Ovce domácí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Pavel Q (diskuse | příspěvky)
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Ovce domácí
| obrázek = Flock of sheep.jpg
Řádek 17 ⟶ 16:
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1758]]
}}
'''Ovce domácí''' je malým domestikovaným [[Přežvýkaví|přežvýkavcem]], chovaným hlavně pro [[Ovčí vlna|vlnu]], maso a mléko.
 
Protože nejsou tak náročné jako [[Tur domácí|skot]], chovají se i v horských nebo aridních oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v [[Čína|Číně]] (170,8 miliónu kusů) a v [[Austrálie|Austrálii]] (106 miliónů kusů).
Řádek 28 ⟶ 27:
== Vzhled ==
 
Tak jako u jiných domácích zvířat, existují rovněž mezi jednotlivými plemeny ovcí podstatné rozdíly ve vzhledu, velikosti a stavbě těla. Ovce dosahují hmotnosti 20-180 kg (výjimečně i přes 200 kg) a výšky v kohoutku 40-90 cm. Mezi největší plemena patří suffolk a hissarská ovce, nejmenší je [[Ovce ouessantská|ouessantská ovce]]. Existují rohatá i bezrohá plemena ovcí, u rohatých mohou mít rohy buďto jen berani (např. merino, [[šumavská ovce]], [[kamerunská ovce]]) nebo, méně často, obě pohlaví (např. cápová ovce, awassi, [[Jákobova ovce]]). Mezi bezrohá plemena patří např suffolk, texel, bleu de Maine, východofrízská ovce nebo somálská ovce. Vzácně se vyskytují i plemena se čtyřmi nebo šesti rohy (např. Jákobova ovce, awassi). Vícerohost vzniká jako následek genetické mutace.
 
Důležitým kritériem je pokryv těla. Podle něj se [[plemena ovcí]] dělí na srstnatá, hrubovlnná, polojemnovlnná a jemnovlnná. Srstnaté ovce se vyskytují hlavně v tropických a subtropických oblastech, chovají se pouze pro maso, mléko či kůži, mají krátkou srst, která líná, podobně jako u koz. Typickými zástupci jsou somálská ovce, kamerunská ovce, červený madrás nebo masajská ovce. Hrubovlnná plemena mají kratší, hrubou vlnu, vhodnou k výrobě koberců, využívají se i jejich kožešiny, hlavně z jehňat. Patří k nim např. karakulská ovce, soay, vřesová ovce a další primitivní plemena. Polojemnovlnné ovce zahrnují většinu evropských plemen, mají delší a jemnější vlnu, která nelíná, proto je nutné ji dvakrát ročně stříhat. Příkladem je např. šumavská ovce, cápová ovce, cigája nebo suffolk. Jemnovlnná plemena ovcí zahrnují hlavně merinové ovce. Jejich kůže je velmi jemná a vytváří různé záhyby, čímž se zvětšuje plocha pro růst vlny. Typickým příkladem je australské merino nebo francouzská česanka.
Řádek 61 ⟶ 60:
Později získaly ovce značný symbolický význam také v [[křesťanství]], kde se stal [[Beránek Boží]] symbolem [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] a jeho oběti. Mezi křesťanské symboly patří také dobrý pastýř, nesoucí na ramenou zatoulané jehně.
 
Staří Řekové a Římané již chovali ovce zcela podobné dnešním plemenům typu cigája, bergschaf nebo východofríská ovce. Ovce jsou zmiňovány i v řecké mytologii, zejména příběh o [[Iásón|Iásonovi]] a [[Zlaté rouno|Zlatém rounu]] patří k nejznámějším řeckým [[Mýtus|mýtům]]. V antice vznikla také [[Bukolika|bukolická poezie]], v níž básníci opěvovali idylický život pastevců. Pastevcem ovcí byl i [http://Paris Paris], původce Trójské války. Mýtičtí ovčáci byli obří [[Kyklopové]], chovající nestvůrně velké ovce, o nichž hovoří [[Homér]]ova [[Odysseia|Odyssea]].
Merinové ovce s jemnou vlnou byly vyšlechtěny patrně [[Féničané|Féničany]], později se dostaly s Araby na [[Pyrenejský poloostrov]], kde vznikl moderní typ ovcí merino.
Velmi brzy se ovce rozšířily i do Afriky. Domácí ovce jsou zobrazeny na prastarých skalních kresbách [[Khoikhoiové|Khoikhoů]] v [[Jižní Afrika|Jižní Africe]]. V mytologii afrického kmene Pangwe z [[Tanzanie|Tanzánie]] je Velký beran bohem hromu.
Řádek 84 ⟶ 83:
== Užitek ==
[[Soubor:Ovejas en Patagonia - Argentina.jpg|thumb|320px|Stádo ovcí v Patagonii, [[Argentina]]]]
Ovce domácí poskytuje člověku mnohostranný užitek.
 
Maso mladých ovcí, označované jako [[jehněčí]], má delikátní chuť a vysoký obsah bílkovin, je však poměrně tučné a vyznačuje se specifickým pachem, jehož intenzita závisí na způsobu chovu. Je oblíbeno především v arabské, [[Indická kuchyně|indické]], středomořské a britské kuchyni, často se kombinuje s [[Česnek kuchyňský|česnekem]] a bylinkami ([[Rozmarýn lékařský|rozmarýn]], [[Tymián obecný|tymián]]), které překryjí jeho pach. U masa dospělých ovcí, známého jako [[skopové]] (od slova [[Skopec (ovce)|skopec]]), je specifický pach silnější, obsah tuku vyšší a struktura masa hrubší. Má se podávat horké, neboť při nižších teplotách konzumaci komplikuje rychle tuhnoucí lůj. Mezi známé pokrmy ze skopového masa patří [[irish stew]], [[tadžin]], [[kebab]] nebo skotské skopová [[tlačenka]] [[haggis]].