Rudolf Wels: Porovnání verzí

Narodil se manželům Šimonovi a Anežce Wedelesovým v Oseku u Rokycan. Matka zemřela v roce 1883 a v roce 1887 se otec oženil podruhé s Johannou Müllerovou z Kutné Hory. První dvě třídy obecné školy Rudolf vychodil v Oseku, do třetí třídy jej otec zapsal do Rokycan. V roce 1893 pokračoval ve studiu na premonstrátském gymnáziu v Plzni. Zde se mu nelíbilo a dále byl často nemocný. Po čtyřech letech přestoupil do prvního ročníku stavební průmyslové školy. Po absolutpriuabsolutoriu získal místo v Praze u stavitele Richtera. V Praze bydlil se svou sestrou Annou a bratrem Ottou. V roce 1901 absolvoval vojenskou službu. Dosáhl hodnosti poručíka. V roce 1907 složil stavtelskoustavitelskou zkoušku a zapsal se ke studiu na [[České vysoké učení technické v Praze|Císařskou a královskou českou vysokou školu technickou v Praze]]. Záhy ale odešel na [[Akademie výtvarných umění (Vídeň)|Akademii výtvarných umění do Vídně]], kde studoval u Friedricha Ohmanna. Během studia obdržel Hansenovu a Schmidtovu cenu. Dále dostal v roce 1910 Římskou cenu (Romepreis) – stipendium ke studijní cestě do Říma. Potom navštívil i Anglii a Skotsko. V Londýně pracoval tři týdny v Kensingtonském muzeu. Z této cesty do Anglie napsal brožuru ''Zahradová města – The garden city motion''. Ve stejném roce si změnil příjmení na Wels.

V roce 1933 se Rudolf Wels přestěhoval do Prahy, kde založil ateliér spolu s Ing. [[Quido Lagus]]em. Ten sídlil v pasáži Stýblo na Václavském námestínáměstí 28. S Q. Lagusem také v roce 1934 působil jako filmový architekt celkem čtyř filmů a následně spolu navrhovali luxusní nájemné domy. V jednom znichz nich, v Dobrovského ulici 15, pak Wels s rodinou žili až do roku 1939.

* 1917-1918 Návrh zahradního města, Lainz u Vídně - rozsáhlý projekt v duchu ''Garten City Motion'' pro celkem 4 000 sirotků, obsahoval obytné domy, kde měly děti žít se svými pšstounypěstouny, školy, tělocvičny, dílny, nemocnici, katolický a evangelický kostel a synagogu, amfiteátr a plavecký bazén. Nerealizováno.

* 1923-1924 '''Hornický dům''', č. p. 655, [[Sokolov]], náměstí Budovatelů. V roce 1922 rozhodl odborproodbor pro sociální péči hornickou Ministerstva veřejných prací o stavbě spolkových domů v některých hornických oblastech. Informace o architektonické soutěži se nezachovaly. Budova měla obsahovat: sál s galerií pro 400 osob, kinosál pro 400 osob, restauraci a kavárnu, 10 kanceláří, 12 bytů a veřejné lázně. V lednu 1923 vypracoval Wels projektovou dokumentaci v měřítku 1:200 na základě které mu byl projekt dne 22. února 1923 zadán. Definitivní detailní projekt byl schválen 31. srpna 1923. V září 1923 si ministerstvo veřejných prací vyžádalo ještě několik změn. Následně byli vybráni dodavatelé, stavební firmy Ing. Gustav Dittrich z Mostu a František Strnad Praha VII. Slavnostní otevření se konalo 4. října 1925. V průčelí se nalézá reliéf s názvem ''Jeden den ze života horníka'', který v roce 1923 vytvořil sochař [[Wilhelm Srb-Schlossbauer]] (1890 - 1962) z Karlových Varů. Reliéf má rozměry 29,15 x 2,1 metrů. V období [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německá okupace Čech a Moravy]] byl v budově umístěn krajský dům [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. V letech 1968-1970 byl objekt necitlivě rekonstruován. V roce 1998-1999 byl kinosál přestavěn na sál divadelní. V roce 2006 proběhla rekonstrukce průčelí do původního stavu.

* 1930 Přístavba paláce Alfa, Praha 1 - Nové Město, <ref group="p">Zde sísdlilosídlilo v letech 1961 - 1993 [[Semafor (divadlo)|divadlo Semafor]]</ref>