlovy Vary]], ulice U Hornické kolonie
* 1923 Provizorní poštovní úřad při příležitosti sionistického kongresu v Karlových Varech
* 1923-1924 '''Hornický dům''', č. p. 655, [[Sokolov]], náměstí Budovatelů. V roce 1922 rozhodl odborproodbor pro sociální péči hornickou Ministerstva veřejných prací o stavbě spolkových domů v některých hornických oblastech. Informace o architektonické soutěži se nezachovaly. Budova měla obsahovat: sál s galerií pro 400 osob, kinosál pro 400 osob, restauraci a kavárnu, 10 kanceláří, 12 bytů a veřejné lázně. V lednu 1923 vypracoval Wels projektovou dokumentaci v měřítku 1:200 na základě které mu byl projekt dne 22. února 1923 zadán. Definitivní detailní projekt byl schválen 31. srpna 1923. V září 1923 si ministerstvo veřejných prací vyžádalo ještě několik změn. Následně byli vybráni dodavatelé, stavební firmy Ing. Gustav Dittrich z Mostu a František Strnad Praha VII. Slavnostní otevření se konalo 4. října 1925. V průčelí se nalézá reliéf s názvem ''Jeden den ze života horníka'', který v roce 1923 vytvořil sochař [[Wilhelm Srb-Schlossbauer]] (1890 - 1962) z Karlových Varů. Reliéf má rozměry 29,15 x 2,1 metrů. V období [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německá okupace Čech a Moravy]] byl v budově umístěn krajský dům [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. V letech 1968-1970 byl objekt necitlivě rekonstruován. V roce 1998-1999 byl kinosál přestavěn na sál divadelní. V roce 2006 proběhla rekonstrukce průčelí do původního stavu.
* 1925 Návrh krematoria, Karlovy Vary - Rybáře
* 1925 Obecná a měšťanská škola "Na Vyhlídce" (Schönwerth), č. p. 716, Sokolov, Žákovská 1
=== Praha ===
* asi 1926 Vila ředitele S., Praha - Bližší umístění není známo, existuje dobová fotografie.<ref>''Rudolf Wels Karlsbad - Neue Architektur'', 1927</ref>
* 1930 Přístavba paláce Alfa, Praha 1 - Nové Město, <ref group="p">Zde sísdlilosídlilo v letech 1961 - 1993 [[Semafor (divadlo)|divadlo Semafor]]</ref>
* 1935-1936 Činžovní dům č p. 375, Praha 7 - Holešovice, Dobrovského 15 (spolu s [[Quido Lagus]]em) - v tomto domě také Welsova rodina žila až do nacistické okupace v roce 1939<ref name="stolpersteine" />
* 1937 1937 Činžovní dům č. p. 661, Praha 1 - Nové Město, Řeznická 19 / Školská 5 (asi spolu s [[Quido Lagus]]em)<ref name="Svacha">{{Citace monografie