Meruňka obecná: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
redukce mezer, zpřesnění názvu odkazů, sejmut pahýl |
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Taxobox
| jméno = Meruňka obecná
| obrázek = Apricots.jpg
Řádek 16 ⟶ 15:
| synonyma = ''Armeniaca vulgaris''
}}
'''Meruňka obecná''' (''Prunus armeniaca'', synonymum ''Armeniaca vulgaris'') je strom z rozsáhlého rodu [[slivoň]] (''Prunus''), kam patří také [[Broskvoň obecná|broskvoň]], [[třešeň]] nebo [[Slivoň švestka|švestka]].
== Původ ==
Řádek 57 ⟶ 56:
Během prvních tří let po výsadbě na stanovišti je formována koruna a obrost kolem základních větví. Meruňky obvykle rostou velmi bujně a mívají mnohem více výhonků, než je nutné. Všechny přebytečné a slabé výhony by měly být odstraněny a jen pět výhonů by mělo být ponecháno,které mají dobré předpoklady stát se kosterními větvemi okolo terminálu, nebo v kotlovité koruně. Po, nebo koncem období vegetačního klidu, by zbývající větve měly být řezem zkráceny na jednu polovinu až třetinu jejich délky. Z postranních pupenů by měly výhony být omezeny na tři až pět na každé hlavní větvi. Prořezávání příští dva roky by mělo být takové, aby se , aby byl strom tak nízkou a širokou korunu, jak je to možné. K dosažení tohoto cíle prořezávání by druhý a třetí rok měla být koruna téměř stejně přísně řezána. Letorosty vertikálně vyrůstající z adventivních pupenů na kmeni a kosterních větvích by měly být odstraněny, aby světlo a vzduch pronikaly do koruny stromu. Důležitou zásadou je neponechávat kosterní větve dlouhé.<ref name="fc" />
Počínaje čtvrtým rokem by se dala očekávat dobrá úroda ovoce. Plody na větvích, které zrají na slabých větévkách dále od kmene se lámou nebo opadávají, proto by měl být prováděn spíše hlubší zpětný řez. Silný řez podporuje nový růst na hlavních větvích , čímž udržuje plodný obrost rovnoměrný. Rozsah prořezávání závisí na růstu stromů. Síla řezu může být snížena, ale větve by měly být řídce rozložené a dovolit, aby slunce procházelo do středu koruny kvůli zrání ovoce.<ref name="fc" />
Řez meruněk v ČR bývá zanedbán z následujících příčin:<ref>[http://www.poradte.cz/rostliny-a-pestovani/4172-merunka-zmlazovaci-rez.html#posledni Meruňka - zmlazovací řez, poradte.cz]</ref><br />
Řádek 63 ⟶ 62:
* Pragmatismus. Majitel se domnívá, že mladé meruňky je zbytečné řezat, protože zatím dobře rostou a plodí.
* Chybný úsudek. Majitel si všímá, že řezem se u ovocných stromů snižuje úroda a stromy zbytečně příliš rostou.
* Obavy. Majitel se obává, že meruňky je škodlivé řezat, že mohou uhynout. To se opravdu může výjimečně stát při nevhodně provedeném silném řezu nebo neadekvátní reakci dřeviny.
* Efektivita řezu. Majitel se domnívá, že meruňky je zbytečné řezat, protože už jsou stejně poškozené (dlouhé větve polámané nadúrodou a sněhem či deštěm), nemocné (klejotok) a prosychají, ale vidí, že stále zcela přirozeně znovu obrůstají, obává se o zbytek úrody a řez je podle něj neefektivní.
Řádek 70 ⟶ 69:
=== Hnojení ===
Nejčastějšími hnojivy používanými v meruňkových sadech je kostní moučka, ledek, chlorid draselný a superfosfát. Některé zdroje tvrdí, že pokud jsou listy stromů světlé barvy a růst stromů je slabý, je vhodné aplikovat dusíkatá hnojiva, které bude mít příznivý účinek. Pokud plody nejsou až standardní v chuti a textuře, může být prospěšná aplikace superfosfátu a chloridu draselného.<ref name="fc" />
== Průměrný obsah látek a minerálů ==
Řádek 76 ⟶ 75:
== Odrůdy ==
* Bredská
* Karola
* Maďarská
* Paviot
* Rakovského
* Sabinovská
* Veecot
* Velkopavlovická
* Bergeron
{| class="wikitable" style="text-align:center"
| |||