Dějiny od založení Města: Porovnání verzí

Styl, rozšíření, wikify, odkazy
(tyo)
(Styl, rozšíření, wikify, odkazy)
[[File:Livius - Ab urbe condita, nel anno MCCCCLXXXXIII adi XI del mese di febraio - 2399185 S.jpg|thumb|''Ab urbe condita'' (prvotisk, 1493]]
{{Různé významy|druhý=římském letopočtu|stránka=Ab urbe condita}}
'''''Dějiny od založení Města''''' (''Ab urbe condita libri'') jsou hlavním dílem [[Starověký Řím|římského]] [[historiografie|historiografa]] a prozaika [[Livius|Tita Livia]] († asi 17 n. l.).
[[File:Livius - Ab urbe condita, nel anno MCCCCLXXXXIII adi XI del mese di febraio - 2399185 S.jpg|thumb|''Ab urbe condita'', 1493]]
'''''Dějiny od založení Města''''' (''Ab urbe condita libri'') jsou hlavním dílem [[Starověký Řím|římského]] [[dějepis]]ce a prozaika [[Titus Livius|Tita Livia]]. Jeho záměrem bylo sepsat celé římské dějiny od založení města až po současnost do 150 knih, podařilo se mu jich však sepsat „pouze“ 142. Na záměr sepsat 150 knih se usuzuje z několika důvodů, především bylo zvykem psát kulatý počet knih, dále díla tohoto rozsahu končila nějakou významnou událostí. Toto dílo však končí smrtí Drusa v Germanii (9 př. n. l.), což nebyla dost významná
událost na ukončení takovéhoto díla, pravděpodobně dílo mělo končit smrtí Augusta ([[14]]). Toto dílo nemůže být posuzováno jako vědecká objektivní práce. Titus Livius byl více umělec než historik. Přesto je jeho dílo významným zdrojem informací o římských dějinách, jak je viděli sami Římané, dílo je velmi vlastenecké. Livius postupoval ve svém psaní chronologicky rok od roku a tím například umožňuje přehled římských [[Římský konzul|konzulů]].
 
== Záměr a dílo ==
Dílo bývá děleno na dekády, na něž nebylo rozděleno původně, ale až pravděpodobně v 5. století. Do dnešní doby se zachovala pouze velmi malá část – 35 knih. Konkrétně jde o první dekádu (knihy 1–10), spolu s předmluvou k celému dílu. V té jsou zaznamenány spíše mytologické dějiny [[Řím]]a od [[Aineiás|Aeneova]] příchodu do [[Itálie]] až po konec samnitských válek. Další, umělecky i historicky nejhodnotnější, zachovaná dekáda je třetí (knihy 21–30). Ta zachycuje [[druhá punská válka|druhou punskou válku]] ([[218 př. n. l.|218]]–[[201 př. n. l.]]). Dále se zachovala dekáda čtvrtá a polovina páté (knihy 31–45). Tyto části líčí římskou politiku na Východě (v [[Starověké Řecko|Řecku]] a [[Sýrie|Sýrii]]). Zachovaná část končí vítězstvím vojevůdce [[Aemilius Paullus|Aemilia Paulla]] nad [[Makedonie (region)|makedonským]] [[panovník|králem]] [[Perseus (král)|Perseem]] v roce [[167 př. n. l.]] Ze zbývajících knih jsou zachovány pouhé fragmenty a též tzv. periochy – stručné obsahy knih, pocházející patrně ze [[4. století]].
Liviovým záměrem bylo sepsat celé římské dějiny od založení města až po jeho současnost do 150 knih, podařilo se mu jich však sepsat „pouze“ 142. Na záměr sepsat 150 knih se usuzuje jednak proto, že bylo zvykem psát kulatý počet knih, jednak proto, že historická díla tohoto rozsahu obvykle končila nějakou významnou událostí. ''Ab urbe condita'' však končí méně významnou smrtí [[Drusus|Drusa]] v Germanii (9 př. n. l.), a pravděpodobně mělo končit smrtí císaře Augusta (14 n. l.) Dílo se obvykle dělí na dekády (desítky knih), což není dělení původní, ale vzniklo pravděpodobně až v 5. století.<ref name="A"> ''Ottův slovník naučný'', heslo Livius.</ref>
 
== Zachovaná část ==
Přestože se zachovala malá část tohoto díla, je dobře známo z tzv. ''periochy'', což jsou knihy neznámého původu, které jsou jakýmsi obsahem (resp. výtahem) těchto knih. Nezachovaly se pouze výtahy ke knihám 136 a 137.
Dílo bývá děleno na dekády, na něž nebylo rozděleno původně, ale až pravděpodobně v 5. století. Do dnešní doby se zachovala pouze velmi malá část, totiž 35 knih. Konkrétně jdeJde o první dekádu (knihy 1–10), spolu s předmluvou k celému dílu. V té jsou zaznamenány spíše mytologické dějiny [[Řím]]a od [[Aineiás|Aeneova]] příchodu do [[Itálie]] až po konec samnitských válek. Další, umělecky i historicky nejhodnotnější, zachovaná dekáda je třetí (knihy 21–30). Ta zachycuje [[druhá punská válka|druhou punskou válku]] ([[218 př. n. l.|218]]–[[201 př. n. l.]]). Dále se zachovala dekáda čtvrtá a polovina páté (knihy 31–45). Tyto části líčí římskou politiku na Východě (v [[Starověké Řecko|Řecku]] a [[Sýrie|Sýrii]]). Zachovaná část končí vítězstvím vojevůdce [[Aemilius Paullus|Aemilia Paulla]] nad [[Makedonie (region)|makedonským]] [[panovník|králem]] [[Perseus (král)|Perseem]] v roce [[167 př. n. l.]] Ze zbývajících knih jsou zachovány pouhéjen fragmentyzlomky a též tzv. periochy – stručné obsahy či výtahy všech knih od neznámého autora, pocházející patrně ze [[4. století]]. Chybí pouze výtahy knih 136 a 137.<ref name="A"/>
 
== Hodnocení ==
V [[renesance (historická epocha)|renesanci]] podnítilo toto dílo [[Niccolò Machiavelli]]ho k sepsání díla ''[[Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia]]''.
Titus Livius byl spíše umělec a spisovatel než historik a jeho dílo nelze považovat za objektivní historickou práci v moderním smyslu. Jeho záměrem také byla spíš oslava dávné římské minulosti a hrdinství jeho občanů, jak to odpovídalo Augustovu programu obnovy římského vlastenectví. A konečně i prameny, z nichž mohl Livius čerpat, byly z velké části legendární, zejména pro nejstarší období. Přesto je jeho dílo významným zdrojem informací o římských dějinách, jak je viděli sami Římané. Livius také postupoval ve svém psaní chronologicky rok od roku, což mimo jiné umožňuje sestavit přehled římských [[Římský konzul|konzulů]], podle nichž se jednotlivé události často datovaly.<ref name="A"/>
 
== OnlineOdezva dostupné dílodíla ==
Liviovo dílo se v západní Evropě stále opisovalo a četlo. V [[renesance (historická epocha)|renesanci]] podnítilo [[Niccolò Machiavelli]]ho k sepsání díla ''[[Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia]]'' a západní političtí myslitelé se jím často inspirovali, zejména v osvícenství a při zakládání novověkých demokracií. Až do 20. století patřil Livius k povinné četbě studentů gymnázií, často se citovalo a zůstává pramenem okřídlených rčení a citátů.
 
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* {{NK ČR|jn19981001759}}
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Livius. Sv. 16, str. 202
* Livius, ''Dějiny'', sv. 1-6. Praha: Svoboda 1971-1979
== Externí odkazy ==
* {{Citace monografie
| jméno = Titus